Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
E3 2007: Den třetí
E3 2007 je minulostí. Vy už máte víkend, já vstřebávám čerstvé dojmy (s vynikajícím vychlazeným Kirin Ichibanem). Sumarizuji a jen velmi těžko se v hlavě snažím sestavit žebříček nejlepších her E3 - minimum her mě vysloveně zklamalo (Kane & Lynch, Assassins Creed, Skate, částečně možná i Heavenly Sword nebo Frontlines), většinou navíc nikoliv nezvratně. Naopak, v mnoha případech jsem byl příjemně překvapen nebo se potvrdily optimistické předpoklady a netroufám si tedy na nějaké "best of", alespoň ne teď, kdy jsem ještě plný dojmů. Takže tak jako včera a předvčírem pár postřehů bez ladu a skladu.
Super Mario Galaxy - Včera jsem kolem dema prošel trochu nedůvěřivě (vizuálně to vedle té HD konkurence není nic extra), dnes jsem si ale zahrál všechny čtyři úrovně a co vám mám povídat... byl jsem nadšen. Herní mechanika i přes koncept menších lokací ve formě planet není navzdory obavám nijak razantně odlišná, naopak je tak akorát tradiční a zároveň tak akorát inovovaná - využítí Wiimote není prvoplánovité, ale naopak nenucené a stále z toho je cítit odkaz designově virtuózního SM64. Vrcholem byl okamžik, kdy se Mario proměnil do čmeláka a mohl po omezenou dobou létat.
Quake Wars - K betě jsem se nedostal, poprvé jsem hrál až tady na E3. Možná bláhově jsem čekal cosi nového, ve skutečnosti jde o docela klasickou týmovou multiplayerovku. Tenhle žánr není moje krevní skupina, ale Enemy Territory zaujalo. Pochopitelně chce na ucelený názor trochu více než pár desítek minut.
Halo 3 - Musím přiznat, že mě multiplayerové šílenství kolem téhle hry zcela míjí, a tak jsem ani příliš nelitoval, že jsem včera nestihl domluvenou prezentaci, byť mělo jít vůbec poprvé o single-player. Jenže pak mi o tom Farid Starman básnil a dnes mi to nedalo a vnutil jsem se tam - graficky je to na úplně jiné úrovni než to co jsem zaznamenal z multiplayeru (upřímně, nečekal jsem, že je něčeho takového X360 schopen) a potěšilo i excelentní AI doplněné zajímavě naskriptovanými situacemi.
NFS Pro Street - Proti verzi, kterou jsem před pár měsíci viděl ve Vancouveru, došlo k extrémnímu zlepšení, po letech se na NFS zase docela těším.
Zelda: Phantom Hourglass - Pokud jste viděli záznam Nintendo konference, viděli jste také hratelnou ukázku téhle hry, kterou kdosi naprosto geniálně několik minut ovládal výhradně stylusem bez jediného zmáčknutí tlačítka. Vyzkoušel jsem demoverzi a skutečně to funguje neuvěřitelně intuitivně a přirozeně. Tohle bude skutečná revolce. Bez debat.
Rock Band - Zaslouží si vlastní příspěvek a čím dříve, tím lépe. Je to opravdu úctyhodný počin, Guitar Hero to má povážlivě nahnuté a jsem zvědav, nakolik bude překážet masivnímu uspěchu téhle unikátní hry její vysoká cena.
Kane & Lynch - Škoda slov, i když je premisa hodně zajímavá, zatím to prostě nefunguje tak jak má a vizuálně to nepochopitelně vypadá jako last-gen hra. Moc to vzhledem k renomé autorů nechápu, ale tohle je zatím těžké zklamání.
Rayman Raving Rabbids 2 - Úspěšně jsem se mu vyhýbal, ale když jsem slyšel králíky pištět "Smoke on the water", neodolal jsem a přistoupil blíž. Bohužel, kromě občasného záblesku nějakého podařeného vtípku to nestojí za řeč. A rozhodně to není jediná taková hra, je skutečně trapné, jak se s výjimkou first-party her a několika dalších nápaditých výjimek všichni snaží jako stádo volů dostat k výživnému Wii korytu. Včetně například Spielberga.
Tak a to je vše. Prozatím se z E3 loučím, možná o ní ještě napíšu něco po návratu, teď mě čeká týden dovolené. Zítra začínám cestou přes Mohavskou poušť do Las Vegas. A víte co se říká o Vegas - "What happens in Vegas, stays in Vegas." Ale kdo ví, třeba se ozvu...
