
Dohráno: God of War: Chains of Olympus

Celý dny teď trávím v autě a protože jsme tři a můžeme se vystřídat, je dost času i na PSP. Kromě Indyho jsem se pustil do Vice City Stories (na handheldu to není ono, těžkopádně se to ovládá) a Space Invaders Extreme (je to fantastický - arcade režim jsem pokořil, ale stage jaksi nechápu, nedokážu odemknout alternativní levely 3B atd.), koupil jsem si (hry za 15 dolarů, já to žeru!) Ultimate Ghosts ´n Goblins a N+ (oboje vynikající, ale taky hodně těžké, až frustrující), ale především jsem konečně dohrál God of War.
S často kritizovanou délkou jsem problém neměl (odolávala přes pět hodin čistého času), spíš mi vadilo... no, že je to prostě pořád stejné! Když vyšel první díl, z quick time eventů (to jsou takové ty ikonky tlačítek, které se objevují na obrazovce u bossů a vy je musíte rychle a správně zmačknout) byli všichni odvaření, ale teď už mi to zkrátka jako zásadní prvek hratelnosti připadá otřepané, jakkoliv jsou jinak někteří bossové docela originální (to už ovšem nemluvím o QTE sekvencích). Také zbytek hry je poměrně "typický" - boj, průzkum, sem tam nějaký ten puzzle. Je to všechno dobře vymyšlené a realizované, ale... já vím, je to PSP hra a těžko po ní můžu chtít zásadní inovace, ale u takhle zásadního titulu jsem od Sony a Ready at Dawn čekal přeci jen o špetku víc než solidní souboje a s výjimkou jednoho nebo dvou nápaditých okamžiků v podstatě banální překážky. Takže jo, slušná hra, ale nečekejte zázraky. A pro třetí díl na PS3 už to bude chtít něco hodně jiného.
Dnes vyrážíme do Portlandu, dále Olympic national park, Seattle a Mount Rainier. To vše zřejmě už s DSkem v ruce, mám v plánu konečně rozjet Zeldu, Ace Attorney: Apollo Justice a Soul Bubbles...