Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Po několikaměsíční přestávce se znovu vracím k pravidelnému měsíčnímu přehledu her, které se vyplatí sledovat, zkusit, nebo rovnou koupit. Raději znovu připomínám, že je to spíše než nějaké doporučení moje vlastní sumarizace titulů, které mě osobně zajímají. Je začátek roku, takže to není žádná sláva, i když všichni víme, že už v březnu nás čekají pořádné žně (zejména tedy na PS2). Trochu překvapivě boduje GameCube s dvěma exkluzivními hrami, i když přiznávám, že mne obě do značné míry zaujaly svou přístupností. Budu si je totiž moct pustit jen na hodinu a ne na celý večer nebo rovnou týden - to mi teď vyhovuje.

• Donkey Kong: Jungle Beat (GC, 4.2.) - Plošinovka, kterou ovládáte místo ovladače dvěma bubínky (viz obrázek). Ty jsou jako periferie použitelné i pro hudební Donkey Konga z loňského roku a druhá sestava bubínků se mi bude hodit na multiplayer. Představa, že ovládáte hrdinu 2D plošinovky bubnováním a tleskáním (tlučete buď na levý, na pravý nebo na oba bubny a tleskáte nad senzorem zvuku) je úžasná a co si hru pamatuju z E3, bude to zábava.
• Mercenaries (PS2, Xbox, 18.2.) - Vypadá to hodně slušně a hovoří se o ní jako o "GTA ve válce". Řekl bych, že skutečnost bude trochu méně růžová, ale prvních pár vyzkoušených misí mne překvapivě bavilo skoro více než San Andreas. Má skvělou technologii Havok a na Xboxu bude jistě nádherná. Velká škoda, že není i pro PC, tahle hra by počítačům slušela.
• Mario Power Tennis (GC, 25.2.) - Tenis mám rád - u Virtua Tennisu na DC a PC jsem strávil desítky hodin, nedávno jsem si celkem užil Top Spin. Mario Tennis vyšel už na N64 a jak asi tušíte, je arkádovým zpracováním, kde hodně rozhoduje použití power-upů a zábava stoupá s počtem hráčů. Recenze to nemá nejlepší, ale zklamání to jistě také nebude. Mimochodem, hodně jsem zvědav na arkádový Mario Baseball, který Nintendo nedávno ohlásilo.
• American McGee´s Scrapland (PC, Xbox, 25.2.) - Od doby, co jsem se vrátil do SCORE, jsem samozřejmě trochu více přičichl k PC hrám a myslím, že nemají konzolím co závidět. Ačkoliv Scrapland asi není nejsilnější únorovou PC hrou, mě zaujal právě on. Americana McGee si pamatuju ještě jako "zelenáče", který designoval mise v id Software. Když pak firmu opustil a svou další hru nazval American McGee´s Alice, ťukal jsem si na čelo. Jenže ona to byla skvělá hra. Scrapland je humorná akční adventura ve stylu (opět!) GTA. Asi existují lepší hry, ale tahle kombinace mě dost láká. Zkusím.

Z dalších únorových projektů určitě stojí za zmínku World of Warcraft (neustále jsem přemlouván k vyzkoušení, ale daří se mi odolávat - to by nedopadlo dobře, další závislost už nepotřebuju) a SW KOTOR 2 pro PC, Shadow of Rome a Ace Combat 5 pro PS2, Sonic Mega Collection Plus pro PS2 a Xbox (mám už GC verzi, ale tady je pár her navíc). Zajímavě se jeví i Project Snowblind (původně další díl Deus Exu, vychází kromě GC na všechny platformy) a The Punisher, který zřejmě převezme od Manhuntu žezlo pro nejdrsnější a nejnásilnější hru (PC, PS2, Xbox). Nakonec to tedy není zas tak slabý měsíc, ale beztak zřejmě všichni raději sáhnou po předvánoční nadílce a dohrají resty.

Update 3.února 21:03 - PC verze Mercenaries je ve skutečnosti v plánu a vyjde později v tomto roce. Díky JD.

Akademie interektivních věd a umění (AIAS) dnes vydala tiskovou zprávu, podle které uvede 1. února u příležitosti osmého ročníku vyhlášení cen Annual Interactive Achievements Awards (jsou součástí summitu DICE) do síně slávy Tripa Hawkinse. Trip Hawkins je skutečně slavnou postavou herní branže a pohybuje se v ní již přes 30 let (dá-li se tedy věřit zmíněné tiskové zprávě). V roce 1982 se podílel na založení Electronic Arts, stojí za vznikem Madden NFL, jedné z nejúspěšnějších herních sérií, aby později EA opustil a založil 3DO, kde se neúspěšně pokusil prosadit herní konzoli 3DO, ale kde se také podílel na vzniku údajně první grafické MMORPG, Meridian 59 (servery byly spuštěny v roce 1996 a kupodivu běží dodnes). Nyní se ve firmě Digital Chocolate zabývá vývojem mobilních her.

Proti zapsání Tripa Hawkinse do síně slávy nelze mnoho namítat. Kdysi jsem se účastnil nějaké jeho přednášky a dodnes si vzpomínám na jeho charismatický projev. I když jsem spíše pro ocenění vizionářských vývojářů (již dříve se do síně slávy dostali Peter Molyneux, John Carmack, Shigeru Miyamoto, Sid Meier, Will Wright, Hironobu Sakaguchu Yu Suzuki, takže je vlastně Hawkins vůbec prvním oceněným byznysmenem), k herní branži patří pochopitelně i peníze, takže proč ne. Ale přesto je to k smíchu, když uvážím, jaká zpráva prolétla internetem jen před pár dny.

Na svém osobním blogu Gamedrool totiž jistý americký herní žurnalista zavzpomínal a vytáhl na veřejnost dopis, který v roce 2001 Trip Hawkins z pozice šéfa 3DO adresoval redakci amerického magazínu GamePro jako reakci na recenzi hry Portal Runner s verdiktem 2/5. Vřele doporučuji přečíst jej celý od začátku do konce - je to k popukání. Zde alespoň několik nejzajímavějších úryvků:

Ahoj Johne,

ve 3DO jsme znechuceni hnusnou prací, kterou jste odvedli na hře Portal Runner. Chtěl bych, abyste věděli, že nemiluji všechny své děti stejně a dokáži být objektivní pokud jde o dobré i špatné stránky hry, stejně jako pokud jde hry, které jsou kvalitní a ty, které nejsou. Nepíši podobné zprávy po každé recenzi. Ale toto je hra, kterou jsem celou hrál a dohrál na všechny obtížnosti, důvěrně jí znám a také jsem byl svědkem skutečně pozitivního efektu, který měla na mé děti.

[...] V každém případě to váš recenzent podělal a my přehodnocujeme naši spolupráci s GamePro. [...] Většina vaší redakce jsou naštvaní mladíci, kteří jsou neschopní a představují úzký a anarchistický segment světové populace. Mají negativní přístup a hledají co je na čem špatné, místo aby hledali to, co je dobré a komu by se to mohlo líbit. Připomíná mi to chlapce na středoškolském bálu. Se svým křehkým egem postávali v rohu a prohlašovali jak kapela nestojí za nic, holky jsou ošklivé a ti, kdo jsou dost stateční na to, aby tancovali, jsou mizerní tanečníci. Vaši recenzenti nemají představu o tom, jak udělat skvělou hru. Žádný z nich nikdy žádnou neudělal. Ale tím, že píší jak podřadní proti nim jsme, se určitě skvěle baví.

[...] Připomínám, že 3DO bylo jedním z vašich největších inzerentů. Naši inzerci s okamžitou platností snižujeme. [...] S pozdravem, Trip

Síla! Adresát ani recenzent už v GamePro nepracují, 3DO neexistuje a zřejmě už i Trip Hawkins po čtyřech letech pochopil, že Portal Runner za nic nestál. Přiznávám, že jsem ve své kariéře redaktora v herních časopisech několik podobných e-mailů také dostal nebo viděl, ale protože jsou jejich autoři (i já) stále v branži, nemohu se s nimi pochlubit (a navíc jsem lempl, takže jsem si je většinou nearchivoval). Do určité míry chápu pohled z druhé strany (pominu-li teď samozřejmě zjevnou aroganci Hawkinse), ale zároveň si myslím, že právě média jsou v tomto směru v nezáviděníhodné pozici, protože se musí pokud možno zavděčit jak svým partnerům, o jejichž produktech píší (a kteří jsou pochopitelně často i inzerenti), tak čtenářům, kteří jsou v konečném součtu nejdůležitější. A to nejpodstatnější je, že čtenáře nezajímá jak moc se vývojáři při vývoji předřeli, ale jen to, jak moc je to bude bavit hrát. Pro recenzenty to není vůbec snadné - čím více se pohybují v herní branži (a nejde tu teď zdaleka jen o "přátelství" s vývojáři - snad si rozumíme), tím více tíhnou k zohlednění složitosti vývoje, náročnosti některých technologií, finančním riziku a podobně. Není asi důvod, proč se o tom v textu nezmínit, ale hodnocení by to nijak ovlivnit nemělo. Vývojáři a vydavatelé to musí pochopit.

Unikátní příležitost se naskytla fanouškům Xboxu, tedy alespoň těm britským. Mají jedinečnou šanci pořídit si vůz Fiat v "barvách" své herní konzole. Speciální edice je k dispozici ve dvou variantách - Punto stojí  £8995, o něco lepší Stilo (zhruba na úrovni Fabia RS, ale s benzinovým motorem) pak £11995. Oba modely vycházejí ze sportovních variant Active Sport, mají však kromě černé barvy i pár dalších vylepšení (mj. vnitřní výbava na motivy Xboxu a k autu také dostanete "zdarma" Xbox a hru Forza Motorsport). Fiat akci uskutečnil ve spolupráci s Microsoftem u příležitosti dubnového vydání zmíněné závodní hry, vyrobeno bude celkem 1300 kusů od každého modelu a v prodeji budou pravděpodobně někdy do května tohoto roku. Více informací na www.fiat.co.uk/xbox.

Nemám tušení, zda je tento speciální černý Fiat v prodeji pouze ve Velké Británii. Soudě podle počtu kusů se dostane i na další evropské země, ale vzhledem k absenci podpory Xboxu u nás si budeme muset v České republice asi nechat zajít chuť (i když modely Active Sport se u nás prodávají). Dokonce i šance, že by se Petr Vochozka dohodl v Mladé Boleslavi na mafiánské verzi Superba, není velká, ale stejně je to dobrá zpráva. Jednak je to koukatelné auto a jednak je to další důkaz o tom, že je herní byznys dost velký i pro mainstream. Něco takového by ještě před třemi lety bylo nemyslitelné.

Pro všechny fanoušky počítačové historie je určena akce Bytefest, která se uskuteční již přespříští víkend, 5. až 6. února v Praze. Bytefest je nostalgickou vzpomínkou na historické počítače (nejen) 8-bitové éry, ovšem pod velením lidí, kteří se jimi stále aktivně zabývají. A pokud o této scéně něco málo tušíte (8-bity připojené k internetu s funkčním webovým prohlížečem, komerční PC tituly "portované" na Spectrum atd.), asi je vám jasné, že by mohlo jít o hodně zajímavě strávený víkend. Pokud si nedokážete představit rozsah a podobu akce, podívejte se na několik fotek z loňské Nostalgia Party na kterou Bytefest navazuje. Jedním z vrcholů akce pak bude soutěž o nejlepšího interpreta starých počítačových skladeb. Chcete-li a budete-li v dosahu, zavzpomínejte si také - detaily naleznete na adrese www.bytefest.org.

Tým Introversion se v roce 2000 "proslavil" (tak, jak se asi nezávislý tým tří vývojářů proslavit může) hrou Uplink, kterou lze označit za hackerský simulátor. Tajemná organizace v něm hráče zaměstnává jako hackera a e-mailem mu zadává úkoly, což je originální a zábavnější než drtivá většina běžných her. Kromě hackování totiž musíte vylepšovat svůj počítač, své servery, kupovat paměť a nezbytný software. Grafika byla funkční, stylová, ale také neuvěřitelně jednoduchá, přesto si paradoxně co do atmosféry nezadala s výpravnými projekty typu Final Fantasy. Doporučuji přečíst recenzí na Doupěti nebo GameCenter, stáhnout nevelké demo, diskutovat na stále aktivním českém fóru o hře, popřípadě si rovnou objednat plnou verzi (server autorů je ovšem, patrně z níže uvedených důvodů, momentálně přetížen, takže buďte trpěliví).

Ale zpátky do současnosti - nyní Introversion konečně dokončují svůj druhý projekt, realtime strategii Darwinia, jejíž demo vyšlo právě včera. Má 11 MB a stáhnout si ho můžete buď z oficiálních stránek (které ovšem nyní nefungují, popřípadě jen velmi pomalu), nebo z 3D Gamers či Fileshack. Demo obsahuje jediný level, ale uděláte si z něj docela dobrou představu jak skvěle se asi plná verze bude hrát - někde jsem četl výborné přirovnání: "Darwinia je virtuální svět, který vypadá jako kříženec Tronu a koncertu Jean Michela Jarreho". RTS nejsou zrovna mým nejoblíbenějším žánrem a dostanu se k nim jen zřídka, Darwinia ovšem vypadá hodně zajímavě a výjimečně - její logické prvky mi připomínají Lemmings, něco si bere z Black & White a při pohledu na fraktálovou grafiku jsem si vybavil The Sentinel z 8-bitů. Především tu je ale dost původních nápadů a mám takový dojem, že se jich během pár let dočkáme v nejedné komerční strategii (tak jsou dobré!). Připočtěte fakt, že pořízením hry podpoříte nezávislou scénu a není zbytí - sáhněte po kalendáři a poznamenejte si 4. března 2005, kdy má vyjít plná verze. Fanouškovskou stránku s krátkým guidem k demu najdete zde. Chvíli potrvá, než si osvojíte pravidla a ovládání, ale doporučuji vydržet!

Leden už je skoro u konce, já ale ještě musím dohnat jeden restík. Na přelomu let jsem hodně přemýšlel o tom, co bych si přál do roku 2005. Loňský rok byl, pokud jde o hry, hodně povedený, ale podle papírových předpokladů by to letos mělo v herní branži vypadat ještě podstatně lépe. Vezměte si třeba jen E3, která bude tentokrát skutečně hvězdná. Sony a Microsoft podle všeho předvedou své nové konzole v hratelné podobě, Nintendo představí Revolution a objeví se (jak alespoň doufám) také první skutečně zásadní a exkluzivní herní aplikace pro PSP a DS. Letos se tedy do Los Angeles skutečně těším, třeba i proto, že výstava termínově koliduje s premiérou nových Star Wars, takže by tam mohlo být veselo. Herní portfolio Xboxu pro letošní rok považuji za hodně slabé (Microsoft už se asi hodně koncentruje na Xbox 2), ale PlayStation 2 i GameCube vypadají snad ještě lépe než vloni a i na PC bude co hrát. Mých deset nejočekávanějších her roku 2005 (v abecedním pořadí): Black, Brothers in Arms, Burnout 4, Godfather, Grand Theft Auto PSP, Legend of Zelda, Movies, Quake IV, STALKER a Wario Ware Touched!

Ale přes všechen optimismus by mohlo být lépe. Mohl by kupříkladu konečně vyjít Duke Nukem Forever (pravděpodobnost 25%). Mohl by kromě nové Zeldy na GameCube vyjít také nový Super Mario (60%). Český Microsoft by mohl konečně spustit oficiální podporu Xboxu (15%). Sony by zase mohla v České republice oficiálně rozjet online multiplayer pro PlayStation 2 (50%). Mohly by vyjít nové epizody pro Half-Life 2, místo toho abychom čekali dalších šest let na trojku (80%). Čeští vývojáři by mohli i letos navázat na komerční úspěch Flashpointu, Mafie nebo H&D2 (10%). A mohli bychom se ve hrách dočkat více originality a čistokrevné zábavy místo vylepšování technologie, prodlužování sérií a oslavování licencí (0%). Snad se alespoň něco z toho splní.

Trestuhodné. Je to jako když zapomenete na narozeniny své přítelkyně. Vlastně ještě horší. Už před měsícem, přesně 3. prosince loňského roku, oslavila PlayStation jubilejních 10 let od své světové premiéry. V sobotu 3. prosince 1994 byla za cenu 370 tisíců jenů (385 tehdejších dolarů, ani se neptejte kolik stále když se začala o rok později prodávat u nás) uvedena na japonský trh a tento datum se stal jedním z hlavních mezníků historie herního průmyslu. Ne snad, že by byla PlayStation od prvního dne úspěšná. Sony na trhu s videohrami začínala a konkurenční Sega vydala svůj Saturn o jediný týden dříve. Navíc s fantastickou konverzí Virtua Fighteru z tehdy populárního automatu, takže to nějaký čas pro Sony nevypadalo příliš povzbudivě. Postupem času se ale na trhu prosazovala a... dál už to znáte.

Pokud jde o software na PlayStation, součástí launche byly tři hry - King´s Field, Crime Crackers (pohled na screenshoty je opravdu úsměvný) a nejočekávanější Ridge Racer (ani tady to není jiné - srovnejte s grafikou o pět let mladšího Gran Turisma 2). Já byl tehdy pevně připoután k Doomu a o konzolích toho moc netušil. I přes solidní základy z automatů mi konzole nic neříkaly a znal jsem přinejlepším Sonica - ostatně jako většina hráčů. A právě to změnila PlayStation. Trvalo to ještě několik let, ale přišla doba a i já její sílu přestal podceňovat. Metal Gear Solid a jeho krátký, ale efektní a nezapomenutelný příběh. Three Lions a hodiny krutých zápasů se skvělým zaměřovacím systémem proti Faridovi. Fear Effect a jeho vynikající a neprávem zapomenutá kombinace akce a adventury. Bishi Bashi Special a můj první japonský miniherní šok. Kula World. Gran Turismo. Everybody´s Golf 2. Resident Evil. Driver. Wipeout. Syphon´s Filter. Spyro. Silent Hill. Final Fantasy. Crash Bandicoot...

Bylo toho hodně. Takže možná se zpožděním, ale zato upřímně - blahopřeju!