Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

John Carmack promluvil před pár dny na QuakeConu, reportáž z jeho řeči si můžete přečíst na AMDZone, většinou jde o technické záležitosti týkající se vývoje technologie a kdo mě zná ví, že do toho vůbec nevidím, takže se komentářům vyhnu (ovšem čtěte - je to zajímavé čtení). Ovšem kromě toho, že potvrdil, že i příští hra bude first-person střílečka (uf, chvíli jsem měl strach...), znovu tu také nakousnul filmové zpracování Doomu, na kterém se, jak určitě dobře víte, pilně pracuje. Ostatně, Todd Hollenshead z id Software už dříve pro CNN kulantně prohlásil: "nikdy jsem si nebyl více jistý, že se film Doom zrealizuje v příštích 18 měsících." V současné době je projekt ve stádiu pre-produkce, ví se však, že se má začít natáčet ještě letos v Praze (!!) - ohledně hereckého obsazení se spekulovalo o Rockovi (Kráčející skála a Vítejte v džungli, oboje lepší béčka a líbil se mi tam), což bylo záhy dementováno. V tomto směru Carmack osvětlil situaci, že Rock je smluvně vázán na jiném projektu a v Doomu bude hrát jen pokud bude tento projekt zrušen. A co je možná ještě důležitější, Carmack se také zmínil o tom, že se s Rockem neuvažuje do hlavní role, ale do role seržanta. Fanoušci si přejí Vina Diesela, já ho sice nemám moc rád, ale je fakt, že by tam asi zapadl.

Podle jiných zdrojů má film vycházet z příběhu Doomu 3. A pokud chcete vědět můj názor, trochu mě to děsí, Doom není zrovna nejlepší "materiál" pro film, i když je to na druhou stranu materiál hodně tvárný (tj. filmařům poskytuje velkou volnost). Tenhle žánr se nepovedl zrovna často a já jsem moc zvědav, zda se to podaří tentokrát (ovšem premiéra na konci příštího roku by byla hodně šťastná, spíše to vidím na 2006, takže je ještě spousta času). A taky by mě zajímalo, kde hodlají v Praze udělat ten Mars. O jedné hospodě bych věděl.

Jinak co se týče Doomu 3, stále ho hraji, stále jsem ho ještě nedohrál. Ostuda. Na definitivní "hodnocení" si musíte ještě nějaký čas počkat. Do té doby doporučuji k přečtení druhou recenzi na Tiscali, se kterou víceméně souhlasím. Je dobře napsaná a autor má relevantní názory - evidentně to hodně hrál. Ta první mi tolik nesedla.

Posledních pár dní je ve světě her docela sucho, jakoby se všichni připravovali na vánoce. Nebýt Doomu 3 (který tedy logicky kraluje prodejním žebříčkům na celém světě, ačkoliv se tam PC hry neobjevují zrovna často), poslední dva měsíce nevyšlo prakticky nic zásadního a zdá se mi, že rok od roku stále více hlavní vydavatelé všechny své kvalitní hry směřují právě na předvánoční trh a na zbytek roku kašlou.

Ale já jsem ten poslední, kdo si bude stěžovat. Vedle počítače (a konzolí u televize) mě neustále dráždí stále vyšší hromada her, které jsem si ještě nestihl zahrát a já jsem za jakoukoliv "chvilku", kdy můžu ztrátu trochu dohnat, neskonale vděčný. Někdy trochu závidím lidem, kteří mají jen počítač nebo jednu z konzolí. Sice o hodně přichází, ale zase všechno snadno stihnou. Já teprve teď dohrávám GameCube hry Eternal Darkness a Metroid Prime a pouštím se do vylepšené GC verze MGS1 s podtitulem Twin´s Snakes. Snad to stihnu než vyjdena PS2 Headhunter: Redemption a na PC Half-Life 2. Ale je mi to jasné, i kdyby příští "velká" hra měl být Duke Nukem Forever, nemůžu zvládnout všechno co bych chtěl. Obzváště, když před vánoci vyjde alespoň 10 her, které opravdu MUSÍM mít. Marný boj.

Nevím jak vy, ale já v posledních dnech neudělal skoro žádnou práci, kterou jsem si naplánoval. Celé dny sleduji olympiádu v televizi. Nikdy bych nevěřil jak mohou být takový badminton nebo lukostřelba zábavné. Musím ovšem také říct, že kromě skvělých zážitků (užil jsem si hlavně plavání a volejbal) je to letos také přehlídka neuvěřitelných průserů, což je vzhledem k tomu jak se olympijské hnutí ohání slovy jako "spirit" a "humanity", velmi směšné. Nejprve to byl půlmetrový aut v tenisovém finále. Čárový rozhodčí ho zahlásil, hlavní k údivu obou hráčů i všech diváků verdikt změnil - americký tenista (který jediný mohl "přiznat barvu" a míček by se opakoval) pochopitelně pomlčel. Fraška. To nám naštěstí může být celkem jedno, protože Američan nakonec beztak prohrál, horší to už bylo v gymnastice, kde jeden borec (shodou okolností opět z americké reprezentace) dostal vysoké hodnocení a vyhrál. Později gymnastická federace pochybení přiznala, ale výsledek už změnit nemohla (nechtěla?). Vtipné na tom je, že onen "omyl" udělal americký sudí, který je prý soused gymnasty!! Fraška podruhé (obzvláště když mu o pár dní později znovu "přidali" v další disciplíně). Do třetice pak ve včerejším závodě na 110m překážek žen zcela evidentně kanadská favoritka v pádu srazila jednu z dalších běžkyň a proti pravidlům (tedy ale soudě podle komentáře v české TV) závod nebyl opakován. Asi nepřekvapí, že vyhrála Američanka. A jakkoliv podala skvělý výkon, pravidla jsou pravidla - nechtěl bych být v kůži Rusky, která se čtyři roky připravovala, aby pak její šance skončily díky nezaviněnému pádu. Fraška potřetí. A co si mám myslet o řadě sportovců nebo sportovkyň, kteří se zčista jasna po dlouhé době bez závodu objevili právě na olympiádě, aby si výrazně vylepšili rekord (např. v trojskoku snad téměř o metr), to už opravdu nevím. Sport je sport.

Když už jsem u toho off-topicu, zítra odlétám na pár dní zapařit do Amsterdamu. Při rezervaci ubytování jsem narazil na úžasnou prezentaci jednoho z hotelů, Hans Brinker. Nic podobného jsem v životě neviděl (doporučuji prolézt celý web kompletně, je tam mnoho úžasných fórů v čele s video ukázkami pokojů). A ne, tady nakonec opravdu bydlet nebudu.

Název téhle nepravidené série "článků", ve které budu psát o starých hrách, které mě bavily dříve a baví mě i dnes, jsem ukradl z názvu aktuální komerční retro kolekce Midway Arcade Treasures, který vychází na PS2, Xbox a GameCube někdy v říjnu (resp. vychází už druhý díl, první je na pultech už rok). Bohužel, i tahle retro kolekce je stejně jako ostatní nezajímavá pro české distributory (v tomto případě tuším Cenegu), takže ho sem nedováží (chcete-li, využijte skvělý britský obchod gameplay.com, který zasílá i do ČR a navíc prodává za skvělé ceny). Přitom se na rozdíl od jiných kolekcí, ve které je jen několik málo retro her (v lepším případě opatřených zajímavými bonusy jako jsou videorozhovory či dobové artworky apod.), jedná o výjimečnou sestavu dvaceti titulů vydaných v 80. letech na automaty firmou Midway.

Ale ke Xybots. Jasně, mohl jsem si pro první díl vybrat spoustu lepších a známějších her jako Track & Field, Mortal Kombat, Double Dragon či další, ale spíše bych tu chtěl psát o méně známých perlách minulosti, ke který mám osobně hodně blízko. Vsadím se ostatně, že zrovna tuhle hru 99% čtenářů nezná. Vznikla v roce 1987 a pro mě to byla vlastně první zastávka na stále nekončící 3D akční cestě (i když Wolfenstein 3D a Catacomb Abyss jsem možná hrál o chlup dříve, tak dalece mi už paměť neslouží). Někdy počátkem 90. let totiž v tehdejším Paláci Kulltury v Praze na Vyšehradě vznikla na tehdejší dobu nebývale velká herna se zhruba padesátkou automatů. A když nepočítám několik pouťových maringotek, právě tady vznikla moje láska k hracím automatům. Byl tu skvělý Shadow Dancer (na toho mám opravdu kouzelné vzpomínky), klasický Tetris, legendární Paperboy a spousta dalších.

Včetně Xybots! Skutečně unikátní "bludišťovka" s možností kooperace dvou hráčů, permanentní mapou na obrazovce, power-upy, RPG elementy vylepšování vlastností hlavní postavy a unikátním ovládáním, kdy jste nakloněním joysticku do strany strejfovali do všech stran a otočením "kuličky" na joysticku do strany se otočili o 90 stupňů. Fantazie. Je to trochu pozapomenutá hra a i když je takových her celá řada, tahle má jednu velkou nevýhodu - romka do MAME je poškozená a někde u 20. levelu nejde pokračovat (nebo to tak alespoň bylo naposledy kdy jsem to zkoušel). Teď mám konečně šanci si Xybots oživit díky zmíněné kolekci od Midway. Je tam 20 her (Mortal Kombat 2, Rampage, Hard Drivin, Arch Rivals aj.) a prodává se za 15 liber - to je nějakých 35 korun za jednu. Skoro zadarmo. Zkuste to i vy, nebo alespoň těch několik pár prvních levelů v MAME. Nebudete litovat. Doufám.

PS: Jen pro jistotu. MAME je emulátor několika tisíc automatových her všech různých modelů - pokud máte nějakou oblíbenou starší hru z automatů, téměř jistě jí bude MAME emulovat. Hry si musíte ovšem najít sami, spíše než web doporučuji DC++ a jemu podobné metody. Přeci jen stále nejde z právního pohledu o úplně "čistou" záležitost...

V Londýně jsem byl už možná vícekrát než v Brně a to město miluju. Platí to i o Velké Británii jako takové, byť samozřejmě na všem je možné najít řadu "ale". Britské herní magazíny považuji za nejlepší na světě (i když díky německé pečlivosti je například tamní GameStar opravdu úctyhodným časopisem), předplaceno jich mám hned několik a líbí se mi, jak britská společnost bere na vědomí videohry. Vezměte si způsob jakým informují o hrách česká média - i když například Mafra (vydavatel MF Dnes) provozuje Bonusweb, na stránky jejich novin se toho dostane skutečně minimum, většinou jen jako malá zmínka v příloze Svět Online. Jinak v MF Dnes hry úspěšně ignorují (i když musím uznat, že zpráva o Leošovi Marešovi jako postavě v The Sims 2 byla před pár týdny hlavní headline ekonomické přílohy) a nejinak je tomu až na výjimky i v ostatních médiích. Nechci herní scénu nějak přeceňovat a těžko pro ně můžeme očekávat podobný prostor jako pro recenze filmů, ale srovnejte to třeba právě s Anglií.

Prakticky v každém velkém deníku, ať už bulvárním nebo seriózním, se hrám věnují v případě důležitých zpráv klidně každý den, pravidelně však na docela velkém prostoru ve víkendových přílohách (nedávno se dokonce dostal Manhunt na titulní stránku bulváru Daily Mirror, když jistý mladík zabil svého kamaráda a důvodem prý byla právě tato hra - ale o tom jsem mluvit nechtěl, to je právě jedno z těch zmíněných "ale"). Nyní prestižní Guardian na svých stránkách dokonce zprovoznil tři herní blogy, což zástupce šéfredaktora Neil McIntosh okomentoval: "Hraní už není jen zábavou teenagerů. Více a více našich čtenářů hrají hry a my jim chceme poskytnout inteligentní a interaktivní fórum." Pokud si přečtete jak tři autoři, kteří blogy pro Guardian píší, prezentují své názory, jednoznačně dojdete k názoru, že je reálné hovořit na téma her k široké veřejnosti, byť v tomto případě jen na internetových stránkách novin. Nechci to zase nijak přeceňovat, ale už fakt, že se Guardian k něčemu podobnému rozhodl a že slova jako "Doom" nebo "Xbox" nemusí být opatřeny vysvětlující notickou, o něčem svědčí. Kdy vezmou existenci her na vědomí česká média?

Vzpomínáte ještě jak jsme všichni ještě před pár lety hráli na 14" monitorech. Dnes je 17" naprosté minimum a nezanedbatelná část hráčů hraje na 21" obrazovkách. Totéž platí o pro konzole - připojení přes RGB SCART výrazně vylepší obraz, progresivní scan ještě více (za předpokladu že to podporuje vaše televize a také příslušná hra), o velké televizi ani nemluvě. Zkrátka, zvykli jsme si na luxus. Ovšem co byste řekli tomu, zajít do kina a zahrát si na obrovském plátně?

Ve Spojených Státech to zjevně není nic výjimečného. V San Jose se právě dnes hraje jakýsi turnaj na velké IMAX "obrazovce" s průměrem 25 metrů a se zvukovým systémem s 44 reproduktory a výkonem 13 tisíc wattů. To už je slušný hukot. Jiné kino v Utahu zase začalo pořádat ve svém sálu pravidelné turnaje v Halo. No není to špatný nápad - na Smíchově je přímo ve Village Cinemas velká herna Cyber Cafe, proč by se nedalo něco podobného zrealizovat i tam? A můžeme jít ještě dál - co takhle si pronajmout všech 12 sálů a rozdat si to proti sobě v monstrózním multiplayeru? Nevím jak vy, ale já mám s multiplayerem v případě konzolí docela velký problém (u PC to díky síťovému propojení odpadá). Pokud je obrazovka rozdělená, ani na sebevětší televizi toho moc nevidíte a tohle by mohlo být řešení. Neznáte někdo nějakého majitele kina? Půjčili bychom si klíče a zkusili to...

Musím se ale zmínit ještě o jedné věci. Nikdy mne příliš nebavilo koukat se na někoho jak hraje. Asi jsem sám, přítelkyně mi docela ráda kouká přes rameno a bojí se za mě v Doomu 3, popřípadě spolu se mnou řeší hádanky v adventurách, ale já si pasivní užívání her sám za sebe nedokážu moc představit. Je fajn zúčastnit se turnaje, ale nechápu jak se někdo na hodinové zápasy vydrží dívat, natož se u toho bavit. To vnímám jako velký problém profesionálního hraní a ačkoliv to řada lidí naštěstí vnímá jinak než já, tohle bude řekl bych velký problém při prosazování her jako skutečného sportu především mezi širokou veřejností. Jak dlouho se vydržíte koukat na dva kámoše jak hrají Pro Evolution Soccer? Jen vás při tom svrbí prsty a těšíte se až se na vás dostane řada. Což je zvláštní, protože když se dívám na skutečný fotbal v televizi, s nohama to nic nedělá a baví mne i mnohem nudnější zápas, než ve vrituálním fotbalu. Nejsem si jist, jestli na tom něco změní obrovské promítací plátno.

Rockstar konečně zprovoznil oficiální stránky nového GTA: San Andreas (na PlayStation 2 vychází 22. října, PC verze zřejmě někdy v květnu). Nenajdete tam vlastně kromě pár nových screenshotů a prvního traileru vlastně nic moc zajímavého. Tedy něco přece - flashovou mapu, kde se konečně dozvíte jak zhruba bude svět nového dílu vypadat (byť je v ní zpracována jen jedna část "světa" hry). Super!

Koneckonců, je to pro mne zcela bezkonkurenčně nejočekávanější hra letošních vánoc. GTA III a Vice City mě učarovaly svou volností, což bylo pro mne do té doby v případě her spíše synonymem nudy. San Andreas by měla v tomto směru jít navíc ještě mnohem dál, nejen díky svému několikanásobně většímu rozsahu, ale také díky zabudovanému systému jídla a vůbec celkovému zážitku při hraní. Rockstar tedy docela boduje, některé jejich hry (State of Emergency) za moc nestály a jejich přístup k novinářům je doslova a do písmene nechutný (bylo by to na pár zajímavých historek, ale nebudu dráždit hada bosou nohou), ovšem jakmile vydají nové GTA, vše je odpuštěno. Ještě 61 dní.

Server Rumor Engine zprovoznil stránku, kam může kdokoliv poslat svou vlastní nepotvrzenou zprávu na herní téma. Záměr byl jasný - lidé z branže, kteří hodně vědí, ale nesmí nic říct, by tu anonymně mohli bez rizika pustit nějakou tu lahůdku. Jak to dopadlo je ovšem také nasnadě. Zde jen několik z nejvtipnějších ""zvěstí"" (kráceno ve volném překladu):

• První hru o 11. září chystá Rockstar. Půjde o akční adventuru s hlavní postavou Jack "Brick" Wilkins, který je v osudový den uvězněn v Severní věži. Ve hře bude parašutistický seskok, přestřelky ve vzduchu, boje na život a na smrt, záchranné mise a další dramatické okamžiky. Ve hře se objeví Rudolph Giuliani, George W Bush a Saddam Hussein (ten ještě není potvrzen).
• V Half-Life 3 bude Gordon Freeman moci získat kontaktní čočky, díky kterým se v příšlušných okamžicích vyhne zamlžení brýlí.
• Vydavatelská společnost Mela Gibsona chystá hru podle úspěšného filmu Umučení Krista. Půjde o FPS ve stylu Call of Duty, ve kterém budete moci hrát v roli římských vojáků, židů a samotného Ježíše Krista. Hra se bude skládat z řady miniher. V jedné ovládáte římského vojáka jak bičuje Ježíše a musí správně zaměřovat své údery.

V zásadě se to zvrhlo v soutěž o co nejbláznivější a nejvtipnější drb a ano, párkrát se tu slušně zasmějete. Ale stejně je to docela škoda, "seriózní" server podobného zaměření by se určitě setkal s pozitivní odezvou (přitom by se dal použít i tento systém, ovšem chtělo by to nějakého soudného cenzora, který by příspěvky kontroloval). Před pár lety jistý insider BitchX řadu vývojářů (ION Storm) či vydavatelů pořádně potrápil, když pustil na svět hodně pikantní informace, které se později většinou potvrdily. A i když se občas i dnes objeví tam či onde pár drbů, není to prostě ono. Takový herní Spy, jo to by bylo! Pokud ovšem o nějaké podobné stránce víte, pochlubte se!