Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Nemívám se vstáváním problém, ale tak nějak jsem včera tušil, že dnešní vstávání na letiště po probdělé uzávěrce (a několika dalších hektických dnech) nebude jen tak. Kolegům v redakci jsem se za jejich nezapomenutelné letištní patálie v minulosti docela hodně nasmál a vidíte - kdo jinému jámu kopá... Z postele jsem vstal v 9:00 a skoro jsem váhal, zda na letiště vůbec odjíždět, když to mělo v 10:00 startovat. Ale riskl jsem to, hodil sebou a světe div se, v 9:41 už stál na Ruzyni u gate ve frontě na vstup do letadla. Bydlím v Nuslích (mám to tedy přes celou Prahu, která v tuto hodinu bývá navíc dost upcaná - dnes díkybohu nebyla), takže soudím, že  i Alonso s Kipketerem by to o moc rychleji nedokázali.

No nic, dopadlo to dobře a za těch pár porušených dopravních předpisů to stálo. Už jsem pár podobných akcí zažil, tahle ale patřila mezi nejlepší. Frankfurtské studio Crytek má těžko popsatelný genius loci - na první pohled zapůsobí neobvykle luxusním prostředím (a tahle pompéznost zpočátku i trochu odpuzuje), pod touhle slupkou se ale skrývá především fantastická "vývojářská" atmosféra. Multinárodní tým (krátce jsem pohovořil i s dvěma bratry zastupujícími České republiku), který na německém území vzájemně komunikuje výhradně anglicky, má na jednu stranu ohromnou volnost, na druhou stranu jakoby toho vůbec nezneužíval a naopak tím byl motivován k ohromnému nasazení a perfekcionusmu. Těžko vysvětlit, jak něco takového poznáte při několikahodinové novinářské akci (a těžko také odhalit důvody onoho kouzla, i když soudím, že má nezanedbatelný podíl charisma, pracovitost a zapálení bratří Yerliů), ale zkrátka mi připadalo, že všichni v Cryteku chtějí udělat nejlepší hru všech dob, ať to stojí co to stojí.

A zdá se, že jsou na dobré cestě. Crysis jsem hrál a musím uznat, že ta hra má koule. Když vám (vůbec teď nemluvě o fantastické technologii) vývojář vyjmenovává jednu inovaci za druhou a na závěr jen tak mezi řečí prohlásí, že ještě neohlásili zdaleka všechno, tak si připadáte jako malé dítě před vánočním stromkem s kopou dárků. Navíc má všechno hlavu a patu a je to evidentně dokonale promyšlené. Rád bych napsal něco konkrétnějšího, ale už teď nemám sílu na zpracování nahrávky ze záznamíku. A také jsem tam koneckonců nebyl za blog (článek bude v příštím SCORE). Možná se k tomu ještě příští týden vrátím, prozatím si Crysis zapište na seznam. Na mou zodpovědnost.

O horké novince Jewel Questu II jsem tu už před pár dny psal - Microsoft měl patrně dočasnou exkluzivitu na distribuci hry, ovšem nabízel nějakou podivnou verzi, která nefungovala úplně každému a nebyla kupodivu ani nijak časově omezena (jak se sluší na demoverzi hry, která jinak stojí peníze, ehm). Ovšem teď je všechno jinak, zapomeňte na Microsoft, zapomeňte na MSN a pokud jste si snad druhý díl Jewel Questu nahráli, okamžitě ho odinstalujte. Hra se totiž objevila ke stažení přímo na serveru autorů, iWin.com. Je plně funkční a navíc jí lze koupit dosti výhodně - při zadání kódu "iwinsavings" za ni místo 30 zaplatíte díky 50% slevě pouhých 15 dolarů a těch cca 300 korun za to bez nejmenších pochyb stojí. Proč?

Protože je tu proti MSN verzi tzv. Tournament režim, což je regulerní online multiplayer! A po chvilce testování vypadá výborně - po vzoru Tetrisu DS vám hra sama najde protivníka, se kterým soupeříte o to, kdo dříve "označí" celé herní pole (kdo Jewel Quest hrál, ví o čem je řeč). Systém obsahuje jakési globální hodnocení (podobné např. ELO v šachu) a vypadá docela rafinovaně (po označení všech polí ještě po zbytek časového limitu můžete sbírat mince), i když je docela škoda, že i v rámci Tournament režimu postupujete hrou po úrovních a hlavně že nemůžete žádným způsobem soupeřit proti přátelům, tedy založit vlastní multiplayer (což je obrovská škoda). I tak je to ale dost zásadní vylepšení a po desítkách naprosto stereotypních "match-a-three" her (v posledních týdnech jsem jich ze zvědavosti zkusil poměrně dost a určitě o tom brzy napíšu) je to konečně něco, co do konceptu vnáší svěží větřík. Zkuste!

PS: Pokud stále netušíte o čem je tu celou dobu řeč, věnujte pět minut svého času této flashovce. Myslím, že to bude bohatě stačit.

Obvykle tak rychle novou indie hru nedoporučuji (i když technicky už vlastně nový týden je), tohle je nicméně opravdová lahůdka. Skinflake jsou tvůrci originálních her (vesměs freeware) jako Pogo Sticker či Stair Dismount, jejich další projekt jde ale snad ještě dále - Racing Pitch je soudě podle obrázků obyčejnou závodní hrou typu Micro Machines (uzoučké tratě, ptačí pohled, malé formule), skutečnost je ovšem jiná. Hru totiž neovládáte klávesnicí ani myší, ale.. mikrofonem! Po vzoru klasické autodráhy je váš vůz pevně usazen na dráze a vy se staráte pouze o jízdu kupředu, kdy hlasem napodobujete zvuk motoru. Záleží na výšce hlasu a pochopitelně i na výdrži. Je tu několik postav s různým hlasem, řada tratí a také minihry. Racing Pitch je v tuto chvíli jen prototyp, ale prototyp slibný. Nečekejte nějakou hloubku nebo propracovanou hratelnost, jako originální koncept však stojí za zkoušku!

A mimochodem, projekt se účastní březnového Festivalu nezávislých her (IGF) a na GameSpotu právě probíhá hlasování o nejlepší diváckou hru. Je-li tohle váš šálek kávy, mrkněte na chutnou nabídku.

Jedna z nejslavnějších pohádek herní branže se patrně definitivně stává historkou. Proslulý krach herního průmyslu v roce 1983 byl ve své době hojně medializován především hromadným pohřbením neprodejných her, ke kterému mělo dojít v Novém Mexiku. Psal jsem o tom velmi krátce už dříve, podrobněji je kauza popsána například tady a na mnoha dalších místech, přesto dosud řada herních fanoušků i odborníků nevěřila, že ke zničení her skutečně došlo. Kupříkladu jeden z tehdejších zaměstnanců Atari, který měl k vývoji dané hry velmi blízko, v magazínu Edge vyjádřil přesvědčení, že se nic takového nikdy nestalo. Chyběly důkazy a chyběli i očití svědkové, takže se o tomto případu často posměšně hovořilo jako o pohádce.

Nyní dal ovšem jistý amatérský investigativec dohromady důvěryhodnou a přesvědčivou studii, která existenci herní skládky definitivně potvrzuje. Je to jeden z nejúžasnějších příběhů v historii videoher. Čtěte!

Letos už byl Super Bowl (hrál se dnes v noci) a jeho reklamní šílenství docela slušně medializováno i v českých novinách, takže se zdržím složitého vysvětlování toho, že jde v USA vzhledem k ohromné sledovanosti o nejzásadnější marketingovou událost roku a že vzhledem k neuvěřitelně drahým reklamním časům (2,6 milionu dolarů za půlminutový spot) firmy investují do zajímavých a originálních reklam. Přečtěte si to na Wikipedii nebo česky. Na serveru ifilm.com najdete jako každý rok kompletní archiv všech reklam (tedy kromě těch aktuálních zpátky až do roku 2002) - podívejte se sami, odpoledne ještě připíšu svoje tipy na konkrétní povedené spoty (vypadá to docela dobře, pár zajímavých nápadů tam je, i když kultovní kousky typu "whassup" série z počátku tohoto století asi chybí).

Update: Tak jsem se asi trochu unáhlil, kromě vtipného FedExu a několika reklam na Bud to je docela bída. A už ani ten Budweiser bohužel není co býval, což mi jistě potvrdí nejen každý znalec Whassup, ale zejména naprosto dokonalé série Real Men of Genius (hledejte na trubce, tahle je nejlepší).

Jako blesk z čistého nebe se objevil v podání iWinu druhý díl Jewel Questu, patrně nejkvalitnějšího a také nejúspěšnějšího klonu Bejeweled, tedy klasické logické "match-three" hry, ve které musíte jedním tahem otáčet hrací kameny tak, aby utvořily řadu tří stejných symbolů. Jewel Quest do už tak úspěšného konceptu přidal zajímavý nápad, kdy je pro dokončení úrovně nezbytné aktivovat každé herní pole, což učiníte pochopitelně pouze tak, že na daném místě úspěšně sestavíte řadu. Na Jewel Quest 2 jsem dnes čirou náhodou narazil na MSN Games (vydaný byl 30. ledna), kde je v tuto chvíli exkluzivně ke stažení (42 MB), brzy ale patrně zahltí celý internet.

Po krátkém testu musím konstatovat, že se nic zásadního nezměnilo. Hra doznala jen kosmetických změn či dílčích vylepšení (nové kostky a power-upy) a vlastně ani grafika se prakticky nezměnila. Což mě osobně ovšem vůbec nevadí, je to zkrátka 180 nových úrovní geniálního a návykového puzzle konceptu. Pokud ho neznáte, nenechte se přemlouvat a vyzkoušejte to, opravdu je to zatím to nejlepší, co daly světu casual hry. A pokud ho znáte... pak už určitě dávno stahujete!

PS: Podle Wikipedie se v létě dočkáme také Bejeweled 3.

Update: Na některých počítačích podle komentářů nelze Jewel Quest 2 nainstalovat s hláškou, že jde o verzi určenou pro Windows Vista (navzdory webu, kde je uvedena i podpora starších OS). Problém jde zřejmě vyřešit nainstalováním updatů Windows (nevím přesně kterých, snad SP2), pak program funguje i pod XP, což mám osobně vyzkoušené. Druhá komplikace následuje při spuštění - přes Start menu se objeví prázdné okno, což lze údajně vyřešit povolením programu ve firewallu, ale osobně jsem to obešel spouštěním souboru přímo z nainstalovaného adresáře. Jsou to sice obstrukce, ale stojí to za to, Jewel Quest 2 hraju už hezkých pár hodin a zatím žádné omezení, zdá se, že nejde o demo, ale plnou verzi. Někdo v Microsoftu bude mít asi problém!

Asi nejlepší a nejznámější je už čtyři roky starý nezávislý projekt Marble Blast, přesněji jeho vylepšená verze Marble Blast Gold (byl mimochodem vydán i na Xbox Live Arcade). Studio Garage Games vytvořilo skvělou hříčku s nádhernou 3D grafikou, stovkou různě obtížných rozmanitých úrovní a zajímavými power-upy. V demoverzi je levelů pouze dvacet a o to vřeleji doporučuji zbavit se přebytečných 20 dolarů požadovaných za plnou verzi ? ta totiž obsahuje editor a na stránkách autorů je už velmi obstojné množství dalších úrovní vytvořených samotnými uživateli.

Marble Blast má ale minimálně dva důstojné konkurenty ? jednak je to sympatický Hamsterball od Raptisoftu, ve kterém po vzoru Super Monkey Ball ovládáte křečka uvězněného ve skleněné kouli, a pak skvělý Neverball jehož 75 úrovní je zcela zdarma a navíc obsahuje i zajímavou golfovou variantu Neverputt. Za zmínku stojí jistě i Super Gerball (60 úrovní a editor), který sice rozhodně není špatný, zmíněné trojici ale konkurovat nemůže. A toužíte-li po klonech, které by více vycházely z původního konceptu, pak vyzkoušejte Marble and Madness či Rolling Madness 3D. Třešničkou na dortu je pak mod Marble Mania pro UT 2003. 23 let uteklo jako voda, Marble Madness stále ?funguje? a je velmi oblíbený zejména mezi casual hráči. Kolik starých automatových her se tímhle úctyhodným výsledkem může pochlubit?

Upravený článek ze SCORE 155

Při jedné běžné herní diskuzi na ICQ jsem jednomu starému známému (v herní branži dosti ostřílenému) poslal link s jedním z příspěvků na serveru UK: Resistance. To je patrně nejvtipnější herní stránka na internetu vůbec a nejdůležitější herní blog od narození Sonica. Což už je hezkých pár let. Link (poslaný v rámci oné diskuze na konkrétní související článek) byl odměněn uznalým poděkováním za dobrý tip na bookmark, což mě upřímně šokovalo, protože tenhle server považuji za skutečně nepostradatelné čtení a také jsem byl přesvědčen, že už ho ve svých bookmarcích dávno všichni mají. Výsledkem je tedy tento nový seriál věnovaný odkazům, o kterých se domnívám, že by je měl znát každý. Možná to tak často i bude, ale i kdybych svým příspěvkem zajistil oněm doporučeným serverům třeba jen dva nebo tři nové čtenáře, bude to mít smysl!

Tak tedy UK: Resistance - už přes deset let (!!) fungující server, jehož náplň je v zásadě dvojí. Se záměrně přeháněným nadšením informovat o všem, co se týká Segy a především Sonica (tím myslím opravdu o všem) a s nemalou dávkou jízlivé ironie velmi trefně (a velmi vtipně) komentovat jakoukoliv událost v herní branži. Takže, ukládejte do svých záložek, milí čtenáři. Na podporu svého tvrzení přikládám výběr několika oblíbených příspěvků UK: Resistance - jak se dělá reklama na volant, jak říct, že se nějaká hra nepovedla, reakce na New Games Journalism, návštěva Gizmondo obchodu, rada Peteru Molyneuxovi, exkluzivní recenze dívčího klanu Frag Dolls, sedm klišé Dead to Rights (na jednom obrázku), nejlepší promo fotka všech dob, recenze jednoho PSP "filmu", nenasytná hráčka Paris Hilton, v Japonsku prodali další Xbox 360, pravda o pirátství, reportáž z Xbox 360 launch party, bonz anonymního zaměstnance Gizmonda...