Archivní kopie webu modrak.cz – obsah se již neaktualizuje. www.modrak.cz

Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Všeobecné | Pondělí 07.01.2008, 13:48

Dohráno: Switchball

Mojí první letošní dohranou hrou je trochu překvapivě další z nekonečné řady Marble Madness klonů, Switchball. Tenhle žánr (který alespoň v mých očích oživil v roce 2001 báječný Super Monkey Ball) mám hodně rád (viz přehled všech klonů), ale po těch letech už to je přeci jen trochu ohraná písnička, a tak jsem na červnové vydání PC verze nereflektoval. Před pár týdny ale Switchball vyšel i na Live Arcade, kde jsem se mu ve volné chvíli podíval v demoverzi na zoubek a... za chvíli už se nakupovalo. Ovšem PC verzi - je sice obecně známo, že indie a casual je na konzolích levnější (stojí tam maximálně deset dolarů, zatímco na PC za stejné hry zaplatíte dvacku), nicméně v tomhle případě jsem dal na doporučení na fórech. Ještě se k tomu dostanu.

Switchball mě zaujal svým pojetím. Zatímco snad všechny ostatní "kuličkové bludišťovky" spadají do arkádového žánru (v časovém limitu se musíte dostat včas do cíle), tady design vychází spíše z puzzle principů. V hlavním režimu si s časem vůbec nemusíte lámat hlavu a svůj postup rozvážně plánujete - nastavujete přepínače, mačkáte tlačítka a v neposlední řadě měníte podobu kuličky, s čímž souvisí její odlišné vlastnosti. Je to zkrátka trochu něco jiného a mě to hodně bavilo, obzvláště když ani jedinkrát v celé hře (!!) nenarazíte na překážku, která by byla byť jen vzdáleně podobná nějaké předchozí! A že 30 levelů není málo - první sice zvládnete za pár minut, od půlky už se to bude blížit spíše půlhodině (dohrál jsem to sice za víkend, ale myslím že takových 8 hodin na to padlo).

Nicméně není všechno zlato, co se třpytí. Většina logických překážek je tu totiž navržena tak, že během pár vteřin pochopíte co máte dělat, načež se to (často zoufale) snažíte provést - tady už spíše než na důvtipu nebo představivosti závisí na vaší zručnosti a pohotovosti (balancování na uzoučkých plošinách, jistě víte o čem mluvím). Ke konci Switchball dokáže hodně potrápit a bohužel vesměs nikoliv při hledání řešení, ale při jeho realizaci. Tady u mně hra v podstatě propadla, obě zmíněné složky by podle mého názoru měly být v přibližné rovnováze, jako tomu bylo například u Portalu a vlastně u všech skutečně kvalitních logických her (včetně například Lemmings). Pro dokončení hry budete potřebovat hodně trpělivosti (jistě, pomůže i její chytlavost, už zmíněná rozmanitost a také sympatická grafika) a já přiznávám, že jsem se mnohokrát musel inspirovat na YouTube, kde jsou speedrunové nahrávky všech úrovní (mimochodem nový fenomén, už jsem "kompletní návody" na YouTube využil místo GameFaqs několikrát), které mi odhalily řadu fígů - jen díky nim jsem často nějakou zdlouhavou frustrující pasáž překonal jednou chytrou a vývojáři zcela jistě neplánovanou zkratkou. Těmto fíglům bylo mimochodem v Live Arcade verzi údajně z velké části zamezeno a protože prý design (přesněji tedy obtížnost) zůstal totožný, radějí jsem si připlatil za PC verzi.

Přesto Switchball chválím za pokus o nový přístup (byť bývá často srovnáván s hrou Ballance, kterou jsem ale, přiznám se, nehrál) a hráčům s železnými nervy a zaujetím pro tenhle žánr ho rozhodně doporučuji. Jen to mohlo být ještě mnohem lepší! Více informací naleznete v recenzi na BonusWebu, kde mají i demoverzi, další informace případě na homepage. A teď už sakra fakt dojedu to Call of Duty!