Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Stihl jsem to na poslední chvíli, zde je vybraný wallpaper pro poslední červencový den - jmenuje se "Planet Earth - Inversed". A jako bonus druhý wallpaper, který jsem měl na notebooku po E3, kde jsem byl nadšený z nového Maria na Wii. A jako druhý bonus pro příznivce hezkých wallpaperů jedna stránka s desítkami odkazů na kvalitní wallpaperové servery. Pokud jsem se vám s vlastním výběrem netrefil do vkusu, sami si najděte svůj šálek kávy...

Na Flickr jsem hodil zhruba čtyřicet fotek z letošní cesty po Americe. Předem varuji, jsem mizerný fotograf, ale třeba to někoho zaujme. Set najdete tady, browsujte od poslední (nejstarší) fotky k první. Víc k tomu tady nemá moc cenu psát, jakýs takýs popis jsem se snažil napsat přímo k fotkám a kdyby vás snad něco zajímalo, zeptejte se v komentářích. Jinak nový účet využiju jako hlavní fotoarchiv blogu, na account se dostanete i po kliknutí na sekci Fotogalerie - průběžně tam budou přibývat různé snímky. Vlastní nativní systém byl byl samozřejmě v určitém smyslu (design?) přijatelnější, ale Flickr je opravdu šikovný web se spoustou prima featurek. Například jsem si docela vyhrál s mapou a všechny fotky jsem pracně umístil přesně na místo, kde jsem je vyfotil.

Schválně si na mapě Flickru zkuste najít nějaká svá oblíbená místa, možná budete překvapeni, kolik fotek najdete. Svět je malý - našel jsem si chalupu kam jezdím a nejbližší fotky byly zhruba půl kilometru od ní. Jakousi skálu tam slézal Luke...

"Je to příběh o obyčejnym klukovi z Queens, kterej se přes noc stal hollywoodskou hvězdou. Bydlí v luxusní vile, chodí na večírky, spí s herečkama a fanynkama a má u sebe tři starý kámoše, aby ho drželi nohama na zemi." Dobrých tipů na seriál není nikdy dost a tohle doporučení kamaráda znělo vcelku zajímavě. Jak to tak bývá, o pět dní a bezmála padesát dílů později netrpělivě vyhlížím nedělní premiéru nového dílu aktuální čtvrté série. Seriál se jmenuje Entourage a pro HBO jej produkuje Mark Wahlberg, který jej údajně (nebo tedy alespoň v počátcích) do určité míry vytvořil na základě vlastních zážitků. Entourage vysílá HBO pod názvem Vincentův svět i u nás, jinak ale pokud vím nejsou na internetu k dispozici české titulky - pokud nevládnete angličtinou, musíte vydržet do podzimu, kdy mají vyjít první dvě série na DVD.

Entourage si mě získal z několika důvodů - hlavním trumfem je rozhodně postava Ari Golda (na snímku druhý zleva), mocného agenta s pozoruhodným temperamentem. Prostřednictvím Ariho divák nahlédne pod pokličku showbyznysu (podepisování smluv, hledání scénářů, jednání se studii ap), což je sám o sobě dost atraktivní námět, ovšem sarkastického agenta je plná obrazovka (jeden příklad za všechny) a vůbec není divu, že vloni získal jeho představitel za tuto roli Emmy. Skvěle funguje i čtveřice hlavních hrdinů, mezi nimiž se zase Entourage zase stává spíše jakýmsi "Sexem ve městě pro chlapy" a protože se vysílá po desáté večer, slovník je hodně autentický. Třešničkou na dortu jsou cameo role řady skutečných celebrit, kteří hrají v seriálu sami sebe a často nejde o malé role - mým favoritem je zatím Val Kilmer, zahlédnout tu můžete také Jamese Camerona, Snoop Dogga nebo Scarlett Johansonovou, ale i Hugha Hefnera.

Pokud ještě váháte, přečtěte si pozitivní recenzi na MovieZone, pak zkuste na vlastní oči alespoň tři nebo čtyři díly (mají netradičně po 25 minutách) a... vítejte v klubu!

Všude dobře, doma nejlíp. Jen me zrovna netěší ten zdlouhavý proces, kdy se čtením desítek oblíbených serverů dva týdny dozadu dostávám zpátky do obrazu. Než se tím prokoušu, jeden reklamní "kvíz" v podobě billboardu na PlayStation 3. Co vidíte? No tak, podívejte se pořádně! Stále nic? Nápověda - výkon a zábava. Tak či onak, jako wallpaper to není špatné...

Dnes jsem přes úchvatný Národní park Yosemite dorazil do San Francisca a konečně se zase dostal k internetu (zlatokopové ve Vegas chtěli 30 centů za minutu, pche). Ještě se k tomu určitě vrátím (po víkendu se už konečně vracím), ale chronologicky - ještě v Los Angeles jsem si splnil sen a navštívíl Kwik-E-Mart! To máte tak - filmová společnost Fox a síť malých samoobsluh 7-Eleven u příležitosti blížící se premiéry celovečeráku (u nás pod názvem Simpsonovi ve filmu, premiéra 26.7.) vytvořila v pravdě unikátní promo akci, když tucet obchodů v Severní Americe proměnila do slavného Apuova Kwik-E-Martu. Vzhledem k tomu, že se jeden nacházel pouhých pár mil od dějiště letošního E3, nemohl jsem si tuhle příležitost jako fanoušek Simpsonových nechat ujít.

Před obchodem stála krátká fronta podobně nadšených fandů, kteří všichni chtěli okusit slavné Homerovy růžové donuty (přeslazené), Krustyho kornflejky (nepoživatelné) nebo třeba Buzz Colu. Obchod je zvenku i zevnitř téměř dokonale přetvořen podle seriálové předlohy. Najdete tam vtipné cedule, velké plastové sošky seriálových postav a vedle řady dalších typických "simpsonovských" produktů tu jsou k dostání i dárkové předměty. Rozhodně to je chytrý nápad jak propagovat film (7-Eleven zase podle Wikipedie vykázal 30% nárůst tržeb) a ze své návštěvy jsem nadšený, ke štěstí mi chyběly jen dvě věci - jednak to vzhledem k zájmu veřejnosti nebylo tak autentické a místo osamělého a úslužného Apua mě obsluhoval kmitající běloch, a za druhé mi velmi citelně chybělo na pultech pivo Duff, na které jsem se hodně těšil. Dle Wikipedie to má co do činění s faktem, že je film určen pro mládež. A já si bláhově myslel, že je určen pro diváky a fandy seriálu...

Relativně čerstvou novinkou PSN je Super Stardust HD, remake stařičké amigácké střílečky (vytvořili ho mimochodem stejní autoři, malé švédské studio Housemarque), který je už na první pohled přímou konkurencí Geometry Wars. Ano, do určité míry ho i vykrádá (nebo se inspiruje, záleží na úhlu pohledu), ale to není tak podstatné. Důležité je, že opravdu JE lepší. Což říkám jako člověk, který si s Geometry Wars užil hezkých pár týdnů a moc se těším na jeho vylepšenou verzi pro Wii a DS.

Představte si prehistorickou automatovku Asteroids, nebo zkrátka arkádovou střílečku, ve které vás neohrožují nepřátelské lodě, jejich střely či projektily, ale do značné míry pasivní vesmírné šutry různého původu. Nejprve velké, postupně (jak se je snažíte zničit) stále menší. Do toho se samozřejmě občas (postupem času stále frekventovaněji) připlete i kdejaká vesmírná pakáž různých dispozic a vlastností, ovšem kam až mi paměť sahá, s výjimkou bossů na konci úrovní na vás nikdy nikdo nestřílí. Cíl je jasný ? všemu se vyhnout a všechno zničit. Zmínit musím ještě prostředí, kdy se místo anonymního vesmíru pohybujete kolem dokola planety (viz video), což působí vizuálně zajímavě a má to i určitý taktický aspekt z pohledu hratelnosti. Ovládání funguje prakticky stejně jako u Xboxového konkurenta ? levá páčka se stará pohyb, pravá směr střelby.

Zatím to zní jako docela zajímavá, ale vlastně i tak trochu obyčejná střílečka, že? Kouzlo Super Stardustu HD spočívá ve vynalézavé a vyvážené hratelnosti. Navíc nejde o pouhý boj o skóre (jak tomu bylo v případě Geometry Wars, i když to jeho pokračování také chystá změnit), ale o pokoření pěti planet s různým obsahem a unikátním bossem na konci (vesměs velmi vychytaným). V jakékoliv situaci si můžete zvolit jednu ze tří střelných zbraní (každá je specializovaná na jeden druh asteroidů ? i když můžete jakoukoliv střelou zlikvidovat jakýkoliv cíl, se správně zvoleným arzenálem je to mnohem snadnější), přičemž tyto zbraně postupem času vylepšujete (což není nijak překombinované, na absolutní vylepšení každé ze tří zbraní potřebujete tuším jen nějakých pět nebo šest power-upů). Dále tu máte (podobně jako v Geometry Wars) možnost použít nouzovou bombu a nebo můžete zvolit speciální úhybný manévr. Zatímco bomba zlikviduje vše okolo a je vzhledem ke své vzácnosti skutečně spíše takovým nouzovým řešením, úhybný manévr můžete použít kdykoliv se vám zlíbí, zhruba jednou za tři vteřiny ? učiní vás na malý okamžik nesmrtelným a šmahem přesune do bezpečí o kousek dál.

Právě tenhle speciální pohyb, ale i možnost přepínání zbraní a jejich vylepšování, je skvělým taktickým prvkem hry a výsledkem je, že máte (u tohoto žánru myslím velmi vzácný) pocit neustálé kontroly. Navíc díky nebývale vyvážené obtížnosti nemusíte být ?talent na střílečky?, abyste si hru užili a ve skutečnosti je po zvládnutí základních herních mechanismů docela snadné dostat se alespoň na třetí z pěti planet. Ostatně, planety fungují i jako jakési checkpointy a jakmile jednu pokoříte (hrubým odhadem to zabere nějakých dvacet minut), můžete příští hru začít rovnou od další.

Super Stardust HD mě velmi mile překvapil ? čekal jsem typickou střílečku kombinovanou s vizuální oldskoolovou masturbací, ale herně je to hodně svěží kousek (plus ta vizuální masturbace, samozřejmě ? v HD rozlišení je to nádhera). Podobně jako Geometry Wars je jeho akce frenetická, ale zároveň nemusíte mít nadpřirozené reflexy, abyste v ní skutečně uspěli. Naopak, musíte mít pouze skill a hlavně u toho trochu přemýšlet. Co víc od arkádové střílečky chtít? Pro mě je tohle zatím jednoznačně nejlepší PSN kousek. Je ke škodě Sony, že k němu nelze stáhnout demo, ale věřte mi, těch 8 dolarů za to každopádně stojí.

E3 2007 je minulostí. Vy už máte víkend, já vstřebávám čerstvé dojmy (s vynikajícím vychlazeným Kirin Ichibanem). Sumarizuji a jen velmi těžko se v hlavě snažím sestavit žebříček nejlepších her E3 - minimum her mě vysloveně zklamalo (Kane & Lynch, Assassins Creed, Skate, částečně možná i Heavenly Sword nebo Frontlines), většinou navíc nikoliv nezvratně. Naopak, v mnoha případech jsem byl příjemně překvapen nebo se potvrdily optimistické předpoklady a netroufám si tedy na nějaké "best of", alespoň ne teď, kdy jsem ještě plný dojmů. Takže tak jako včera a předvčírem pár postřehů bez ladu a skladu.

Super Mario Galaxy - Včera jsem kolem dema prošel trochu nedůvěřivě (vizuálně to vedle té HD konkurence není nic extra), dnes jsem si ale zahrál všechny čtyři úrovně a co vám mám povídat... byl jsem nadšen. Herní mechanika i přes koncept menších lokací ve formě planet není navzdory obavám nijak razantně odlišná, naopak je tak akorát tradiční a zároveň tak akorát inovovaná - využítí Wiimote není prvoplánovité, ale naopak nenucené a stále z toho je cítit odkaz designově virtuózního SM64. Vrcholem byl okamžik, kdy se Mario proměnil do čmeláka a mohl po omezenou dobou létat.

Quake Wars - K betě jsem se nedostal, poprvé jsem hrál až tady na E3. Možná bláhově jsem čekal cosi nového, ve skutečnosti jde o docela klasickou týmovou multiplayerovku. Tenhle žánr není moje krevní skupina, ale Enemy Territory zaujalo. Pochopitelně chce na ucelený názor trochu více než pár desítek minut.

Halo 3 - Musím přiznat, že mě multiplayerové šílenství kolem téhle hry zcela míjí, a tak jsem ani příliš nelitoval, že jsem včera nestihl domluvenou prezentaci, byť mělo jít vůbec poprvé o single-player. Jenže pak mi o tom Farid Starman básnil a dnes mi to nedalo a vnutil jsem se tam - graficky je to na úplně jiné úrovni než to co jsem zaznamenal z multiplayeru (upřímně, nečekal jsem, že je něčeho takového X360 schopen) a potěšilo i excelentní AI doplněné zajímavě naskriptovanými situacemi.

NFS Pro Street - Proti verzi, kterou jsem před pár měsíci viděl ve Vancouveru, došlo k extrémnímu zlepšení, po letech se na NFS zase docela těším.

Zelda: Phantom Hourglass - Pokud jste viděli záznam Nintendo konference, viděli jste také hratelnou ukázku téhle hry, kterou kdosi naprosto geniálně několik minut ovládal výhradně stylusem bez jediného zmáčknutí tlačítka. Vyzkoušel jsem demoverzi a skutečně to funguje neuvěřitelně intuitivně a přirozeně. Tohle bude skutečná revolce. Bez debat.

Rock Band - Zaslouží si vlastní příspěvek a čím dříve, tím lépe. Je to opravdu úctyhodný počin, Guitar Hero to má povážlivě nahnuté a jsem zvědav, nakolik bude překážet masivnímu uspěchu téhle unikátní hry její vysoká cena.

Kane & Lynch - Škoda slov, i když je premisa hodně zajímavá, zatím to prostě nefunguje tak jak má a vizuálně to nepochopitelně vypadá jako last-gen hra. Moc to vzhledem k renomé autorů nechápu, ale tohle je zatím těžké zklamání.

Rayman Raving Rabbids 2 - Úspěšně jsem se mu vyhýbal, ale když jsem slyšel králíky pištět "Smoke on the water", neodolal jsem a přistoupil blíž. Bohužel, kromě občasného záblesku nějakého podařeného vtípku to nestojí za řeč. A rozhodně to není jediná taková hra, je skutečně trapné, jak se s výjimkou first-party her a několika dalších nápaditých výjimek všichni snaží jako stádo volů dostat k výživnému Wii korytu. Včetně například Spielberga.

Tak a to je vše. Prozatím se z E3 loučím, možná o ní ještě napíšu něco po návratu, teď mě čeká týden dovolené. Zítra začínám cestou přes Mohavskou poušť do Las Vegas. A víte co se říká o Vegas - "What happens in Vegas, stays in Vegas." Ale kdo ví, třeba se ozvu...

Včera tiskovky a desítky trailerů, dnes už šlo do tuhého a hodně jsem si zahrál. S tím cestováním to není tak hrozné jak jsem čekal. Většina firem je situovaná do dvou hotelů, shodou okolností bydlím na půli cesty, takže se to dá pokrýt bez větších problémů. Do Hangaru (zvenku to vypadá naprosto tragicky, viz fotka, ale uvnitř to ve skutečnosti není tak hrozné a i když má každá firma jen velmi omezený prostor, vzhledem k počtu přítomných není takový problém se dostat k čemukoliv) se chystám zase až zítra, teď pár dojmů z her, které jsem hrál dnes.

The Simpsons Game: Potvrdilo moje očekávání, bude hodně vypečené. Moc pěkná byla pocta Wolfensteinu 3D s názvem Castle Duffenstein v levelu Medal of Homer (malá lokace vytvořená v spartánském stylu starého Wolfa). Líbí se mi, že EA neřeší kdo tu či onu hru udělal, parodují svoje i cizí. Reakce firem (například Rockstaru) jsou prý velmi pozitivní.

Portal: Nečekejte nic snadného, po prvních "výukových" úrovních půjde hodně do tuhého, místy mi to hlava nebrala a je to v podstatě nefalšovaná logická hra ve first-person grafice. TF2 bohužel nebyl hratelný.

Uncharted: Dvě další úrovně k dispozici (včetně in-door lokací), stále dost nedodělané a se spoustou chyb, ale je to taková adrenalinová Lara v "parkour" stylu. Líbilo se, ale nadšení postupně lehce odpadá, možná by pomohl odklad na příští rok.

Stranglehold: Hodně zajímavé, nechci přeceňovat, ale vydržel jsem u toho půl hodiny a některé nápady jsou prima. PC verze se ale musela hrát na gamepadu a na to, že má vyjít v září, byla dost zabugovaná. Nicméně John Woo je z toho cítit na každém kroku.

Gears of War: PC verze je prakticky hotová, hrál jsem hezkou chvíli a neměl jsem jediný problém. Moje dřívější obavy z obtížného portování se nepotvrdily, ovládání je dobře zvládnuté (mezerníkem se schováváte za překážku, podržením pravého tlačítka vykukujete) a obtížnost také adekvátně upravená. Vizuálně vypadá úchvatně, i tady ale boduje spíše svým gotickým stylem. Rád si zahraju podruhé.

PSP: God of War vypadá graficky neskutečně, klasické kontextové ovládání mě chytlo. Nový Syphon Filter bude nastavovaná kaše, ale v případě téhle hry to bohatě stačí. Jinak všude všechno běží na starých PSP, novou jsou ještě nedržel v ruce. Mimochodem, menší velikost a váha je fajn (ještě důležitější je video výstup), ale zklamala mě absence zabudované paměti, o které se spekulovalo.

Co přinesl první den? Dvě velké tiskové konference Nintenda a Sony. Microsoft jsem stihl shlédnout ze záznamu, takže mohu srovnávat. Microsoft tentokrát ze souboje o publicitu podle mého názoru vyšel překvapivě jako outsider. Tiskovku pojali velmi minimalisticky a dost možná nejzajímavějším sdělením byly PC porty Gears of War a Viva Pinata. Žádné nové tituly, žádné šokující odhalení. To sice nepřišlo ani od Sony a Nintenda (koneckonců, nové konzole se neohlašují každý rok, byť by si to novináři přáli), ti ale alespoň vytvořili dobře namíchaný mix několika nových ohlášení, dosud nezveřejněných faktů, hezké trailery nebo prostě alespoň elementárně zajímavé informace. Telegraficky pár headlinů z dnešního dne.

Wii Fit: Šuškalo se o tom dlouho, realita ale předčila očekávání, zejména díky inovativnímu "ovladači". Seriózní (z pohledu cvičení) promo v tiskovce vypadalo skvěle, hratelná verze v zákulisí byla ale úplně jiná, spíše šlo o tradiční kolekci miniher (hrál jsem napříklady skoky na lyžích!). Letos to ale  nevyjde a výsledkem bude asi kombinace obojeho. Každopádně stojí za pozornost!

Crysis: Další hratelná ukázka (tentokrát na pobřeží), i tentokrát mě dostala na kolena. Nářez, vypiplaná hratelnost s relativní svobodou a pochopitelně i skvostnou grafikou (vodu už jste asi viděli, ale ten písek na pláži...). Nemůžu se dočkat!

PS3 trailery: Z Metal Gear Solid 4 a Killzone 2 mě mrazilo v zádech. V prvním případě nešlo (vlastně už tradičně) ani tak o hru, ale o skvěle sestříhaný dynamický trailer se závěrečným soubojem, který měl naprosto geniální choreografii. Hideo umí. Ukázka z Killzone 2 byla reálnou prezentací hry a přímo na pódiu to hrál chlapík z Guerrilly - nic proti hratelnosti, ale dech jsem zadržoval spíše z neskutečné grafiky. Jasná dvojice killer-titulů, které by mohly prodat konzoli.

The Club: Docela originální přístup k žánru third-person stříleček, je to akce řízlá prvky herní mechaniky z Tony Hawka (hraje se o skóre). Nepodceňovat, vytuhl jsem u toho na hodinu.

Echochrome: Minimalistická PSN puzzle. Škoda slov, najděte si trailer, který Phil Harrison pouštěl na tiskovce. Mlask, jen nevím jestli na to mám dost představivosti.

Za několik desítek minut se otevřou brány E3. Brána vlastně není moc vhodné slovo, možná ani branka není to pravé ? E3 Summit 2007 bude jiný než jsme zvyklí, ale nikdo vlastně přesně neví jaký. Přiznám se, že z toho mám mírné obavy. Ne, že bych při vzpomínce na ročníky minulé (letos to bude už můj pátý) s nostalgií zamačkával slzy, i když přiznávám, že mi ten šílený šrumec (kdy byla herní branže alespoň na jeden týden středobodem zábavního průmyslu) a opulentní party budou trochu chybět. Spíše nevím co čekat. A neví to nikdo. Předně se děsím organizačního fiaska, kdy se místo jedné velké akce veškeré schůzky konají za dveřmi hotelových zasedaček, popřípadě jednoho letištního hangáru. Téměř každá firma bude v jiném hotelu, o tom, že se k nim dostanete pouze na pozvání ani nemluvě. Řada vydavatelů pořádala v průběhu uplynulých měsíců vlastní akce a je tedy otázkou, s čím vyrukují tady. Některé další zcela chybí a vše působí dojmem, že ani sami vystavovatelé nemají jasno, nakolik je pro ně prezentace E3 ještě zajímavá. Pozitivně naopak hodnotím přesun termínu blíže vánoční sezóně ? hry jsou zkrátka o dva měsíce ?hotovější?.

Řada odborníků prorokuje E3 po letošním ročníku konec. Za tři dny jim dám možná za pravdu, ale minimálně letos si ještě určitě užijeme tři zajímavé dny. Trio tiskových konferencí se všemi těmi grafy, čísly (každý je vítězem!) a snahou o největší šok. Pár zbrusu nových ohlášení. Nějaké to interview se zajímavým člověkem. A samozřejmě bezprostřední dojmy z hratelných verzí. Nebude to zas tak strašné?

Pokud zbude čas, podělím se o dojmy, letos nám ovšem vyšla uzávěrka SCORE na třetí den výstavy, takže moc času zjevně nebude. Snad to bude alespoň trochu větší pohoda než včera, kdy jsem kvůli odložení letu nestihl konferenci Microsoftu. Ještě že máme IGN a jeho HD záznam.

Dostal jsem se dnes konečně do Sony Czech a zahrál si PS3 demo Uncharted: Drake´s Fortune. Týden po jiných českých médiích a skoro dva měsíce po Sony Gamers Day (viz třeba IGN), takže nečekejte nic nového, ale projel jsem to poctivě (celý úvodní zhruba čtyřicetiminutový level, ve kterém hlavní hrdina po nouzovém výskoku padákem hledá své havarované letadlo) a jsem plný dojmů, tak alespoň krátce. Psal jsem, že je tenhle projekt v současnosti mojí nejočekávanější PS3 hrou. Na tom se asi zatím nic nemění, i když je nutné podotknout, že Uncharted rozhodně nebude revoluce. Bude to technologicky velmi sympatická záležitost s hodně realistickým zpracováním (říznutým dobře odměřenou dávkou stylizace), herně lze ale očekávat spíše "popcornový zážitek" pro nenáročné hráče, kteří ocení příběh a rádi jsou vedeni za ruku "tunelovitou" hratelností. Alespoň tedy soudě podle oné hratelné ukázky - zástupci Sony chytře naznačují, že zbytek hry bude otevřenější, k čemuž jsem lehce skeptický, ale na druhou stranu tento úvod slouží i jako jakýsi zakuklený tutorial, takže to možné je.

Já bych se každopádně nezlobil, kdyby to takto zůstalo (Indyho zbožňuju a tak mi tenhle žánr sedí), i když trochu více otevřenosti a důvtipu by v hratelnosti neškodilo. Průzkumná složka je hodně podobná sérii Tomb Raider (minimálně v první úrovni ovšem bez logických hádanek) - přeskakování ze sloupu na sloup, ručkování po římsách a podobně. Leccos je naskriptované - na jednom místě trochu akrobatickým způsobem překonáváte velký vodopád a když už nevíte kudy dál, najedou vás překvapí dva nepřátelé v náklaďáku. Stačí střela do barelu, auto spadne před vás, vy po jeho střeše přeskáčete do bezpečí, načež vozidlo včetně nebohých pirátů sletí dolů (viz toto video). Už chápete co jsem myslel tou popcornovitostí? Je to předvídatelné a oldskoolově naskriptované, ale příliš mi to nevadilo. Zkrátka to funguje. Akce je tu jinak překvapivě hodně a ovládání už teď působí velmi solidním dojmem, což se o některých jiných aspektech zatím říci nedá (kolizní systém, navázání animací, umělá inteligence atd.). Šlo ale o celkem starý dubnový build a do konce listopadu moře času, takže jsem v případě Uncharted: Drake´s Fortune stále nezlomný optimista. Už za pár dní se dozvíme více!

Mimochodem, neskutečně si teď užívám u PSN hry Super Stardust HD. Snad jí ještě o víkendu pokořím a podělím se, příští týden už čeká E3...

A ještě jednou Edge. Právě dnes se dostává na pulty britských trafik jeho speciální vydání s výmluvným názvem The 100 Best Videogames. Za lidových deset liber dostanete 260 stránkovou publikaci s nádhernou pixel artovou obálkou (neodolal jsem a přetiskuji v celé kráse) a pěkným retro obsahem. Více o projektu například na BBC. Speciál se mi samozřejmě do ruky ještě nedostal, ale tohle rozhodně musím mít! Kompletní podobu žebříčku stovky nejlepších her všech dob přetiskuji z oficiálních fór Edge, kam jej nějaká dobrá duše přepsala, seznam najdete pod obrázkem. Upřímně řečeno mám k tomuto pořadí poměrně dost výhrad (více než obvykle), napadá mě spousta her, které mezi stovkou vybraných her chybí a vidím tam mnoho názvů, které tam dle mého soudu nepatří, nebo patří na jiné místo, ale je to subjektivní názor poměrně renomovaného média, tak to nebudu více rozebírat - jistě se k tomu dostaneme v komentářích.

100. Crackdown, 99. Psychonauts, 98. Sensible Soccer, 97. Tekken 3, 96. Wipeout, 95. God of War, 94. Gitaroo Man, 93. Paper Mario: Thousand-Year Door, 92. Resident Evil, 91. Super Smash Bros Melee, 90. Devil May Cry, 89. Tomb Raider, 88. Sega Rally Championship, 87. Mr Driller, 86. Outrun 2006 Coast 2 Coast, 85. Silent Hill 2, 84. Phantasy Star Online, 83. Nights Into Dreams, 82. Lemmings, 81. Robotron 2084, 80. Virtua Tennis 3, 79. The Secret of Monkey Island, 78. Doom 2: Hell on Earth, 77. Football Manager 2007, 76. Ikaruga, 75. Burnout 2: Point of Impact, 74. Thief: The Dark Project, 73. Puzzle Bobble 72. Killer 7, 71. Ninja Gaiden Black, 70. Ridge Racers 2, 69. Pilotwings 64, 68. GTR - FIA GT Racing Game 2, 67. Geometry Wars: Retro Evolved, 66. F-Zero GX, 65. Darwinia, 64. System Shock 2, 63. Lumines, 62. Jet Set Radio Future, 61. Manhunt, 60. Pac-Man VS, 59. Star Fox 64, 58. Tempest 2000, 57. Soul Calibur, 56. Guitar Hero, 55. Counter-strike, 54. Chrono Trigger, 53. Tony Hawk´s Pro Skater 2, 52. Disgaea: Hour of Darkness, 51. Pokémon Ruby/Sapphire, 50. Shenmue, 49. Animal Crossing, 48. Puyo Pop Fever, 47. Far Cry, 46. Quake III, 45. Company of Heroes, 44. Super Monkey Ball, 43. Bomberman, 42. Rome: Total War, 41. Gran Turismo 4, 40. Warioware, Inc: Minigame Mania, 39. Secret of Mana, 38. Virtua Fighter 5, 37. StarCraft, 36. Battlefield 2, 35. Metal Gear Solid 2: Sons of Liberty, 34. R-Type Final, 33. Castlevania: Symphony of the Night, 32. Project Gotham Racing 2, 31. Katamari Damacy, 30. Shadow of the Colossus, 29. Deus Ex, 28. Perfect Dark, 27. Rez, 26. Advance Wars, 25. SimCity 2000, 24. Prince of Persia: Sands of Time, 23. Metroid Prime, 22. World of WarCraft, 21. Okami, 20. Civilisation IV, 19. Elder Scrolls IV: Oblivion, 18. Final Fantasy VII, 17. Goldeneye 007, 16. Street Fighter Anniversary, 15. Pro Evolution Soccer 6, 14. Super Mario Kart, 13. Ico, 12. Grant Theft Auto: Vice City, 11. Yoshi´s Island, 10. Super Metroid, 9. Tetris, 8. Final Fantasy XII, 7. Halo: Combat Evolved, 6. Zelda: A Link To The Past, 5. Super Mario World, 4. Half-life 2, 3. Super Mario 64, 2. Resident Evil 4, 1. Legend of Zelda: Ocarina of Time.

Chápu, že to z mých úst bude znít hodně subjektivně, ale od toho koneckonců blogy jsou. Diskuze na téma internet vs. papír není zdaleka tak průzračná jako hádka o tom, zda je lepší Sparta nebo Slavie, ale i tady je podle všeho svět rozdělený na dva tábory. Každý má vlastní důvody a existuje řada rozumných argumentů pro to, že je výhodnější číst z monitoru, stejně jako jsou legitimní argumenty pro papír (a ne, nemyslím jen to klišé o čtení na záchodě). Já sám trávím na internetu nemálo času, ale když na to přijde, rád se vrátím k papíru. Důvod? Ukážu to na příkladu - v posledním vydání Edge byl znamenitý desetistránkový článek o historii Nintenda, jeho vzestupu, pádu a opětovném vzestupu plus velmi přehledná sumarizace highlights z každého roku. O podobě tohoto článku si můžete udělat představu z obrázku, čte se to jedna radost! Před pár dny článek (v rámci jakési nové úzké spolupráce) přetiskl server Next-Gen.biz. Rozdělil ho do dvou článků (rok za rokem a hlavní text) a každý je ještě rozdělen na několik menších stránek - sami se podívejte jak neuvěřitelně nepřehledné to je.

Uznávám, že jde o hodně extrémní případ a existují i podstatně sympatičtější weby. Jenže například takové stránky Wired jsou přehledné, dobře strukturované a nezahlcené reklamou, přesto i v jejich případě (i když je kompletní obsah brzy po vydání časopisu k dispozici na internetu) dávám přednost předplatnému a staré dobré papírové verzi. Jde mi zkrátka kromě obsahu i o formu, o možnostech, které mám oproti počítači s papírovým časopisem ani nemluvě. Snad časem s nástupem nové generace webu (říkají tomu Web 2.0) najdu štěstí i na internetu. Ostatně, také se na to těším, ušetřím velmi slušné peníze na těch často nekřesťansky drahých předplatných. 

Když nic jiného, berte tento článek jako tip na prima článek. I když si jej třeba nevychutnáte tak jako já, rozhodně stojí za přečtení.

Nemohu se počítat přímo za znalce série Turrican, protože jsem nikdy nevlastnil Commodore 64 a uniklo mi tak to slavné šílenství kolem vydání originální verze prvního dílu - bez výjimky všichni byli tehdy (v roce 1990) šokovaní z toho, co všechno jde z 8-bitového počítače vyždímat. Technické zpracování ve spojení s úchvatnou hudbou (Chris Hülsbeck) a senzační hratelností způsobilo nevídaný poprask, který pak s větším či menším efektem následoval i na všech jiných platformách včetně ostatních 8-bitů a samozřejmě i ST a Amigy. Tam už jsem Turricana hrál, stejně jako pokračování a snad se shodneme, že šlo o jeden z herních vrcholů počátku 90. let.

Nebudu chodit kolem horké kaše, německý amatérský tým Poke53280 (dle credits tvořený do značné míry dvěma osobami) už nějaký čas "vyhrožoval" freeware remakem Hurrican (mimochodem, tak se údajně jmenovalo vůbec první demo na C64). Ne že by se dosud neobjevil žádný Turrican remake (zejména ten o velikosti 32k, byť s jediným levelem, si zaslouží velkou poklonu), ovšem tohle byl podle příslibů a obrázků skutečně megalomanský projekt. Před pár týdny byl definitivně dokončen (viz oficiální stránky nebo české Hrej) a... splnil očekávanější i těch nejnáročnějších. Vezmu to stručně. Je zcela zdarma. Nejde o remake totožný s předlohou, ale spíše o poctu, což je určitě dobrá zpráva. Má 18 značně rozsáhlých úrovní a skvělý systém zbraní (tři režimy střelby, power-upy aj.). V přípravě je editor a komunita už teď chystá přesné remaky všech dílů Turricana. Předrenderované pozadí na první pohled sice nepůsobí zrovna autenticky, ale zvyknete si. Hudba rozhodně nedosahuje kvalit originálu, ale není špatná. Co je ovšem vůbec nejdůležitější, naprosto úžasně se to hraje! Hurricanu se podařilo rekonstruovat unikátní hratelnost slavného Turricana a je to nečekaně zábavná hra s fantastickou atmosférou.

Pamětníci her oné éry možná tuší, že to bude mít zádrhel v obtížnosti a taky že ano. I v tomto směru se autoři rozhodli vrátit o patnáct let zpátky a už třetí úroveň je opravdu hodně tuhá. Mezi levely sice můžete ukládat pozici a hra rozhodně nehraje nečestně, ovšem osobně si chci podobnou hru vychutnat přinejlepším na víkend a nemám čas jí věnovat měsíc. Díkybohu jsem narazil na šikovný trainer (no řekněte, která freewarovka se něčím podobným může pochlubit?) na verzi 1.0.0.3, díky které si hru dosyta užívám už třetí večer (používejte na vlastní nebezpečí a opatrně). Přiznávám, je to nesportovní, ale v tomto případě to jinak nejde. Hurrican nesporně patří mezi nejlepší bezplatné amatérské projekty. Doporučuji!