Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Přišel čas oživit tuhle dávno zapomenutou "rubriku" příspěvků věnovaných velkým malým internetovým hrám. Na Deflektor X4 jsem narazil při hledání zajímavých freewarovek do minulého Score a od té doby si hra drží mou pozornost už dobré dva týdny. Jistě, je to do určité míry dané i její vysokou obtížností, ale není vůbec sporu, že jde o vynikající logickou hru s neotřelým konceptem. Ovšem pozor - není to nic nového, Deflektor X4 je remake skvělé 8-bitové hry z roku 1987 (vytvořil jí tehdy Costa Panayi a vyšla pod hlavičkou firmy Vortex). Remake ve skutečnosti existuje už několik let, teprve teď ale Ignacio Perez Gil přidal fešnou grafiku a zjednodušil ovládání, takže se z Deflektoru stal opravdový skvost.

Vaším úkolem je v každé ze 63 úrovní  pomocí důmyslného systému zrcadel opatrně operovat laserovým paprskem tak, abyste zlikvidovali všechny detonátory a dostali se k cíli. Není to vůbec snadné (hrozí tu nebezpečí v podobě min i jiných překážek a především velmi šibeniční časový limit) a už dosažení desáté úrovně je tak docela úspěchem. Takže, máte-li rádi logické rychlíky, obrňte se trpělivostí a zkuste to! Když nic jiného, odpočinete si od barevných kuliček a kostiček různých tvarů - tahle puzzle je úplně jiná!

Minihry. Oblíbený to prvek nespočtu her, o stále stoupající oblibě speciálních kolekcí desítek miniher (Wario Ware, Mario Party aj.) ani nemluvě. Přiznávám, diskutovat na téma "nejlepší minihra" je trochu ošidné, před pár dny jsem ale ve skutečnosti narazil na geniální minihru, která by na toto označení mohla aspirovat. V karaoke hře Singstar ´80s je totiž naprosto neuvěřitelná minihra, která se hraje stejně jako Pong, jen s tím rozdílem, že pozici své pálky ovládáte hlasem, resp. jeho výškou (krátce se o tom zmiňují i v recenzi na Bonuswebu)! Je to fantastická zábava... jen lituji sousedy...

Jason Rubin, spoluzakladatel vývojářského studia Naughty Dog a jeden z hlavních tvůrců série Jak & Daxter (a ještě předtím Crash Bandicoot) konečně zveřejnil informace o svém dalším projektu, na kterém pracuje po svém osamostatnění. Známe jen název hry - Iron and the Maiden, přičemž s hudební skupinou hra nemá prý nic společného. Nevím jak vám, ale mě to zní hodně pěkně a jsem zvědav, co se z toho vyklube. Navíc o Rubinových schopnostech vůbec nepochybuji!

Konečně jsem se rozhodl zbavit služeb Českého Telecomu a využít služeb konkurenční Nextry, která nabízela prakticky za stejné peníze osminásobně rychlejší ADSL linku (po nedávném zrychlení už jen dvojnásobně, ale i jiné parametry jsou mnohem výhodnější). Pro ty, kdo nemají možnost využít kabelových služeb, je to myslím ideální nabídka! Vyměnil jsem i ADSL modem za model podporující Wi-Fi, takže jsem online i přes notebook z postele či DSko ze záchoda. Sen splněný právě včas u příležitosti vydání Tetrisu DS.

• Docela zajímavý rozhovor se Scottem Millerem, kde se svěřuje s plánem na další díl Duke Nukem. Vydání v roce 2015? Tak nějak. Každopádně doufám, že letos už s DNF přijedou na E3. Vidím to tak na 25%.
• Hot 100 Game Developers, tak se jmenuje článek NextGenu. Nenajdete v něm největší fešáky naší branže jak by to mohlo podle názvu vypadat, ale tradiční seznam stovky "nejlepších" tvůrců her.
• Znáte Point Blank? Skvělá kolekce pistolnických miniher na PS1, určená pro světelné pistole. Nyní Namco připravuje verzi pro Nintendo DS. I když ty staré hry nebyly kdovíjak oblíbené, mě bavily a těším se i na tohle.
• Něco pro coin-opové fajnšmekry - Bryan Los si před lety koupil starý automat Pac-Man a rozhodl se jej kompletně zrestaurovat (za nemalé prostředky). Zde je kompletní příběh.
• Na konci dubna se bude v Brně konat čtvrtý ročník Game Developers Session. Více informací bude k dispozici brzy na oficiálním webu akce (pakliže jste to nezaznamenali, jsou tu zajímavé video archivy z předchozích let).
• Tip na zábavnou flashovku - SpaceCab je moc povedený klon Thrustu. Jen škoda, že se musíte registrovat (naštěstí není nutné potvrzení e-mailem, takže lze zadat falešné údaje).

Will Wright se dostal na obálku nového čísla Wired, což je jeden z nejlepších amerických technologických časopisů. Jeho kompletní obsah lze (v případě hlavních článků s jen mírným zpožděním několika dnů) najít na internetu, ale je to tak pěkný časopis (ta obálka je fantastická), že doporučuji jeho předplatné. Kdykoliv píše o hrách (a jednou za čas je to vždy hlavní téma), jde o vynikající čtivé články na zajímavá témata. Jako tentokrát - Will Wright sám napsal hlavní článek o vlivu videoher na lidskou společnost a odvážně jim prorokuje velkou budoucnost. Dalších článků s herní tématikou je tu už nyní přes dvacet (viz pravý pruh Wrightovy úvahy), několik jich ještě přibude během pár dní. Nenechte si je ujít!

Wrightova produkce není zcela bezchybná - na svém kontě má řadu kvalitních her i několik propadáků. Jeho hry jsou ale unikátní a většinou jsou to tzv. "sandboxové" hry, které jsou otevřené, nelineární a zpravidla bez cíle (i když se Spore má podle všeho trochu jiné ambice). Když nic jiného, Wright má obrovskou zásluhu na tom, že k počítačovým hrám přitáhl řadu lidí, které o ně nikdy nejevili (nebo spíše nejevily) zájem. Dokázal to hrou, která mě vůbec nebaví a jejíž úspěch příliš nechápu, ale účel světí prostředky. Pro mne je génius spíše díky Sim City.

S internetem jsem se začal pravidelně setkávat někdy začátkem roku 1996 v jedné z prvních pražských internetových kaváren ve Štěpánské (trvalo skoro rok, než jsem ho měl i doma - tehdy to nebylo zdaleka tak jednoduché a navíc se za pomalé dial-up připojení platily prakticky stejné sumy jako dnes za ADSL plus navíc drahé poplatky). Měl jsem za sebou nějaké zkušenosti s BBS a telnetem, ale web - to bylo tehdy něco nového a úžasného. Seznam právě začínal, velmi populární byl diskuzní server Mamedia (předchůdce dnešního Magea a hostitel prvních stránek Score) a mezi mé nejoblíbenější servery patřily oficiální stránky Apogee. Dnes už neexistující firmy (přejmenovala se na 3D Realms), jež tehdy patřila mezi nejznámější herní vydavatele. Její éra se už sice pomalu blížila ke konci (ruku v ruce se slavnou érou shareware), já ale všechny její produkty hltal - koneckonců, ještě o pár let dříve jsem jako školák pilně šetřil na registrované verze Wacky Wheels a několika dalších jejich hitů.

Ale dost osobních vzpomínek. Apogee, resp. 3D Realms svou historii ctí a na svých stránkách nabízí detailní profil, chronologii i přesný přehled datumů vydání (hodně slušným zdrojem informací je i fanstránka ApogeeGames.com). Nyní se k tomu přidává Legacy, série vzpomínkových rozhovorů s jednotlivými tvůrci her Apogee. Interview s Kenem Silvermanem (tvůrcem Build technologie) či Tomem Hallem (spoluzakladatel id Software, jeden z autorů Commander Keenu a později šéf vývoje Rise of the Triad) patří mezi nejzajímavější, čtivé jsou ale všechny do jednoho, byť většina tvůrců dnes už dávno není v herní branži. Pokud jste stejně jako já zbožňovali 2D hopsačky Monster Bash, Hocus Pocus nebo Duke Nukem či další hry jako Mystic Towers a Shadow Warrior, pak tu najdete studnici zajímavých informací, perliček i dosud nejzveřejněných informací včetně různých obrázků z betaverzí či nikdy nedokončených her.

Hry od Apogee jsem měl z nějakého důvodu mnohem raději než hry od konkurenčního sharewarového giganta Epic MegaGames (i když i ty jsem hrál a dohrál prakticky všechny - hezké vzpomínky mám samozřejmě na Jazze, ale i na Jill of the Jungle, Tyrian nebo Solar Winds). Přestože je současná situace ve 3D Realms tak trochu zahalena nejasnostmi a firma je terčem posměšků kvůli Duke Nukem Forever, jsem rád, že Epic i 3D Realms nejen že dodnes existují, ale ve skutečnosti stále patří mezi renomované firmy. Ačkoliv uznávám, že si pořadí už dávno vyměnili.

Kolik originálek doma máte vy? Padesát? Sto? Pche! O úctyhodných sbírkách videoher jsem už jednou psal (odkazy na fotografie jsou už v článku bohužel nefunkční). Tohle je ovšem ještě trochu silnější káva - podívejte se neuvěřitelnou sbírku videoher různých platforem. Je v silách člověka je během života všechy dohrát? Další fotky najdete tady, nic konkrétního o majiteli, původu či konkrétním obsahu kolekce se bohužel neví. Každopádně to musí být nejšťastnější kluk na světě. Jeden by jen čekal, že si s takovou sbírkou člověk majitel dovolit pořídit i lepší televizi.

Patnáct let po vydání hry parta nadšenců vytvořila český překlad prvního dílu Monkey Islandu (via Tomus). Byl to zjevně oříšek nejen překladatelský, ale i programátorský! Právě se jím prokousávám a vypadá to jako precizní a bezchybná práce. Vřelé díky, ale samozřejmě je na místě otázka - bude něco dál? Fate of the Atlantis? Day of the Tentacle? Přimlouvám se!

Na Gamasutře je skvělé téma o HUDech - o tom, jak se jejich podoba v poslední době mění a jak se ještě hodně měnit bude. Nemám v tomto směru vyhraněný názor. Vcelku se mi líbil King Kong, kde jakékoliv údaje na obrazovce chyběly (ale že by to mělo nějaký významný přínos z hlediska atmosféry a pohlcení hráče, to si jist nejsem), jinak mám ale rád staré dobré široké "pruhy" - Doom jsem například nikdy nehrál na plnou obrazovku a vždy jsem před sebou musel mít pruh s obrázkem obličeje. Síla zvyku? Možná. Interface musí být ale každopádně hezky navržen, s pěkným fontem a stylovým designem - moc pěkně to má třeba Doom 3 nebo Metroid Prime. 

Měl jsem v ruce DS Lite. Není moc co řešit, je to proti původnímu modelu zlepšení o několik tříd. Designově na mě působí jako něco mezi iPodem a GBA SP (i když bych raději než bílou variantu stříbrnou klasiku) a je zřejmé, že bude mít vzhledem hodně společného i s konzolí Revolution. Jediná výhrada míří k nešťastně umístěným tlačítkům Select a Start, ale ty se používají hodně zřídka, takže to tolik nevadí. Pěkná hračka.

Více než novinky ohledně PS3 (jistě už jste stokrát četli na news webech) mě zaujaly novinky kolem PSP. Chystá se zlevnění cca o dva tisíce korun, chystá se nový oficiální hardware (GPS a EyeToy) a především se chystá online obchod s možností stahování starých PSone her. Zatím se toho moc neví (jistě budou komplikace s hrami vyžadujícími dvě analogové páčky), ale pár her bych si tímto způsobem s radostí koupil. Final Fantasy VII, Metal Gear Solid, Spyro the Dragon, Driver, Fear Effect...no, "pár" asi není to pravé slovo.

Tak trochu dodatek k včerejšímu příspěvku ohledně EA studia v Montrealu. Pokud herní scénu sledujete pozorně, možná jste zaznamenali boj mezi tamními pobočkami Ubisoftu a Electronic Arts. EA do Montrealu šla v první řadě kvůli daňovým výhodám a studnice vývojářských mozků nebyla bezedná - usilovala o ně například tímhle billboardem chytře vyvěšeným přímo naproti kancelářím Ubisoftu (nápis zní "Now Hiring"). Pokud chcete vědět více, tady je shrnutí kauzy, zde vykutálený dopis z EA do Ubisoftu a tady anonymní vyjádření zaměstnance z Ubisoftu.

• Začínají se objevovat PSP porty her z PC! Funguje Transport Tycoon Deluxe (dokonce i v češtině), funguje Duke Nukem 3D, funguje Quake a v betaverzi je dokonce i Quake II. Více infa na AndrewSM.
• Indie hra týdne - jednoduchý klon Space Invaders jménem Titan Attack! Jeho předností je nakupování vylepšení za vystřílené peníze. Velmi primitivní, ale také velmi chytlavé a ve stylové grafice.
• Minerva je jeden z nejlepších single-playerových projektů pro Half-Life 2 (zde je zajímavé interview s autorem, Adamem Fosterem). Tady najdete novou úroveň, Metastasis 2. Je to špička!
• God of War 2 je skutečně v plánu (ještě pro PS2) - Game Informer zveřejnil exkluzivní informace. Zde jsou scany (1, 2, 3 a 4). Nečitelné, ale moc pěkné!
• A na závěr pro zasmání jeden skvělý fotbalový off-topic.

O touze po inovaci ve hrách jsem tu psal už mnohokrát. Před půl rokem Greg Costykian vyzval ve své přednášce (viz PowerPoint prezentace) Death to the Games Industry k povstání nezávislých vývojářů (svůj projekt mimochodem plánuje spustit 1. května), podobně již dlouho předtím předpokládal význam nezávislých her pro inovaci i tzv. Scratchware manifest. Už ve své tehdejší úvaze jsem s poukazem na The Spore (mimochodem, tohle geniální video dokazuje jak fantastický je to koncept) jako inovátora zmínil i EA (kterého Costykian označuje za největšího škůdce herní branže) a teď se k tomu musím vrátit. Server IGN totiž zveřejnil úvahu nezávislého vývojáře Jeffa Vogela, která je v podstatě antitezí zmíněných dvou manifestů. Vogel tvrdí: ?Skutečně inovativní hry? Takové, které vidíte jen párkrát za život? Ty přijdou od Electronic Arts.?

A víte co? Něco na tom sakra bude! EA je sice notoricky známá pro svá nestydatá pokračování, ale zároveň v poslední době několikrát jasně naznačila, že hodlá i inovovat (viz například kauza Spielberg a jeho pomoc s novými hrami). O nové strategii vydavatele hovoří i tenhle článek v Busines Weeku. Nejdůležitější je údaj, že EA hodlá každý rok vydat jednu novou hru mimo existující série nebo licence (má se jim věnovat nové studio v Montrealu). Jistě, není inovace jako inovace a tohle nemusí nutně znamenat nějaký hluboce nápaditý projet, nýbrž třeba jen další závodní hru s novým jménem, ale je to každopádně pozitivní zpráva.

Aby bylo jasno, nechci v tomto směru nějak popírat význam indie segmentu. Jen je prostě neoddiskutovatelný fakt (a píše se to i ve zmíněné úvaze na IGN), že jsou indie hry v současné době až na pár výjimek tvořeny povětšinou klony existujících úspěšných konceptů. Snad to změní úspěch Live Arcade pro nový Xbox, který podle všeho zamotává hlavy velkým vydavatelům. Hráči si totiž místo kupování ?velkých? her nadšeně hrají s Geometry Wars a dalšími hříčkami staženými za pár šupů. Proč asi?

PS: Zajímavě se k události vyjadřuje na svém nedávno oživeném blogu Scott Miller. Tradičně to bere z pohledu peněz a uvádí dvě zajímavá čísla. Hodnotu značky Grand Theft Auto odhaduje na 800 milionů dolarů, značka Max Payne byla prý v roce 2002 prodána za 50 milionů. Budování nových IP je zkrátka zajímavé i z hlediska financí!

Konečně jsem na DVD dokoukal první řadu 24ky a jsem tedy oficiálně nikoliv pět, ale pouhé čtyři roky pozadu (v Americe právě vysílají pátou sérii). Tenhle seriál (viz české fan stránky) mě vždycky lákal svým nápadem (běží v reálném čase, každý díl má včetně reklamy přesně hodinu a celý případ tedy jeden den), ale při nejlepší vůli nejsem schopen se každý týden v přesný čas posadit před televizi a raději jsem si počkal na oficiální DVD release. Trochu déle (v prodeji už je druhá i třetí řada), ale nakonec to vyšlo.

Na rozdíl od Prison Breaku (v pondělí to opět začíná!) a Lostu není téma kromě zmíněného konceptu příliš atraktivní ? jde zkrátka o kriminálku. Jenže scénář je napsán geniálně, takřka bez hluchých míst či nelogičností, s mnoha zvraty (pochopitelně vždy na koncích dílů, takže není snadné přestat) a s infarktovou zápletkou. Údajných 35 milionů dolarů za první sezónu (na seriálovou tvorbu ve své době rekordní investice) je tu také hodně vidět, stejně jako obsazení (vynikajícímu Kieferu Sutherlandovi v první sezóně skvěle asistuje například Dennis Hopper). Takže pokud jste neviděli, doporučuji.

Asi čekáte, že se zmíním o oficiální hře, která právě v těchto týdnech k seriálu vychází. Zklamu vás ? zatím jsem jí nehrál. Jednak mě dle recenzí příliš neláká a jednak její příběh vysvětluje jisté události mezi 2. a 3. řadou, takže když už se k ní dokopu, zachovám chronologickou posloupnost. Což ovšem může znamenat, že vezmu gamepad do ruky někdy za dva týdny. Jestli je druhá série tak dobrá jako první, pak mi to déle trvat nebude...

Dostala mě viróza. Těsně před uzávěrkou, což je jedna z nevýhod mojí práce - tři týdny můžete marodit bez obav, ale poslední týden je nutné pracovat ať se děje co se děje. Postel je váš největší nepřítel. Jenže tak snadné to nebylo a já tam prostě musel. Alespoň jsem sáhl po už řádně zaprášené PSP (neměl jsem jí v ruce dobré dva měsíce) a zkusil Daxtera (více v preview na IGN). A nejen, že jsem ho zkusil, já ho i dohrál (cca 10-12 hodin čistého času - na PSP hru velmi slušné)! Což je v situaci, ve které se nacházím, hodně velká poklona - byla to od začátku do konce výborná zábava bez špetky frustrace či stereotypu. Naopak, ocenil jsem rozmanitý design (závodní vsuvky, akční minihry, vynalézaví bossové...), příběh s hodně vtipnými dialogy, precizně zvládnuté ovládání a naprosto dokonalou grafiku. Minusové body jen za místy nelogicky "zimmerovskou" hudbu - v tomto žánru očekávám trochu něco jiného.

Srovnání s Medievil (plošinovka k evropské premiéře PSP) je skutečně tristní. Velký posun v kvalitě her na jedné platformě je v průběhu let běžný, ale mezi Medievil a Daxterem je pouhých šest měsíců a rozdíl odpovídá s trochou nadsázky rozdílu mezi PS1 a PS2. Což není tak docela kritika Medievilu, jako spíše pochvala Daxtera a jeho tvůrců. Až v dubnu vyjde v Evropě, pouvažujte o něm - je to jedna z mála opravdu dobrých PSP her, které nejsou pouhými konverzemi z PS2.

Obvykle wallpapery nepoužívám. Mám zafixováno, že zbytečně zabírají paměť počítače (platí to vůbec ještě?) a navíc mám na ploše rád pořádek. V březnu ale udělám výjimku. Narazil jsem na tuhle nádhernou manga malůvku - nemá nic společného s hrami, i když některé artworky japonských RPG her docela připomíná. Autorem je Japonec, který si říká Imperial Boy. Přes Google toho o něm bohužel mnoho nenajdete. Tohle se zdají být oficiální stránky autora (přehled tvorby), limitovanou edici několika jeho plakátů lze koupit zde a pokud vám jde pouze wallpaper, tři různé artworky v různých velikostech naleznete tady (pro 1024x768 verzi zde zobrazeného obrázku na něj stačí kliknout, větší bohužel nemám). Nádhera, že?

Aprílová kachna o měsíc dříve? Po dvaceti letech hraní a nějakých osmi letech v herních médiích jsem si myslel, že už mě nemůže nic překvapit. Šeredně jsem se spletl. IGN odhalilo, že Rockstar (tvůrci kontroverzních her GTA, Manhunt nebo The Warriors) pracuje na simulaci stolního tenisu. A jak to vypadá, bude to simulace bez zbraní, zabíjení a gangů. Nevím co říct a nevěděl to ani redaktor IGN, kterému to Rockstar exkluzivně prozradil a poskytl zajímavý rozhovor. Čtěte mezi řádky a motiv autorů pochopíte - schválně si zvolili do určité míry jednoduchou hru, aby mohli přijít s dechberoucí next-genovou grafikou a propracovanými animacemi (včetně obličejů - viz obrázky). Jedna věc je dosáhnout něčeho v prostředí rozlehlého města v GTA, druhá věc je vyzkoušet si to nejprve v uzavřené "tělocvičně". Chytré. Jen doufám, že to bude zároveň i hratelné. Stolní tenis mám moc rád a jsem v tomto směru skeptický. Rozhodně to není primitivní sport a zpracovat jej (notabene realisticky) bude velký oříšek. A nebo je to fakt kachna...

Japonský časopis Famitsu vyhlásil stovku nejoblíbenějších her. Bavit se o odlišném vkusu japonských hráčů raději nebudu, tolik času nemám. Ale žebříček je to zajímavý - tím jak málo "nejaponských" her tu je (Tetris, Vice City, Wizardry a snad i Sim City), tím že tu chybí několik velmi respektovaných her (v čele se Super Mario 64) a třeba i tím, že je v TOP 10 sedm dílů sérií Final Fantasy a Dragon Quest (to už je slušná nadvláda a další čtyři jsou navíc v druhé desítce). I když je to žebříček čtenářský a nechci ho proto přeceňovat (opravdu málokdo považuje Final Fantasy X za nejlepší díl série), zaujalo mě místo páté. Machi. Nevím jak vy, ale o téhle hře slyším poprvé. Internet odhalil, že jde o hru pro Sega Saturn z roku 1998. Nikdy nevyšla mimo Japonsko a nestane se tak podle všeho ani s portem pro PSP, který je momentálně ve vývoji. Proč? Stačí se podívat na obrázky z tohoto portu a bude vám jasné, odkud vítr vane. K čertu ale s obrázky - popis hry na serveru Mobygames zní hodně originálně. Volný překlad:

Myšlenkou hry je umožnit hráči prožít pět dní života osmi různých postav. Všechny žijí ve stejném městě, každá má své vlastní problémy a jejich cesta se může zkřížit, aniž by si to uvědomili. V jakémkoliv okamžiku můžete mezi postavami přepínat - je tu policista, herec, člen gangu, žena bez konkrétní profese, student, uprchlík, spisovatel a středoškolák. Ovládáte postavy tak, že za ně činíte rozhodnutí - kam dál jít, jak odpovědět jiné postavě atd. V mnoha případech vaše špatné rozhodnutí povede k předčasnému konci. Příběh je prezentován formou textu bez zvuku, obrázky a občasnými krátkými animacemi.

Obyčejná retardovaná textovka? Asi to také nebude daleko od pravdu, prominentní místo v žebříčku (a také jméno vývojáře Chunsoft, který měl prsty v sérii Dragon Quest) ale naznačuje, že to bude zároveň i unikátní koncert excelentního japonského designu. Takové stokrát ujetější Shenmue. Každopádně zajímavý nápad.

Při pohledu na hry plánované pro nejbližší týdny jsem zjistil, že se těším na čtvrtý díl Drivera. Překvapilo mě to, ne že ne. Parallel Lines vyjdou už někdy v půlce března a já jsem po fiasku se třetím dílem pravděpodobně jediný, kdo se do hry pustí s chutí (snad už tento víkend, bude-li čas). Nic na tom nemění ani nemastné hodnocení 7/10 v OPS2. Je mi to fuk - už Driv3r měl chyb více než je zdrávo a přesto jsem ho s radostí dohrál. Občas se to tak prostě přihodí. Někdy si i pro prohraném zápase uvědomíte, že se na to dalo koukat. Nebo že ten film měl sice děsivě předvídatelnou zápletku, ale čas vám u něj utekl jako voda.

Více než Parallel Lines bych si ale chtěl zahrát první díl Drivera (tady se asi všichni shodneme, že byl nejlepší). Jenže ne tu starou verzi, na to jsem moc pohodlný. Remake se stejnými levely a totožným příběhem, ale aktualizovanou grafikou. Divím se, že to ještě nikoho nenapadlo. Tedy skoro nikoho - například Nintendo vydalo s vylepšenou grafikou staré N64 Zeldy pro GameCube (a spekuluje se, že s podobnou strategií vyrukují u Revolution), kluci z Retrospec udělali 100% přesný remake Head Over Heels, jiná parta nadšenců uspěla s Privateer (hodně oblíbené jsou remaky FPS her ve formě modifikací, jen je jejich autoři zřídkakdy dotáhnou do konce) a třeba Ritual mluví nahlas o komerčním remaku prvního dílu Sin. V každém případě si myslím, že by spousta hráčů za podobné remaky (Dark Forces, Fallout...ten seznam by byl nekonečný) ráda zaplatila, nemluvě o nezanedbatelném počtu hráčů, kteří nehráli starou verzi - pro ty by to byla novinka. Opravdu je to tak špatný nápad? Opravdu je výnosnější pokrytecky recyklovat staré hry v nových dílech a jejich slávu naopak kazit, protože už se jim kvalitou obvykle nikdo nedokáže přiblížit?

Jasně, budu moc rád když EA udělají pokračování System Shocku stejně excelentní jako už dvakrát dříve. Ale kdyby snad nemělo být tak dobré, raději ať se na to vykašlou a udělají první díl v nové grafice. Koupil bych si ho.