
Sobota nebo neděle aneb zpověď náruživého tenisty

Tak nám zítra naši hoši vyběhnou poprvé na zelený pažit evropského šampionátu. Možná trochu překvapivý úvod, což? Hledáte-li tu jen herní postřehy, promiňte mi to. Inu, dějou se různé věci a Bludr má sport rád. Na fotbal se moc těším, Česku držím palce a světe div se, jsem dokonce na rozdíl od tradičně nedůvěřivého národa mírný optimista. Ale abych pravdu řekl, ještě víc se těším na neděli, až si ve tři odpoledne na Eurosportu zapnu finále Roland Garros. Mezi Rogerem Federerem a Rafaelem Nadalem půjde o velmi vyhecovaný souboj, který se nebojím označit za zápas roku - a i když letošní přeci jen lehce slabší forma Rogera, Rafaelovy neskutečné aktuální výkony na French Open a zejména vzájemné zápasy na antuce vítěze naznačují (kurzy Betwin jsou celkem jasné: 3,69 proti 1,19 ve prospěch Nadala), pevně doufám, že Federer antukového šampiona potrápí a případně sesadí z trůnu. Každopádně to bude fantastický zápas.
Tenis v televizi náruživě sleduju řadu let, hraju ho čas od času už odmalička, ale v posledním zhruba půl roce jsem se k němu vrátil naplno. Na kurtu jsem několikrát týdně a teprve teď doceňuju, jak neuvěřitelně zábavný a výjimečný sport to je. Z řady důvodů. Na rozdíl od kolektivních sportů se nehraje na čas a nelze vypustit jediný míček. Kvůli unikátnímu počítání může jeden vítězný bod otočit do té doby jednoznačný zápas - a skutečně se to velmi často děje. Různé povrchy činí z tenisu diametrálně odlišnou hru (typicky antuka a tráva). Psychika je možná stejně důležitá jako fyzický výkon (viz letošní pařížský konec Berdycha). A konečně, jakkoliv se to může laikovi zdát jako "zaháněná" přes síť, tenis si v taktice občas nezadá ani se šachy. Pokud jde o rekreační úroveň, umí být tenis svými nároky na správnou techniku hodně nepříjemný, ale je to tak trochu jako v golfu - když se vám pak úder povede a zahrajete nádhernou výměnu, připadáte si jako na centr kurtu ve Wimbledonu.
Nejpozoruhodnější je ale na tenisu (z pohledu hráče, nikoliv diváka) prvek interakce na kurtu a marně přemýšlím nad druhým podobným sportem. Pokud hrajete a nepatříte zrovna mezi elitu, jistě to znáte - dobrým úderem "namažete" soupeři, kterému se míček daleko lépe vrací. A naopak, vysoký pomalý míč od soupeře se vrací obtížně, obzvláště chcete-li jej vrátit razantně (což zpravidla chcete, věřte mi). V důsledku je pak slabší tenista bez tréninku občas schopen navzdory všem papírovým předpokladům porazit pravidelného hráče, který "za to umí vzít". Znám to z vlastní zkušenosti a je to jeden z důvodů, proč tenhle sport miluju. Další viz výše, snad to stačí.
Ještě ale maličkost, když už tu takhle výjimečně píšu o sportu. Jako kulisa k práci se na televizní obrazovku vedle počítače ideálně hodí právě sport. Mám všechny stanice, které jsou běžně dostupné v českých kabelových sítích a i když se fotbalu, tenisu nebo hokeje těžko lze kdy nasytit, v poslední době vyhledávám nejrůznější specialitky. Třeba sumo nebo australský fotbal na Eurosportu, nebo americký fotbal a lakros na skvělém NASN. Vůbec nejraději jsem měl ale ESPN Classic, kterou mi bohužel zrušili - nepřipadám si ještě jako starý dědek, ale bůhví proč hrozně rád sleduju desítky let staré přenosy. Je to asi ještě trochu úchylnější než hrát dvacet let staré hry, přiznávám, ale zkuste si stáhnout z P2P nějaké staré zápasy (třeba McEnroe vs. Borg nebo Foreman vs. Holyfield, moc se toho bohužel najít nedá) a třeba vás to chytne taky. Jsem přesvědčen, že by se z retro sportovních přenosů dal udělat úspěšný sportovní kanál, navíc s relativně nízkými náklady. Jak rád bych znovu viděl fotbalové derby Sparty ze Slavií někdy z poloviny 80. let, Jágrovy krůčky za Stanley Cupem v jeho prvních letech v Pittsburgu, Mečíře v Davis Cupu za Československo, Šebrleho svěťák, slavné zápasy Muhammada Aliho, Věru Čáslavskou v Mexiku, celé EURO 1976, éru rivality mezi Celtics a Lakers s Larry Birdem a Magicem Johnsonem nebo třeba Migela Induraina v Tour de France. Za takový placený kanál bych byl ochoten zaplatit několik set korun měsíce, prozatím si musím vystačit se Štěpánem Škorpilem ve starých Brankách, bodech, vteřinách, které občas dávají na ČT.