Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Crysis, The Darkness, Kane & Lynch, UT 2007... zajímavých her bylo na Games Convention habaděj a někdy dokonce vydavatelé ukázali i více než na E3. Pokud jde o mě, vítěz je jednoznačný. Valve se kupodivu místo do Los Angeles vypravilo do Lipska (k vidění byl i nepřehlédnutelný Gabe Newell) a prezentovalo luxusní trojici Half-Life 2 Episode 2 (bohužel odloženo na příští rok), Portal (už to nebyla jen prezentace engine, ale dostávalo to rysy hodně unikátní hry) a Team Fortress 2. Skvělé byly všechny tři části prezentace, kouzelné je ale zejména video Team Fortress 2 (kamerou snímané, ale v dobré kvalitě stahujte zde), ve kterém autoři během tří minut vtipně představují všechna povolání ve hře. Nikdy jsem nebyl fanoušek týmových multiplayerových FPS, ale tomuhle propadnu. Vím to! Konečně místo realismu někdo zvolil stylizovanou komiksovou grafiku ve stylu The Incredibles. Nádhera.

Pokud jde o minule zmíněná konzolová oznámení - Nintendo své karty ještě neodkrylo a na potvrzení data a ceny musíme bohužel ještě počkat. Microsoft potvrdil Xbox na český trh na 3. listopad za cenu 11499 korun (resp. 8999 korun za Core Edition). To je prima, ještě zajímavěji zní lokalizace některých her do češtiny, o které se docela nahlas spekuluje, ale já bych byl zatím opatrný. Konec roku bude z hlediska konzolových fanoušků každopádně hodně "zábavný".

Pokud tuhle hru z roku 1994 neznáte, patrně si budete ťukat na čelo a nepochopíte, jak ji mohu zařadit mezi další své retro poklady (objevily se tu už například Shadow Warrior, NHL 95 nebo Crusader: No Remorse). Jenže právě to je pointa - všeobecně známé a respektované hry jako Doom tu probírat nechci, protože to už udělalo sto jiných lidí a lépe. Wacky Wheels nejlépe popíšu jako počítačovou verzi Super Mario Kart, proslulé (a z hlediska vyváženosti a doladěnosti patrně dodnes nejlepší) motokárové hry na SNES. O dva roky mladší Wacky Wheels se konzolovou předlohou nepochybně inspirovala a jistě se i svezla na její popularitě, o tom nepochybuji, ale tehdy mi to plagiátorství rozhodně nevadilo. Vlastně jsem o něm ani nevěděl, série Mario Kart mi až do N64 verze unikala.

Wacky Wheels (viz také vzpomínka Bonuswebu, záznam na Wikipedii nebo stále aktivní fan stránka s návodem na editaci!) je stejně jako Mario Kart hra jednoznačně zaměřená na multiplayer, ale co si tak pamatuju, zhruba čtyři desítky tratí a na tehdejší dobu nebývale kvalitní kód počítačem řízených soupeřů (umělou inteligencí bych to ještě nenazýval, ale na vyšší obtížnosti to bylo napínavé až do poslední zatáčky) dokázaly zaujmout i jednotlivce. Osobně se mi Wacky Wheels zalíbily natolik, že jsem si registrovanou verzi zakoupil oficiálně u českého distributora Apogee (Jimaz, pamatuje někdo?). Dodnes tu disketu někde mám a možná to byla moje vůbec první PC originálka. Samozřejmě ale i já Wacky Wheels nejvíce docenil až v multiplayeru, kde o přízeň našeho tehdejšího herního gangu vcelku úspěšně bojoval s neméně kvalitními Micro Machines (o těch zase jindy). Kromě závodů na okruzích tu byl totiž trumf v podobě bojových arén, kde bylo cílem zlikvidovat nepřítele s pomocí svých střel či power-upů. Třešničkou na dortu je pak trefování kačenek. Wacky Wheels (fungují jen s použitím DosBoxu, ale ze svého kouzla dodnes mnoho neztratily) by si rozhodně zasloužily důstojné pokračování a jistě nebudu sám, koho by tento volnější žánr pobavil i dnes. Ideální jako nenáročný indie projekt! Svou dětskou grafikou zaujme omladinu, svou vypiplanou hratelností spoustu jiných - to platilo v roce 1994 a platí to i dnes.

Na závěr ještě perličku z vývoje Wacky Wheels - konkurenční shareware firma Copysoft vydala zhruba ve stejné době velmi podobnou hru Skunny Kart. Jak to dokázala? Nějaký čas zaměstnávala programátora Wacky Wheels a po jeho odchodu "využila" rozpracovaného enginu z jeho pracovního počítače. Více o tom v i jinak zajímavém rozhovoru s Andy Edwarsonem.

Pod čarou - ráno odjíždím do Lipska na Games Convention (zítra pro novináře, od čtvrtka do soboty i pro veřejnost). Jsem přesvědčen, že to bude stejně jako minulý rok vynikající show a protože to jsou z Prahy jen tři hodiny autem, doporučuji návštěvu. Kromě prezentace prakticky všech nových her bychom se letos mohli/měli dočkat také ohlášení ceny a data premiéry v případě Nintendo Wii a především detailních informací o české premiéře Xboxu 360. Třeba se tam uvidíme!

Přes víkend jsem si trochu hrál s preview verzí Killzone: Liberation, PSP verze úspěšné (a vynikající!) first-person střílečky z PS2. Obsahuje sice jen pár úrovní, ale mám skvělé zprávy - zavání prvotřídní kvalitou a to je něco, co momentálně PSP potřebuje jako sůl! V posledních několika týdnech a měsících jsem PSP používal výhradně jako přehrávač filmů a seriálů - cena paměťových karet povážlivě klesla, takže přiznávám, že se k tomuto účelu hodí a je šikovná, ale přeci jen raději vidím novou nadějnou hru. Z poslední doby mě totiž většina PSP her i přes dobré recenze moc neoslovila (výjimkou budiž Syphon Filter a pochopitelně Loco Roco), o totálních zklamáních jako v případě Gangs of London raději ani nemluvě.

Konečně to někdo pochopil a místo tvorby většinou nemastných first-person a third-person stříleček vzal do úvahy platformu, na kterou je hra vyvíjena. Isometrická 3D grafika se na PSP hodí naprosto dokonale - může díky ní vyniknout velmi detailní grafika a zároveň i hratelnost je zcela bez kompromisů a optimalizovaná pro přenosnou platformu. Zprvu mě zaskočilo trochu složité ovládání, ale brzy si zvyknete a volba zbraní, umisťování výbušnin, házení granátů i zadávání příkazů spolubojovníkům je poměrně intuitivní. Hra nenabízí příliš svobody a je lineární a skriptovaná (i když se to snaží maskovat), mě to ale rozhodně nevadilo - alespoň může být scénář misí rozmanitý (jízda v tanku, osvobozování rukojmích...). Není to zároveň ani bezmyšlenkovitá střílečka a svůj postup musíte vzhledem k pestrému a složitému prostředí docela rozvážně plánovat, nemluvě o možnosti nést zároveň jen jednu zbraň (plus granáty nebo miny, naštěstí jde ale zbraně často střídat).

Nejzajímavější je ale na hře to, že dokáže stejně jako PS2 hra působit na vaše emoce - od první vteřiny vás omráčí svou atmosférou. Tak pohlcující válečnou vřavu jsem na malém displeji PSP věru nečekal. Nadšení byli z Liberation i na Bonuswebu (preview), ještě lépe vám hru představí pohyblivé obrázky na IGN (videa). V prodeji bude v listopadu.

Citace z recenze na oficiální stránce adventure Barrow Hill:

"Na tak malý tým začínajících vývojářů s omezeným rozpočtem působivý počin..."

Skutečná citace ze zmíněné recenze v PC Gameru (výsledná známka 51%):

"Na tak malý tým začínajících vývojářů s omezeným rozpočtem působivý počin, ale i když to bude vypadat jako kopání do štěňat, rozhodně to není hra, která stojí za vaše peníze."

Zdroj: the thoughts of a mind (blog Johna Walkera, recenzenta PC Gameru UK)

Pokud jde o "casual" hry, mám v poslední době pocit, jakoby kopírovaly branži "velkých" her. Vezměte si třeba PopCap Games, tvůrce komerčních casual hitů Bejeweled a Zuma Deluxe. Je to jakýsi ekvivalent Electronic Arts. Ve smyslu kvality svých her (z hlediska production value je to skutečně absolutní špička), ve smyslu fungování (vyvíjejí in-house, ale některé tituly pro ně vytváří nezávislá studia) i ve smyslu určité prestiže, kdy je produkce firmy všeobecně respektovaná. Potud nic proti. Horší je, že casual hry i přes určité výjimky začínají stagnovat v inovaci a hratelnosti a nestydatě kopírují několik úspěšných herních modelů jako je právě Zuma Deluxe nebo Bejeweled. Obě hry už mají minimálně deset klonů, které se mnohdy ani nesnaží přinášet cokoliv navíc. Jistě, v žánru logických her není snadné přijít s novým typem hry, který by byl tak podmanivý jako evergreeny Tetris, Puzzle Bobble nebo právě Bejeweled a jde koneckonců o nejprodávanější hry, takže tvůrci vlastně jen plní přání trhu, ale stejně. Chybí opravdu svěží a originální casual hry, tedy něco, co jsme si právě od tohoto segmentu dlouho slibovali.

PopCap nicméně před dvěma týdny vydal novou hru Talismania Deluxe, která velmi příjemně překvapila, protože v ní nenajdete kameny různých barev. Je to chytrá logická hra vzdáleně postavená na základech Pipe Mania - naštěstí ale jen velmi vzdáleně. Musíte tu natáčením kamenů tvořit co možná nejdelší souvislou cestu ze dvou či více "konců". Moc podařené! Stahujte hodinové demo a nakupujte...

PS: Pro pořádek. Zatímco Bejeweled je podle všeho skutečně vynálezem PopCapu a Zoo Keeper pro DS je jejím klonem, se Zuma Deluxe je to naopak. Navzdory tomu, že je považovaná za originál a vyvolala smršť dalších her stejného zaměření, skutečným originálem je automatová hra Puzz Loop z roku 1998 od Mitchell Corporation. Puzz Loop brzy vyjde v DS verzi pod názvem Magnetica. A je prý skvělý!

Alespoň to tedy tvrdí Electronic Arts. Konkrétně v Německu, kde EA spustila hezkou virální kampaň Holland Stoppen. Šampionát vyhraje Nizozemí a jen vy to můžete změnit - samozřejmě jen pokud si koupíte hru a přepíšete dějiny. Videa jsou sice pěkná (kromě televizního spotu na stránce najdete tři další), ale pokud si vzpomínám, není to zrovna originální a prakticky totožnou kampaň EA zkusila už před čtyřmi lety. V reklamě nazvané "Only you can prevent this" natočila fanoušky z Německa, Francie, Itálie a Anglie jak slaví vítězství a pustila je se zmíněným titulkem vždy v jiné zemi. Opravdu EA musela kopírovat svou minulou kampaň?

Snažil jsem se najít reklamní akce, které probíhají v Anglii nebo u nás, ale bez úspěchu - tak uvidíme, třeba EA ještě vytáhne z rukávu něco nápaditého. Narazil jsem ale při této příležitosti na nechtěně vtipný popis hry na českých stránkách. Bez komentáře.

PS: Když jsme u té reklamy, viděli jste tyhle spoty? Že je Ivan Zachariáš kanón už určitě víte dávno, ale tohle je fakt špička i v jeho bohatém repertoáru. Zejména "holubářský" spot C je fakt povedený!