Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Dementní Dementium
Přiznám se, že jsem o téhle hře před vydáním neslyšel - možná jsem prošel kolem dema na E3 nebo očima přelétl titulek preview v nějakém časopise, ale nikdy mě to nezaujalo do té míry, abych se pídil po detailech (v češtině třeba na Hrej nebo nZone). A přitom je proč, Dementium: The Ward je first-person akce říznutá survival hororem, která má hutnou atmosféru a vychází - podržte se něčeho - na DS! Dementium vypadá na poměry DS nečekaně dobře a je to velmi pravděpodobně zatím nejkrvavější hra na tuto platformu. Je úctyhodné, jakou "silenthillovskou" atmosféru se autorům (malému studiu Renegade Kid) podařilo na dvojici malých displejů realizovat a je to ještě úctyhodnější vzhledem k tomu, že se to navíc dobře hraje - možná bych uvítal trochu více logických překážek, ale například ovládání je nečekaně podařené.
Je tu ale jeden háček v podobně jedné z nejšílenějších designových chyb v herní historii (zkuste to trumfnout). Čert vem respawnování všech nepřátel kromě bossů, ale způsob jakým tato hra ukládá pozici vážně nepoberu - autosave sice funguje při vstupu do každé nové místnosti, ale to zřejmě slouží pouze pro případ, kdy hraní hry sami ukončíte. Když totiž zemřete, ať chcete nebo ne, vracíte se na začátek celé kapitoly! Vzhledem k jejich solidní délce (20 minut žádný problém) a nepříjemným bossům na konci je to trestuhodné a maximálně frustrující řešení. Dementium je fajn hra, ale nervy mám jen jedny, takže jí nedohraju.
