
Moje best of 2007

Hra roku: BioShock! Po dlouhém přemýšlení a váhání mezi Orange Boxem a Super Mario Galaxy jsem se rozhodl pro BioShock, který mě odrovnal příběhem a výtvarným stylem (rozepsal jsem se o tom tady). Bylo to ale vítězství tzv. na cílovou fotografii, obě dvě další zmíněné hry nebyly o mnoho horší, pokud se to tak dá vůbec říci. Znovu opakuji, letošní rok osobně hodnotím jako herně nejlepší a nejplodnější za hodně dlouhou dobu a tyto tři hry se o toto ocenění zasloužily zdaleka nejvíce.
Nejlepší indie/freeware hra: Peggle Deluxe. Dlouho jsem uvažoval o vynikajícím Puzzle Questu nebo Hurricanu, ale nakonec dávám přednost téhle arkádové "pachinko" návykovce od PopCapu (odkaz). Fakt, že jsem ho tehdy nevyhlásil jako "indie hru týdne" je neomluvitelný, takže ho s nadšením rehabilituji a vyhlašuji jako "indie hru roku". Těším se na pokračování!
Nejlepší XBLA/PSN/VC hra: Mám tenhle žánr stále raději - nevyžaduje velkou časovou investici a je to voda na mlýn mému pozitivnímu vztahu k retru. Hodně jsem se pobavil u Prince of Persia remaku na XBLA nebo u Super Stardustu na PSN, prvenství ale patří arkádové střílečce Sin and Punishment původem z N64, která v Evropě poprvé vyšla díky Virtual Console. Brzy o ní napíšu více!
Nejlepší starší hra, kterou jsem hrál až letos: Canis Canem Edit. Poslední last-gen hra, kterou jsem hrál a dohrál nepochybně patří mezi moje nejlepší letošní herní zážitky - Rockstar prostě umí a tohle mě bavilo více než jejich GTA. Mimochodem, v březnu jsem tu zavzpomínal na SimGolf a pokud se nemýlím, hezkých pár týdnů mě tehdy nepustil téměř k ničemu jinému. Mizera jeden!
Největší žrout času: Slither Link. Co dodat? Když už jsem se konečně dostal ze závislosti na Sudoku, totálně mě pohltil Slither Link v podobě japonské Puzzle Series 5 na DS - primitivní hlavolam mi vzal několik týdnů života a já dodnes nechápu, že tuhle kultovní božánru zatím nikdo nevydal v Evropě. Více jsem o tom psal tady, je tam i link na skvělou flashovou verzi.
Největší zklamání: Sim City DS. Odklady některých velmi očekávaných her, obě verze Sonica (DS i Wii), third-party podpora Wii - zklamalo mě toho hodně, ale na přenosnou verzi Sim City jsem se těšil skoro rok, abych zjistil, že je prakticky nehratelná. Tenhle žánr (budovatelské strategie) by si přitom kapesní verzi zasloužil, je pro ní jako stvořený. Theme Park byl naštěstí lepší.
Největší překvapení: Portal. Hlavní důvod úspěchu této hry je samozřejmě fakt, že je fantastická. Nemalou část jejího kouzla ale připisuju také skutečnosti, že nikdo netušil, co od ní čekat a že kolem ní prakticky neexistoval hype. Takových her už dnes moc není a Portal ukázal, jaká škoda to je. Velmi příjemně mě překvapila i nová FIFA, alespoň tedy next-gen verze.
Nejlepší hra, kterou jsem ještě nehrál: Mass Effect. Je jich fakt hodně (namátkou zmíním ještě Zeldu DS, už zmíněný Stalker, ale třeba také Halo 3, které jsem měl několik týdnů v mechanice svého Xboxu, ale přesto jsem z něj neviděl více než hlavní menu). Něco asi doženu, něco rozhodně nestihnu, ale na nový skvost od Bioware si rozhodně čas udělám, i když to je asi pěkný macek.
Nejlepší hra, kterou nikdo nehrál: Crackdown. Neprávem přehlížený a podceňovaný zázrak, který si zasloužil mnohem větší pozornost, než se mu dostalo. I já jsem mu věnoval jen pár hodin a považuju to za jeden ze svých největších restů. Snad se k němu ještě vrátím, je to lahůdka, která si zaslouží dohrát. Být trochu dál, nerozpakoval bych se jí zařadit mezi nejlepší letošní hry.
Nejhorší hra, kterou jsem dohrál: Pokud mohu věřit svým záznamům tady na blogu, dohrál jsem letos dvacet let. Není to mnoho, ale jsem celkem spokojen - chtěl jsem to původně dotáhnout na 24, ale koncem roku jsem dal přednost lenošení u knih. A nejhorší? Jednoznačně PSPčkový Medal of Honor Heroes. Patrně proto, že jsem to zvládl za dvě hodiny.