Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Dnes byla po docela dlouhém vývoji vydaná horizontální střílečka (tenhle žánr se častěji nazývá shoot-em-up a docela dobrou stránku o něm najdete na www.shmups.com) Jets´n´Guns. Je to další z dlouhé řady kvalitních "indie" her, tedy menších internetových projektů, které se nedostanou do běžných obchodů - na místo toho si jednoduše stáhnete demoverzi (v tomto případě bohužel poměrně krátkou, je v ní jen jedna z 21 úrovní) a pokud se vám líbí, během pár minut si můžete přes internet za pár dolarů stáhnout plnou verzi. Dodávat, že tyto hry často poskytují mnohdy větší zábavu než komerční produkty, je asi zbytečné.

Jets´n´Guns je zajímavý tím, že je to hra česká, což ze zmíněné stránky téměř nepostřehnete, pokud se tedy neproklikáte na stránky tvůrců Rake in Grass (mimochodem, dost dobrý název pro nezávislé vývojáře) a pak ještě dál na jiný server a nebo si nepovšimnete titulků po spuštění hry. Ne snad, že bych byl překvapen, co všechno zvládnou čeští vývojáři (o tom už se ve světě ví dávno), ale jsem rád, že si konečně uvědomili, že právě tohle pro ně může být schůdná cesta. Prosadit se ve světě profesionálních her je komplikované, zato začít nezávislými hrami na internetu může každý. A pokud je tým šikovný, nejen že vydělá peníze, ale může se prosadit i v "první lize".

Shodou okolností zrovna na PS2 hraji fantastický Gradius V, jednu z nejlepších her tohoto žánru vůbec (u nás jí vydává CD Projekt, ale proti GamePlay trochu draho a navíc hru lze proti proklamacím na jeho webu hrát ve dvou najednou), a také jsem v posledních týdnech zkoušel několik dalších volně šiřitelných shoot-em-up her. V jedné z následujících aktualizací se k nim určitě vrátím. Stojí to za to! Do té doby určitě zkuste Jet´n´Guns. Ten za to stojí taky.

Díky článku na Wired jsem se dozvěděl o polském projektu Gameboyzzz Orchestra Project. jedná se o šestici polských šílenců sponzorovaných tamním distributorem Nintenda, kteří (podržte se!) pořádají koncerty hrané výhradně s Game Boyem! Na živých koncertech si sextet propojí Game Boye a pomocí stisku tlačítek vytváří ve speciálním editoru zvuky - někdy přitom dokonce používají zvuky z her.

Jak se můžete přesvědčit na jejich stránkách (lze tam stáhnout řadu zvukových ukázek i video záznamů), projekt to je poměrně úspěšný, mají za sebou celou řadu mezinárodních koncertů i návštěv v televizi a připravují dokonce desku. Přiznám se, že mi to trochu trhá uši, ale proč ne - dle samotných členů kapely se jejich produkce líbí zejména v Japonsku. No, vůbec se nedivím.

Každopádně, ačkoliv to zní jako hodně úchylný nápad, ale rozhodně to není nic úplně nového. Před deseti lety vydala japonská skupina The Electric Family hudební album, které bylo kompletně vytvořeno s použitím hry Mario Paint pro SNES. No a pak si vybavuji (viz jiný, již starší článek ve Wired) rockovou kapelu Minibosses (je tam pár kompletních skladeb a tentokrát se to, světe div se, dá i poslouchat!), jejíž repertoár se skládá výhradně z cover-verzí klasické hudby z Nintendo her. Pravda, tohle je trochu jiný případ, ale i tohle jsou zevně šílenci.

Už potřetí (to nám to letí...) je tu se začátkem nového měsíce i sumarizace her, které v něm vyjdou a mě osobně zajímají. Listopad je na kvalitní hry nejbohatší měsíc roku a zatímco v září jsem se těšil na devět her a v říjnu na sedm, tentokrát jich je v seznamu dokonce deset. Pravda, je tu podruhé Pro Evo 4, ale na druhou stranu sem do výčtu vůbec nezařadil hry typu Pirates!, Goldeneye: Rogue Agent nebo Paper Mario 2, které si rozhodně chci zahrát, ale z nedostatku času se k nim pravděpodobně dostanu až v chudších měsících příštího roku. Což však rozhodně neznamená, že bych měl pocit, že se v průběhu listopadu zvládnu věnovat následující desítce tak, jak si zaslouží...

• Halo 2 (Xbox, 11.11.) - Všimněte si kolik je v seznamu FPSek - i bez Killzone hned pět! A jedno lepší než druhé. Halo 2 je podle všech indicií ještě lepší než díl první (Oficiální US Magazín 97%, Oficiální UK Magazín 10/10, japonské Famitsu 37/40). Co na tom, že až za dva roky vyjde na PC, bude to už zase jenom průměr? Tady a teď to je jedna z největších her roku!
• Ratchet & Clank 3 (PS2, 12.11.) - Jak mi řekl kolega, který ho hrál a dohrál, spíše než plošinovka už je to akce. Ale stále skvělá a navíc prý o něco kratší, což je pro mne v listopadovém shonu možná největší přednost hry.
• Half-Life 2 (PC, 16. listopadu) - Již jsem o něm psal a víc není třeba dodávat. Věřím všemu co se o jeho kvalitách povídá a jsem přesvědčen, že výsledek bude stát za léta čekání! Nechtějte abych ztratil i poslední iluze!
• Pro Evolution Soccer 4 (PC/Xbox, 19.11.) - I tady už bylo všechno řečeno. Nejlepší fotbal, ale v PS2 verzi neběhá zrovna plynule. Raději to tedy zkusím na PC, kde prý bude i vymodlený online multiplayer.
• Mario vs Donkey Kong (GBA, 19.11.) - Kdysi dávno existovala na původní černobílý Game Boy logicko-akční hra Donkey Kong. Byla a je to moje nejoblíbenější "přenosná" hra (snad s výjimkou Tetris DX) a tohle je její remake. Mimochodem, víte že právě Nintendo dělá z výrobců konzolí ke svým hrám zdaleka nejlepší a nejnápaditější oficiciální stránky - viz www.mariovsdk.com?
• Medal of Honor Pacific Assault (PC, 19.11.) - Half-Life 2 bude doufám trochu jiná liga, ale jinak jsem v poslední době z FPS trochu v rozpacích - Far Cry ani Doom 3 jsem si zrovna dvakrát neužil a třeba aktuální Men of Valor je totální odpad a to prý ho dělali (spolu)tvůrci prvního PC dílu Medal of Honor. Nechci tedy předbíhat. Koneckonců, několikrát jsem tu psal o tom, jak mne nebaví datadisk Call of Duty, ale po slabém úvodu jsem si ho nakonec dohrál s radostí. Pokud tedy bude Pacific Assault alespoň stejně dobrý jako dva a půl roku starý Allied Assault, mělo by mi to stačit. A to by měl být, nebo ne?
• Jak 3 (PS2, 26.11.) - Dva týdny po Ratchetovi vychází i třetí a údajně poslední díl Jaka. Další jistota, na jejíž kvality si můžete vsadit - nový díl má být více "adult oriented", což mj. znamená podstatně epičtější bitvy a nespočet nových vozidel.
• Call of Duty: Finest Hour (PS2/Xbox/GC, 26.11.) - Zatím nejlepší válečnou střílečkou na konzolích je Medal of Honor: Frontline. Zatím nejlepší válečnou střílečkou na PC je Call of Duty. Vezměte vývojáře první hry, dejte jim licenci druhé a počkejte si na výsledek. Tím naštěstí není konverze z PC, ale zbrusu nové úrovně a celá hratelnost. Vypadá slibně!
• Prince of Persia: Warrior Within (PC/PS2/Xbox/GC, 26.11.) - Stejně jako vloni, i letos je černým koněm vánoční sezóny Prince of Persia. V průběhu roku ho spousta herních vývojářů dávala za příklad kvalitní hry. Já nejsem herní vývojář, ale líbila se mi taky.
• Metroid Prime 2 (GC, 26.11.) - To nejlepší na konec? Může být. I od druhého dílu FPS z dílny Nintenda můžete čekat naprosto odlišný koncept od ostatních her tohoto žánru, což znamená zejména podpoření logickými prvky.

Čekají mne tedy čtyři kruté týdny, jinak to nevidím. Kromě těchto deseti her totiž po očku sleduji i další konzolové střílečky Goldeneye: Rogue Agent a Killzone (finální verzi dám určitě ještě šanci, ale už od toho moc nečekám), ze Sony pak ještě vypadne gangsterka Getaway: Black Monday a z Nintenda zase neprávem podceňované RPG Paper Mario 2, které vypadá jako pro děti, ale ve skutečnosti je dost složité i na hardcore hráče. A aby toho nebylo málo, vychází ještě sympaticky inovovaná řezačka Mortal Kombat Deception (nejrůznější minihry, logické prvky a hodně povedený režim pro jednoho hráče, což je v tomto žánru neobvyklé) a na PC zejména pamětníky očekávané Pirates!. Mimochodem, na počítačích v průběhu listopadu vyjde také Psi Ops, jedno z největších překvapení letošního roku (už jsem o něm psal) - zapište si ho do kalendáře. Snad jsem na nic nezapomněl, už tohle stačí až až... ostatní ostře sledované hity jako LOTR: The Third Age, NFS: Underground 2 nebo The Urbz jdou úplně mimo mně. A co vy? Napište jakých listopadových her se nejvíce "obáváte"...

O týden později než piráti se v pátek dočkali San Andreas i evropští hráči, kteří pro hru místo na Torrent zamířili do obchodů. V případě České republiky je ovšem situace taková, že je nová GTA beznadějně vyprodaná. Cenega zřejmě nedostala dostatek kusů (nebo možná raději opatrně objednala menší počet - opravdu nevím) a do pražských obchodů byly distribuovány až v průběhu soboty a především v počtech, jež uspokojily pouze hráče, kteří si hru předobjednali. A to ještě dost možná ne všechny. V některých mimopražských obchodech se první várka očekává dokonce až zítra, další větší zásilka je pak údajně ohlášena až na pátek a například podle webu Playcentra (jeden z největších pražských nezávislých konzolových obchodů) je i nadále očekáván omezený počet kusů a je doporučovaná předběžná rezervace. A už vůbec bych nerad byl v kůži zákazníka, který si San Andreas objednal na GameLine (na webu uvádějí, že budou hry rozesílat až mezi 5. a 11. listopadem).

Takže nic nového pod sluncem. Aniž bych znal viníka, čeští hráči dostali další facku a znovu je jim dokazováno, že se dostanou na řadu až jako poslední. Je sice nutné říci, že byla hra v průběhu víkendu vyprodána i ve většině britských obchodů, ale prakticky každý kdo chtěl, se mohl vypravit už v půlnoci ze čtvrtka na pátek do řady poboček GAME či jiných obchodních sítí, které měly otevřeno.

Je také pravda, že situaci zkomplikovalo opatření, kdy Gem, distributor her pro Take 2, udělal všechno proto, aby nedošlo k předčasnému úniku her do obchodů. Zatímco dosud u velkých titulů obvykle některý z řetězců nevydržel a spustil prodej už dva dny před oficiální premiérou, aby si zajistil větší prodeje, tentokrát byla uzavřena hromadná smlouva a při porušení termínu by vyníka stihl trest (pravidla nakonec porušily pouze internetové obchody). To je také možná důvod, proč se v případě této hry nemohly objevit v České republice kopie z černého dovozu - zkrátka je nebylo možné koupit. Tak či onak, během týdne či dvou bude her dostatek a na vše se rychle zapomene. Daleko větší problém je v tom, že hru lze nejlevněji pořídit za 1899 korun, ačkoliv na britském GamePlay jí koupíte za 30 liber (cca 1350 korun) a vyplatí se vám tedy i při zaslání expresní poštou za 6 a půl liber! Neslýchané!! Pravda, je to docela výjimečný případ, letmou kontrolou jsem zjistil, že v jiných západních zemích je cena GTA vyšší, ale stále o poznání levnější než u nás.

Napadá mne ale otázka - jako moc zájemců si chtělo o víkendu hru koupit, že je nemohla Cenega uspokojit? Kdyby jich byly stovky, tolik her snad dostat od Take 2 není problém. A pokud jich tedy byly spíše tisíce, pak nám tu někdo lže o mizerné prodejnosti konzolových her...

Omluvte nižší frekvenci aktualizací. V přípravě je zcela nový publikační systém a nechce se mi příliš plnit ten současný, protože pak bude třeba všechno pracně přesouvat a navíc nová verze zvládne daleko více. Alespoň doufám. A kromě toho stále hraju Pro Evo 4. Hrál jsem ho před týdnem a zdá se, že ho ještě pár týdnů a měsíců hrát budu. Docela dobrou recenzi najdete na Bonuswebu, ale ono je vlastně recenzování téhle hry docela zbytečné - výsledek dávno znáte (89%). Najdete tu nicméně zajímavé odkazy na českou scénu - fanouškovské stránky, organizátory turnajů atd.

Nicméně jedna věc mne na Pro Evu štve. Je hezké, že má výrazně vylepšenou licenci - plná licence (tj. jména hráčů i týmů) je tu v případě Španělska, Itálie a Holandska, hráčská licence pak v případě Anglie, Německa a Francie, kde jsou týmy fiktivní (např. ale s výjimkou Manchesteru, který je rovněž plně licencovaný). Jenže ono to má ale pár ale - za Juventus sice hraje Nedved, ale za českou reprezentaci hraje jako Netret. Zvláštní. Zřejmě licenční omezení. Dobrá, co naplat. Horší však je, že ačkoliv jsou týmové soupisky aktualizované o letní přestupy (Owen je v Realu, Rooney v Manchesteru), reprezentace jsou staré a zřejmě totožné se třetím dílem. Lizarazu, Thuram, Desailly, Zidane (všichni Francie), Scholes (Anglie), Cafu (Brazílie) a koneckonců i Pavel Nedvěd - ti všichni už ukončili kariéry a přitom v Pro Evu za národní týmy stále kopou. Můžete namítnout, že si všechno můžete naeditovat sami, ale nevidím důvod proč bych to měl dělat za líné výojáře já - obzvláště když to třeba EA ve FIFA 2005 zvládli.

Pravda je ale taková, že mě daleko více obtěžuje lehké zpomalení v určitých okamžicích (např. při zahrávání rohů), což je pravděpodobně daň za výrazně vylepšené animace hráčů. Prý to lze odstranit/omezit volbou jiného stadionu, který nemá tribuny tak blízko hrací ploše, ale stejně - ve trojce se mi to nestávalo a je to hodně nepříjemné. PS2 vůbec v poslední době hodně ztrácí dech (viz také Killzone) a v případě multiplatformových her samozřejmě stojí za to dát přednost Xboxové verzi. Asi to brzy udělám i v případě fotbalu, který koneckonců vychází i na PC, navíc s podporou online multiplayeru, od které si hodně slibuji. Tak tedy, Pro Evo 4 je sice stále zdaleka nejlepší fotbalová hra, ale k dokonalosti má daleko. A je trochu zvláštní, že jsem se o zmíněných potížích v žádné recenzi nedočetl...

Letos v červenci Score a ProGamers pořádali herní maratón, jehož výsledkem bylo rekordních 100 hodin kontinuálního hraní (s klasickými pěti minutami každou hodinu na odpočinek a možností jejich nastřádání) - na Doupěti najdete reportáž jednoho z účastníků, další report třeba na GameZone. Rekord to určitě není světový, ale výkon si určitě zaslouží úctu. Tedy, mojí určitě, já vydržím u her souvisle tak maximálně dvě tři hodiny. Už to prostě není co bývalo...

Ale proč o tom píšu. Na Wired se postupně objevuje obsah nového tištěného čísla (pro neznalé: jde o skvělý technologický časopis, který je záhy po vyjití zdarma přístupný i na webu) a jeho součástí je i krátký rozhovor s Walter Dayem, zakladatelem organizace Twin Galaxies. Ta se už více než dvacet let zabývá sběrem rekordů ve hrách (zaměřuje se především na staré automaty, ale jsou tu i rekordy v nových hrách na konzole i počítače), které pak pravidelně publikuje v kníž ce (všechny jsou ale dostupné i na internetu). Možná to také znáte - občas se vám v nějaké hře docela daří. Vlastně ne jen docela, ale docela dost. Ale když se pak hrdě podíváte na světový rekord, zjistíte že jste přinejlepším na 10% jeho hodnoty. Často jsou to výkony doslova z říše snů - jedním z nejpamátnějších je světový rekord Billyho Mitchella v Pac-Manovi, který v něm jako první dosáhl tzv. dokonalé hry. V roce 1999 Mitchell dohrál všech jeho 256 obrazovek (poté se hra chybou programu hroutí), přičemž ve všech z nich nejen že sebral všechny tečky, ale sebral také všechno bonusové ovoce a s každým ze čtyř power-upů na každé obrazovce "snědl" všechny čtyři duchy. Jak to dokázal si můžete přečíst třeba v rozhovoru na GameSpotu. Celkové skóre přes 3 miliony bodů, celkový čas hry přes šest hodin. TOHLE jsou výkony, které si zaslouží opravdový respekt.

V čem se odlišují od výkonu českých borců? Samozřejmě v tom, že hrají BEZ přestávky jednu jedinou hru a nejde v nich o výdrž, ale o schopnosti dohrát hru do konce nebo (to v případě starých automatových her) v ní přežít co nejdéle. Na jednu jedinou minci. Ale zpátky k rozhovoru ve Wired, protože v něm Walter Day hovoří o podobném vytrvalostním maratonu, jaký uspořádalo Score. Dovoluji si volně přeložit jeho část:

Wired: Chystáte se pořádat soutěž Iron Man - o co v ní půjde?
Walter Day: Soutěžící vhodí jeden čtvrťák do automatu a budou se snažit vydržet hrát co nejdéle. (...) Když jsme něco podobného uspořádali v červenci 1985 poprvé, slíbili jsme 10 tisíc dolarů pro každého, kdo vydrží hrát 100 hodin. Nejlepší výkon byl 67,5 hodin.

Wired: A to dokázali bez přestávek?
Walter Day: Dle Guinessových pravidel si hráči mohou každou hodinu odpočinout. Naše pravidla jsou podobná. Někteří hráči jsou schopni nastřádat si tolik volných životů, že si mohou odpočinout. Můžou si odběhnout na záchod a ztratí tak jen 12 životů - stále jim ale zbývá 212 dalších. Ale například v Centipede nemáte na záchod čas - můžete tu mít maximálně šest životů a o ty lze přijít během necelých dvou minut.

Tak to vidíte. Jen pro pořádek, z různých novinek a článků na zméněném serveru Twin Galaxies (a je v tom docela zmatek, takže se můžu mýlit) se mi podařilo zjistit, že oním rekordmanem byl James Vollandt, který hrál Joust a během oněch 67,5 hodin si vzal pouze čtyři dvacetiminutové přestávky. A co víc, ve zmíněné Centipede soutěžil již zmíněný Billy Mitchell, který vydržel 47 (!!) hodin. Ovšem pravdou je, že si prý automat umístil pro jistotu přímo na záchod. Nechci nijak snižovat výkon pěti hráčů, kteří v českém maratonu vydrželi hrát přes sto hodin, ale tady je řeč o jedné jediné nepřerušované hře a s výrazně menšími přestávkami. Jasně, stále je to výkon o 30 hodin kratší, ale kdo ví co se stane v novém ročníku Iron Mana?

Jen stručně: dle nového ceníku se tento týden prodává Xbox v síti ElectroWorld za 4490 korun. V ceně už nejsou jako dříve žádné hry, ale stále je to docela výhodná cena, protože nyní jde o "nový" Xbox, takže je v balení zmenšená verze ovladače (dříve byl přibalen nepoužitelný velký joypad, který pak Microsoft na základě stížností vyměnil). PlayStation 2 se v EW prodává za stejnou cenu.

Zajímavé jsou i ceny v Datartu (neděle na Zličíně) - tady sice Xbox není, ale zato tu mají solidní nabídku PS2 - stříbrná i aqua verze je za 5090 korun, klasická verze v bundlu s jednou hrou (WRC2) za 5290 korun a se dvěma (Gran Turismo 3 a This is Football 2003) za 5490. Není to špatné, ale tady bych raději počkal na novou verzi PS2, která bude v prodeji od 1. listopadu a před vánoci se dají očekávat i různé zajímavé bundly i cenově výhodné nabídky. Za úvahu ale stojí GameCube, který se dá v Datartu pořídit se dvěma hrami (Wario World a Eternal Darkness) za 2980 korun.

Tak nám zlevňuje dolar! Včera bylo obchodování zakončeno na 24,75 korunách za dolar, přičemž se v průběhu dne dostal kurz skoro až na 24,50 a analytici odhadují, že by během několika dní mohl dolar oslabit dokonce až na 24 korun (viz článek z ČTK). Znamená to, že je ten správný čas pro nakupování v dolarech i pro hráče?

Nejprve několik důležitých faktů - Xbox, GameCube i PlayStation 2 mají regionální kódování, takže americké hry na evropských konzolích nefungují (malá perlička: Fable a pár dalších Xboxových her údajně regionální kódování vůbec NEMÁ). Chcete-li originál, který vám bude fungovat bez úprav i v konzoli pořízené u nás, obraťte se třeba na britský Gameplay (jako jeden z mála UK webů zasílá i do ČR a nabízí solidní ceny), nebo ještě lépe na Austrálii, která rovněž spadá pod PALové teritorium a nabídka je často až neuvěřitelně výhodná (vtipné navíc je, že spousta DVD filmů se tu prodává dokonce i s českými titulky) - zde je obchodů několik, ale nejvýhodnější je DVDCrave.

Ale dobrá, řekněme, že chcete využít výhod amerického dolaru, nebo si třeba koupit něco, co v Evropě není v prodeji (na PC a GBA vám bude fungovat všechno bez úprav, na konzole je třeba mít nainstalovaný chip). Tak tedy, máte v podstatě smůlu. Ceny jsou sice obvykle o 10% výhodnější (někdy méně, někdy i podstatně více), ale potíž je v podmínkách. Některé weby totiž vůbec nezasílají do České republiky - tak třeba Amazon (viz jeho podmínky) k nám rád zašle knihy, hudbu i filmy, ale hry už nikoliv. Většina obchodů pak sice herní zboží zašle i k nám, ale tam je zase problém s poštovným, kdy nezřídka neumožňují zásilku poslat běžnou pomalou pozemní poštou, ale pouze drahými expresními službami, takže jen na poštovném zaplatíte i přes 50 dolarů. Pokud snad znáte web, který posílá do ČR, má levné poštovné (byť třeba s dlouhou dodací lhůtou) a ještě navrch širokou nabídku za solidní ceny, dejte mi vědět. Takhle se vám i za sebelevnější dolar nákup vyplatí jen pokud toho vezmete více (pak doporučuji velkou dvojku GameStop a EBGames). To neplatí v již zmíněném případě, kdy se pídíte po něčem, co se u nás neprodává a cena je vám ukradená.

No a když už jsem tedy zmínil zajímavé světové webstory, musím doporučit i Hong Kongský Lik-Sang, který možná znáte jako prodejce některých polo-legálních periferií typu cartridge pro GBA. Ano, podobné věci tu najdete, ale jinak je tu docela rozsáhlá nabídka nejrůznějšího hardware (třeba úplně nový Dreamcast) a zajímavých periferií (třeba konektor na připojení DualShocku do PC) či her. Poštovné? Velmi levně a v případě her dokonce úplně zdarma do celého světa. A navíc z evropské pobočky, takže to ani dlouho netrvá. Tak to má být!