Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Sebrané postřehy a odkazy #4
Před pár dny se konala konference Video Game Investor - název trochu úsměvný, ale účel světí prostředky cíl byl jasný - přesvědčit investory, aby se nebáli her! Pokud jsem z různých komentářů pochopil správně, o herní branži se konečně začíná zajímat venture kapitál (příklad Illusion Softworks by mohl nasvědčovat opak, ale v celosvětovém měřítku šlo spíše o výjimku), kteří dosud herní branži považovali za riskantní a relativně malou. Zajímáte-li se o herní byznys, jedním z nejlepších textů poslední doby je přepis přednášky z této konference od novináře Deana Takahashiho - je plná čísel, zajímavých (a alarmujících) závěrů a ano, i tradičního zvolání po změně.
Udělal jsem si radost a do svého automatu (foto) si po dlouhé době koupil novou hru. A rovnou mého zamilovaného Shadow Dancera, nad kterým jsem se tu už dostatečně obsáhle rozplýval. Originální board mě stál několikanásobně více než jakákoliv nová hra (patří mezi ty vzácnější), ale stálo to za to. MAME hadr, není nad to si staré pecky zahrát přímo na automatu a ještě zkasírovat kolegy o pár pětikorun. Pár lidí se mě ptalo, jak si podobný automat pořídit také. Stručná odpověď: jde to, ale není to snadné. Detailní odpověď v přípravě.
O emocích ve hrách už jsem tu párkrát tuším psal - k dispozici je na toto téma studie od Bowen Research (za tisíc dolarů, pche!) a k ní zdarma vcelku zajímavý článek. Jeho název je inspirativní: "Dokáží vás videohry rozplakat?" Osobně se mi to nikdy nestalo a nebyl jsem tomu ani blízko (alespoň co si pamatuju...), a to přesto, že se mám za citlivého člověka (u filmu se mi to občas stane) a emoce při hraní rozhodně prožívám. Co vy? Rozplakala vás někdy hra svým příběhem? Nestyďte se a svěřte se... ostatní vám budou závidět!
Rozehrál jsem pár zajímavých her na PSP. Burnout Legends je výtečný, ale ty nahrávací časy jsou na hranici únosnosti. Z Virtua Tennisu nejsem zdaleka tak nadšený jako na Eurogameru, ale je to prima hra, pro PSP jako stvořená. Nejvíce mne baví nečekaně rozmanitá Pursuit Force (jedna z prvních původních her na PSP), se kterou mám ale problém - už v půlce je děsně obtížná. Neměli by být hry na kapesní konzole snazší? Když si musím s PSP kvůli dohrání levelu v klidu na hodinu sednout a absolutně se koncentrovat, něco není v pořádku. A mimochodem, od Death Jr. toho moc nečekejte - v Edge dostal 4/10.
- Má někdo ponětí, zda australské UMD filmy obsahují české titulky (viz diskuze na PS2 klubu)? Pokud by to tak bylo, při těch neskutečných cenách (vesměs do 500 korun) by to už stálo za hřích...
- Franta Fuka má opačný problém než já. Dnešní hry mu připadají příliš krátké. Vznáší také zajímavou otázku generovaného designu úrovní ve hrách (čtěte i komentáře). Rád se nechám přesvědčit, ale doba Sentinelu je pryč. Ať žije doba modů, které herní dobu prodlužují o mnoho efektivněji.
- Stav (české!) herní scény kritickýma očima dvou inteligentních zvířat. Opice & Zajíc. Jen tak dál, tohle tu citelně chybělo. Pro zajímavost pár herních stripů/komiksů v angličtině - Penny Arcade, MegaTokyo, Nuklear Power, VG Cats.
- Ještě pár videí: vtipný retro Frogger, old-skool Quake IV multiplayer (už dlouho mě in-game video tak nenavnadilo), video prezentace Revolution ovladače s náznakem možného využití a ještě skvělý 15-minutový nezávislý film Prey Alone (od nezávislých filmů čekám leccos, ale tohle vážně ne).
- A ještě něco. Přemýšlíte už nad vánočním dárkem pro partnerku, která je stejně závislá na počítači jako vy? Co takhle stylová kabelka?
