Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Nebyli jste na letošní GDC? Nechcete utrácet za drahé audio nahrávky? Tomu rozumím, taky se mi nechce platit sto dolarů "za kus". Valve alespoň uvolnili slajdy ze svých čtyř GDC přednášek. Dvě jsou odborné (post-processing a cross platform development), dvě srozumitelné a atraktivní i pro laiky a týkají se Portalu i Team Fortress 2. I bez samotné přednášky (slajdy jsou pro posluchače obvykle jen doplňkem k hlasu přednášejícího) tu najdete docela zajímavé informace. V případě Team Fortress 2 (pdf) zejména o grafické stylizaci a vizuální stránce hry (je tu popsána inspirace vývojářů i nejrůznější algoritmy, které byly použity), v případě Portalu (pdf) se pak autoři věnovali integraci příběhu a designu hry. Pozoruhodná teorie o "dvojím" příběhu tu bohužel ze slajdů není zcela pochopitelná, zřejmý je ale zdlouhavý design finálního bosse, kde původně měly postupně být laserové hrátky, obrovská místnost a honička, ale z různých dovodů došlo ke změně. Tvůrci hry také radí důsledně testovat od samotného začátku vývoje a jako příklad uvedli tento obrázek první místnosti hry. Vlevo vidíte původní styl (trochu jako Half-Life), vpravo definitivní podobu.

Na první pohled je všechno v nejlepším pořádku a karty na trhu přenosných konzolí jsou rozdány. Za oponou to ale vře - objevují se nepotvrzené zvěsti o PlayStation Phone (tady nebo tady) a Nokia už zdá se konečně dokončila novou verzi N-Gage, což ovšem tentokrát není přístroj, nýbrž jakási platforma (řekněme takový mobilní Steam). Nintendo ohledně nové verze DS nebo o občas spekulovaném nástupci Game Boye pochopitelně mlčí (v tomto segmentu trhu dominuje, takže míč není na jeho straně), i když o budoucnosti nepochybně také aktivně přemýšlí. A pak tu máme iPhone...

Nejsem velkým zastáncem konvergence. Telefon používám na hovory a sms, mp3 přehrávač na hudbu, tradiční papírový diář na záznamy a plánování, DS na hry a PSP (ehm) na přehrávání videa. Hraní na mobilech mi stále připadá dosti "kompromisní" (byť je pravdou, že tu hry stojí sotva stokorunu) a iPhone u nás v současných podmínkách jako zbytečná frajeřinka. Ale přesto se sám sebe ptám, jestli právě tenhle přístroj nemá schopnosti za pár let ohrozit handheldový monopol Nintenda. Solidní širokoúhlá obrazovka (jako PSP, byť vzhledem k velikosti s nižším rozlišením), dotekový displej (jako DS), polohový "tilt" senzor, Wi-fi, velkorysá datová kapacita, solidní paměť, použitelné CPU a tak dále - nejsem technologický guru, doplňte si sami, případně mě opravte. Tak či onak není těžké o iPhone uvažovat jako o možném handheldovém hráči, který by díky marketingové síle Apple (a existující prodejní platformě v podobě populárních iTunes) měl šanci zaujmout i velké vydavatele. Ostatně, už zaujmul - Sega představila Super Monkey Ball (tilt senzor se bude hodit), EA chystá Spore a několik dalších her a nové SDK jistě přesvědčí řadu dalších (včetně amatérů).

Neříkám, že mají vyhráno. Netvrdím, že teď konvergence najednou všechno převálcuje a nemyslím, že je nutně právě iPhone řešením všech bolístek mobilních her. Ale za nějaký čas, kdo ví? Může přijít iGame, Sony dá zelenou PlayStation telefonu, Nintendo vytáhne z rukávu své eso a ozvat se může i Microsoft. Řekl bych, že současná pohoda v handheldovém přístavu dlouho nevydrží. Klid před bouří? Povíme si za rok za dva...

Update, neděle 14:00: Ohledně iPhone a nově vydaného SDK doporučuji vaší pozornosti reakci Rona Gilberta a analýzu Patricka Zandla.

Nedokážu odolat. V americkém EGM se objevil nový (moc pěkný!) obrázek z Mafie 2 a krátká zmínka s jedinou novou informací - Empire City má prý být dvakrát větší než Lost Heaven. Sakra, už mám ten časák pár dní, jak to, že toho ještě není plný internet? Doufám, že jsem neporušil Omertu...

A zase příspěvek o Warrenu Spectorovi, tentokrát ovšem velmi praktický a užitečný! Spector totiž na svém blogu zveřejnil odkaz na třináct přednášek, které od září do prosince loňského roku on a jiní herní vývojáři uskutečnili na University of Texas (jako součást Master Class in Video Games). Univerzita všechny kompletní přednášky zveřejnila ve formě videa (link na univerzitní stránku ze Spectorova blogu momentálně nefunguje, ale odkazy přímo na videa zatím ano) a co je důležitější, mezi třinácti osobnostmi najdete skutečné odborníky a slavná vývojářská jména. Scénárista Hal Barwood, designér Tim Willits, jeden z duchovních tvůrců Xboxu Seamus Blackley, o Richardu Garriottovi a Miku Morhaimovi nemluvě. Wow! Zde je kompletní seznam včetně odkazů na přednášky.

1. Warren Spector (herní designér, Disney Int.)
2. Patricia Yorková (šéfka oddělení lidských zdrojů, Disney Int.)
3. Harvey Smith (tehdejší kreativní ředitel, Midway Austin)
4. Hal Barwood (herní designér a scénárista)
5. Matthew Bellows (ředitel, Floodgate Entertainment)
6. Marc LeBlanc (designér a programátor, Mind Control Software)
7. Mike Morhaime (prezident, Blizzard)
8. Tim Willits (hlavní designér, id Software)
9. Seamus Blackley (vývojářský agent, duchovní otec Xboxu)
10. Paul Weaver (ředitel vývoje, Junction Point Studios)
11. Gordon Walton (ředitel studia, Bioware Austin)
12. Richard Garriott (kreativní ředitel, NC Soft)
13. Richard Hilleman (producent mj. série Madden, Electronic Arts)

Průběžně stahuji (díly mají zhruba 250 MB a jsou ve formátu mov) a postupně to shlédnu, v průběhu zítřka (no, spíše později, jen Spectorova přednáška má přes dvě hodiny) sem ještě doplním nějaké detailnější hodnocení, ale soudě podle prvních dvou dílů se to bude poslouchat samo! Doporučuji, třeba i jako zvukovou stopu do mp3 přehrávače na cesty (jsou tam občas i zajímavé powerpointové slajdy, ale dá se bez nich obejít). Stahujte!

Update: Ooops, ledva jsem to nahodil, už nefungují ani linky. Zatracená práce! Dle vyjádření Spectora na jeho blogu je zřejmě brzy nahodí zpátky. Alespoň si tedy odtud můžete lokálně stáhnout (480 MB) první dvě přednášky, které jsem stihl stáhnout celé. Tady si můžete stáhnout sedm přednášek, které různí lidé stihli postahovat (další tam možná časem přibudou, průběžně sledujte).

Narazil jsem na tohle skvostné video a okamžitě si nainstaloval starý dobrý Rollercoaster Tycoon. Podobnou moc příliš často u videa nenalézám, ale tohle je skutečně skvostně vymyšlené a sestříhané. Připomnělo mi to mojí vlastní zkušenost s prvními dvěma díly Rollercoaster Tycoonu (hrál jsem i tu trojku, také se mi líbila, i když už to bylo jiné) - ty hry jsem hrál moc rád, ale doslova hodiny jsem v nich strávil vymýšlením naprostých šíleností, které neměly nic společného se skutečným cílem hry. Přiznávám, do značné míry šlo o vynalézavé zabíjení (nebo trápení) nebohých návštěvníků mého parku. Na horských dráhách. Na vystřelovacích věžích. Na desítky různých způsobů. Totéž pochopitelně i Transport Tycoon - vzít velký autobus (nebo deset autobusů!), plně ho naložit, uvěznit na železničním přejezdu a... poslat do něj super-rychlý vlak. Skoro se až stydím, když si na to vzpomenu, ale hádám, že nebudu zdaleka sám, kdo u něčeho takového dokázal strávit několik hodin.

Je to jedna z výhod otevřených nelineárních her s tzv. sandbox režimem. GTA, Mafia, Crackdown, Test Drive Unlimited, SimCity nebo The Sims, jistě víte o čem mluvím - nejde zdaleka jen o lidi, kteří věnují stovky hodin neúnavnému hledání drobných chyb a skrytých míst, ale především o to, že prakticky každý z nás dříve či později odbočí od hlavního úkolu a zkusí alespoň na okamžik něco jiného, o čem třeba vývojář ani neměl tušení. Jistě přidáte vlastní příklady, ale Rollercoaster Tycoon byl v tomhle podle mého názoru nejlepší. Jinak ale na něco podobného někdy stačí i přísně lineární hra s věrohodně navrženým světem. S trochou fantazie můžete ve hrách jako je Hitman nebo Half-Life prožít hodiny, aniž byste v příběhu postoupili byť jen o kousek.

A je tu březen! V uplynulých týdnech probíhala výstava digitálního umění NVArt pořádaná společností Nvidia a prestižní soutěž u této příležitosti vyhrála "bakterie" (alespoň tedy autor své dílo nazval "Growth of cubic bacteria", jinak řekl bych záleží na fantazii každého z nás) českého grafika Václava Pajkrta (zde jest rozhovor, tady jeho homepage)! Nádherné rendery najdete i mezi dalšími účastníky a originální wallpaper si tu vybere myslím každý. Respekt.

Gumboy Tournament sice na nedávno konané IGF neposbíral žádné ceny (i když si myslím, že už nominaci v kategorii "Technical Excellence" lze považovat za úspěch), ale na indie scéně je to vedle Jets´n´Guns druhá česká hra, kterou lze v této kategorii považovat za absolutní špičku, minimálně co do úrovně production value. Což je dvojnásob potěšující vzhledem k tomu, jak celý svět rýžuje na nestydatých casual klonech a na nebohé hráče toužící po arkádovém odreagování nezbývá pro samý restaurační management čas. I když, zaslechl jsem i cosi o jistém ambiciózním českém casual vývojáři, který to chce rozjet ve velkém. Jsou to ale tajnůstkáři a kromě jistého propojení s Mindware Studios nevím nic. Tak uvidíme.

Gumboy Tournament vyjde až za pár týdnů, dostal jsem ale od Cinemaxu speciální verzi na recenzi (viz poslední SCORE) a teď si ho v klidu dohrál. Ačkoliv, v klidu - je mi záhadou, jak se autorům podařilo z tak neuvěřitelně frustrujícího konceptu vyždímat opravdu zábavnou hru. Gumboy (pokud jste hráli první díl, víte o čem hovořím) bych přirovnal k hokeji na ledu v teniskách. Víte co chcete udělat, ale pohyb s kuličkou (nově můžete mimochodem skákat) je dosti krkolomný a často náhodný. Gumboy je tady svým způsobem obětí svého úspěchu. Unikátní ovládání a realistická fyzika jsou na jednu stranu důvodem, proč hru hrajeme, zároveň ale věc do značné míry komplikují a občas činí i nezvladatelnou. Seznam všech novinek a vylepšení najdete na oficiálním webu (je tam i demo), hlavní je samozřejmě zaměření na multiplayer včetně split-screenu až pro čtyři hráče. I s boty je to ale docela slušná sranda a 80 úrovní ve čtyřech režimech a 20 lokacích (zejména ty s malými planetkami s vlastní gravitací byly hodně podařené) mi vydrželo překvapivě slušných šest až osm hodin. A ještě jsem si přitom procvičil slovník sprostých slov.

Cinemax chystají s Gumboyem mnohem víc: Deluxe remake prvního dílu (inovované ovládání, přidané úrovně), speciální singleplayerovou hru Jewels zaměřenou na sbírání diamantů (obě zmíněné mají vyjít ještě letos!) a přemýšlejí také nad využitím technologie pro úplně jiné hry (snad prý cosi ve stylu Incredible Machine a Little Big Planet). A to nemluvím o konzolích - jako už kdejaké československé studio jsou certifikovaní vývojáři na Wii i DS a rádi by Gumboye dostali i na Live Arcade. Držím palce, i když za tu 78. úroveň by zasloužili...