Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Dohráno: Prince of Persia Classic
Včera jsem utratil asi patnáct set korun na Live Arcade a byla to velmi dobrá investice, alespoň tedy soudě podle klasického Prince of Persia, který přišel na řadu jako první. Nezbytný informační základ o vydání remaku této stařičké klasiky napsal na svém blogu Michal Jonáš, takže já přidám jen dojmy. Přeci jen ale musím začít trochu zeširoka - Prince of Persia vyšel už v roce 1989 (na PC o rok později) a byl to pochopitelně megahit (znalci vědí, proč jsem použil právě toto slovo), i když vedle revoluční animace na první pohled vlastně neměl čím upoutat (mimochodem, na Wikipedii je zajímavá zmínka o editoru a amatérských úrovních). Tak nějak ta hratelnost ale zapadla do dobře fungujícího kompaktního celku a svého času hrál Prince snad každý včetně zarputilých nehráčů. Ano, bylo to do určité míry způsobeno i zdejším rozšířením pirátské verze (tehdy se k počítačům snad povinně bundloval, jinak si to vysvětlit nedokážu), ale to na chytlavé hratelnosti nic nemění. Osobně jsem hru hrál více než rok a prakticky denně se snažil překonat svůj rekord v co nejrychlejším dokončení. Úrovně jsem znal nazpaměť a mohl hrát snad i poslepu. Řekl bych, že nás takových bylo víc.
Logicky jsem tedy Prince of Persia Classic vyhlížel s velkým zájmem a koupil si ho prakticky okamžitě po vydání, aniž bych zkoušel demoverzi. Doufal jsem v co nejmenší designové změny a modlil se za to, aby autoři na design nesáhli a vyřádili se jen na HD grafice. To se nakonec úplně nepodařilo, ale nejsem nespokojen. Samotný design hry totiž podle mého názoru (a paměti) zůstal prakticky totožný s originálem (oficiální stránky nicméně hovoří o "new traps, puzzles, enemies" - zaznamenal někdo nějaké?) a jediné změny jsem pozoroval v obtížnosti - v každé úrovni je nově jeden checkpoint a občas vám fialový motýl radí kudy dál. Marná sláva, trpělivost hráčů postupem času klesá a nároky na obtížnost jsou úplně jinde než před sedmnácti lety. Na hratelnosti toto stáří ale vidět není, právě naopak - Prince of Persia je stejně magicky zábavný jako tehdy a obsahuje cosi těžko popsatelného, co dnešní hry nemají. Ovládání je relativně podařené, i když ne zrovna přesné (je třeba si chvíli zvykat, ale i to je součást slávy starého PoPu), grafika je fantastická a souboje geniální. I když, tady je dobré vědět, že lze na krytí používat vedle neustále připomínaného tlačítka A také analogovou páčku - to vám hra neřekne a přitom se bez toho neobejdete, protože jen tak můžete svižně vykrýt útok a okamžitě přejít do ofenzivy. Tohle je vlastně další zásadní změna, navíc k lepšímu. V soubojích je nutné se velmi precizně krýt a do útoku vyrazit v pravý čas. Jinak byste po jednoduchém začátku mohli u pozdějších nepřátel zaplakat.
IGN dalo ve své recenzi 8,6/10, EuroGamer byl o fous přísnější a dal jen 7/10 (i když text tomu podle mého neodpovídá). Obě recenze kritizují vlastně jen malou délku hry a k tomu bych rád řekl své. Možná to někomu připadá za 800 bodů málo, budiž. Mě ne - grafické zlepšení je enormní (srovnejte například s Double Dragonem, který má jen vyhlazenou grafiku v HD rozlišení) a herně je to docela důmyslný kousek. Ze všech stran slyším argumentaci o 60minutovém časovém limitu na záchranu princezny, ale to je pouze čistý čas a vy samozřejmě dvě až tři hodinky u hry strávíte. Nepodceňoval bych ani Survival a zejména Time Trial, hra je chytlavá a myslím, že pár týdnů budu vylepšovat svůj čas (zatím jsem na 30 minutách a to je tedy ostuda). Za ty prachy? Nekup to! A teď prosím dvojku...
