
Když se nehraje podle pravidel...

Narazil jsem na tohle skvostné video a okamžitě si nainstaloval starý dobrý Rollercoaster Tycoon. Podobnou moc příliš často u videa nenalézám, ale tohle je skutečně skvostně vymyšlené a sestříhané. Připomnělo mi to mojí vlastní zkušenost s prvními dvěma díly Rollercoaster Tycoonu (hrál jsem i tu trojku, také se mi líbila, i když už to bylo jiné) - ty hry jsem hrál moc rád, ale doslova hodiny jsem v nich strávil vymýšlením naprostých šíleností, které neměly nic společného se skutečným cílem hry. Přiznávám, do značné míry šlo o vynalézavé zabíjení (nebo trápení) nebohých návštěvníků mého parku. Na horských dráhách. Na vystřelovacích věžích. Na desítky různých způsobů. Totéž pochopitelně i Transport Tycoon - vzít velký autobus (nebo deset autobusů!), plně ho naložit, uvěznit na železničním přejezdu a... poslat do něj super-rychlý vlak. Skoro se až stydím, když si na to vzpomenu, ale hádám, že nebudu zdaleka sám, kdo u něčeho takového dokázal strávit několik hodin.
Je to jedna z výhod otevřených nelineárních her s tzv. sandbox režimem. GTA, Mafia, Crackdown, Test Drive Unlimited, SimCity nebo The Sims, jistě víte o čem mluvím - nejde zdaleka jen o lidi, kteří věnují stovky hodin neúnavnému hledání drobných chyb a skrytých míst, ale především o to, že prakticky každý z nás dříve či později odbočí od hlavního úkolu a zkusí alespoň na okamžik něco jiného, o čem třeba vývojář ani neměl tušení. Jistě přidáte vlastní příklady, ale Rollercoaster Tycoon byl v tomhle podle mého názoru nejlepší. Jinak ale na něco podobného někdy stačí i přísně lineární hra s věrohodně navrženým světem. S trochou fantazie můžete ve hrách jako je Hitman nebo Half-Life prožít hodiny, aniž byste v příběhu postoupili byť jen o kousek.