
Obhajoba Crazy Taxi

PSP verze Crazy Taxi si z nějakého důvodu recenzenty nezískala - na Gamerankings má průměr 66%, v jediné české recenzi na Hrej dostala 6/10. A mě se přesto líbí! Asi proto, že jsem cílová skupina téhle hry, nadšený fanoušek starých dílů na Dreamcastu (viz moje pradávná recenze na Bonuswebu) a jeden z mála lidí, který v téhle sérii vidí mnohem více než "nenáročnou zábavu, která vás udrží ve svých kolech kolem dvaceti minut bez jakýchkoliv nároků na intelektuální aktivitu" (konec citace z Hrej). Arkádový režim začínáte s cca minutou a půl času a díky bonusům za absolvovaná rita napoprvé vydržíte tak tři až pět minut. Věru žádná hloubka, ale když se do toho ponoříte, odhalíte nečekaně propracovaný design a po pár dnech tréninku budete schopní hrát jednu hru i přes půl hodiny, absolvovat v prvním dílu regulerní kolečka (málokdo ví, že je mapa města navržena do kruhu) a doslova a do písmene "čistit" ulice od zákazníků. Celkem chápu odstup dnešní generace, hry postavené na překonávání skóre se už prostě nenosí, ale Crazy Taxi je pro nás, pamětníky. Mimoto, ten multiplayerový režim s dvěma taxíky v jednom městě, to je velká švanda! Jen mě štve, že zmizely licence na skutečné destinace (KFC, Levi´s, FILA) a na původní hudbu - věci od Bad Religion nebo The Offspring jsem nikdy neposlouchal, ale sem to sedlo parádně.
A ještě jedna související poznámka. PSP hry stojí v Americe 20 až 30 dolarů, nové nejočekávanější tituly výjimečně 40. Za Crazy Taxi tam tedy vysolíte cca 600 korun, zatímco u nás tisícikorunu. Když jsem to viděl, chtělo se mi brečet, naštěstí jsem se rychle vzpamatoval a udělal pořádný nákup - podobné a často ještě větší rozdíly panují i v cenách her na jiné platformy. Ale to je na jiný příběh...