Archivní kopie webu modrak.cz – obsah se již neaktualizuje. www.modrak.cz

Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Čtvrtek 14.10.2004, 21:32

Ovladač - cesta k herní nirváně?

Přes všechny moje bohaté zkušenosti s neobvyklými japonskými herními "vynálezy" (viz minulý příspěvek) čas od času něco překvapí i mne. Tak například japonská firma NubyTech. Ta se zabývá výrobou nejrůznějších herních periferií a specializovaných ovladačů a na leden příštího roku plánuje spuštění prodeje motorové pily jako speciálního ovladače pro Resident Evil 4 (hra zatím vyjde jen na GameCube, totéž tedy platí i pro ovladač). Jak se píše v novince na Eurogameru (kde je i obrázek prototypu), na vrchní části jsou všechna podstatná tlačítka včetně analogové páčky, jinak se toho ale příliš neví - otázkou je, z jakého bude motorová pila materiálu, kolik bude vlastně stát a jak to vůbec bude obohacovat hratelnost. Měl jsem totiž pocit, že i čtvrtý díl má být klasickou hororovou akční adventurou, takže mi není jasné jak se do hry hodí ovladač, jehož hlavním účelem je sekání končetin. A kdyby přece, neměla by podobná periferie nějakým způsobem detekovat správnost provedení pohybu? No, uvidíme.

Podobných specializovaných ovladačů a dalších periferií není na trhu vůbec málo. A jsou mezi nimi i některé hodně zajímavé. Pominu teď standardní joypady, které jsou mnohdy zvláštní jen grafickým námětem, vynechám i tradiční volanty a arkádové joypady a také v minulé zprávě zmíněné ovladače určené pro jednu konkrétní hru, jež jsou zpravidla prodávány přímo v jednom balení (ony bubínky pro Donkey Konga, taneční podložka pro Dance Dance Revoluion apod.). I když právě sem patří třeba i zajímavý Steel Battalion od Capcomu pro Xbox, kde je za 170 dolarů součástí hry i ovladač se čtyřiceti tlačítky, klasickými kniply a pedály. Jó, hraní není levný špás. Tak tedy, co nám zbylo?

Zbyly nám speciální ovladače určené pro skupinu několika konkrétních her, nebo pro celý jeden žánr. Asi nejznámější budou světelné pistole (zejména skvělá G-Con 2 pro PS2 pro sérii Time Crisis a pár dalších titulů), ale to už je ohraná písnička. Pozoruhodnější je totiž neustálá snaha výrobců hledat alternativní způsob ovládání her. Thrustmaster před pár lety na trh uvedl dvě periferie (obě má v nabídce dodnes) - Fighting Arena slouží k ovládání bojových her údery rukou a nohou, FreeStyler Board zase k "realistickému" ovládání her skateboardových a snowboardových. Myšlenka to nebyla špatná, ale obě zařízení se nedají používat z jednoho prostého důvodu - hry (např. Tekken nebo Tony Hawk) byly vytvořeny pro klasický joypad a byť je třeba poskakování na prknu realistické a snad i zábavné, hru jimi při nejlepší vůli nelze efektivně ovládat. Zatímco na ovladači vyťukáte kombinaci tyř tlačítek během zlomku vteřiny, pomocí kopů a úderů pěstmi vám to bude trvat podstatně déle a mezitím vás počítačem řízený borec dávno ubije. Jediným řešením je tedy počítat s podobným ovládáním přímo ve hrách, nebo je rovnou vytvořit přímo pro daný ovladač. Přesně to se docela úspěšně podařilo EyeToy od Sony a pokouší se o to také Gametrak od In2Games.

Ale i když v těchto dvou případů můžeme už o určité hratelnosti hovořit, stále ve vzduchu visí otázka, zda to do světa her přináší něco nového. Je to spíše zajímavá změna, vtipná novinka, která ale nenabízí nic zásadního. Je to jako kdysi s virtuální helmou VFX1 - rád jsem si jí na pár minut/hodin zkusil, docela se mi to i líbilo, ale brzy jsem se zase vrátil k normálnímu monitoru. EyeToy je zajímavá technologie, ale snažit se umít okno rychlými pohyby rukou před kamerou, to asi nebude vrchol hratelnosti nejen pro mne, ale dokonce ani pro nějaké sedmileté dítě, na které je EyeToy zacílen. Tolik tedy k periferiím a ovladačům - jejich role se přeceňuje a byl bych raději, kdyby se výrobci konzolí daleko více soustředili na design svých ovladačů. Ty totiž zdaleka nejsou dokonalé (a nemyslím teď to, že už mám celou krabici rozbitých DualShocků, za to může Pro Evo). Ale o tom až někdy jindy.