
Indie hra týdne #24: Cybernoid 3

Cybernoid je srdcovka. Srdcovka, ze které ale hrozí kvůli vysoké obtížnosti infarkt. Britský vývojář Raffaele Cecco byl v 8-bitové éře jednou z prvních vývojářských celebrit a jeho hry (namátkou Equinox, Exolon nebo Stormlord) patřily v druhé polovině 80. let mezi nejlepší. A nejobtížnější, za což se Raffaele před pár lety všem hráčům pikantně omluvil. Cybernoid jsem měl ze všech jeho her asi nejraději, a tak jsem před pár lety s nadšením hrál vynikající remake druhého dílu (herně zcela totožný, jen s nádherně updatovanou grafikou). Nyní neméně nadšeně ujíždím na třetím dílu od Spacetime Games, který je už jakýmsi volným pokračováním, jež navazuje na oba díly a staví na totožné hratelnosti. Pro pamětníky povinnost!
Jediné je třeba mít se na pozoru před zmíněnou obtížností. Sním gumovou klávesnici svého ZX Spectra, pokud napoprvé projdete bez ztráty života do čtvrté obrazovky! Cybernoid není vysloveně nehratelný a stačí vám vlastně jen jistá porce trpělivosti a pochopení základních pravidel (zpočátku zejména používání bomb), takže si hru i přes nekompromisní design nakonec docela užijete. Téměř v každé obrazovce musíte párkrát zemřít, než pochopíte její princip, načež už to na další pokus zpravidla zvládnete hravě a vlezete do další, kde to celé začíná nanovo (přičemž budete vzhledem k malému počtu životů začínat celou hru mnohokrát od začátku). Inu, takové už ty hry před lety byly, i když nezastírám, že bych si ty dnešní remaky (narážka na Contra 4) raději zahrál v "lidštější" obtížnosti. Stahujte na homepage nebo na Hrej, kde je i krátká recenze.
