Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Univerzální konzole? Zatím ne
Jan Horčík na serveru Hrej v článku "Jeden přístroj vládne všem?" představil svojí vizi jedné univerzální konzole. Předkládá několik celkem rozumných argumentů pro, ale vedle nadšeného vyjmenovávání výhod si zapomněl položit několik zásadních otázek. Jaké existují důvody proti? Proč něco podobného už dávno nefunguje? Když je to tedy tak všestranně výhodná myšlenka, proč to už dávno někdo nezkusil? Inu, on už ve skutečnosti jeden takový pokus byl a dopadl tragicky. Ale od začátku.
Jak funguje herní byznys z pohledu tzv. "platform holderů", tedy výrobců konzolí? Velmi zjednodušeně: 1) Navrhnou a vyrobí za stovky milionů dolarů svojí konzoli. 2) Dostanou jí do co možná největšího počtu domácností, což obnáší dvě věci - milionové investice do marketingu a prodej konzole výrazně pod její výrobní cenou. 3) Za každý prodaný titul pro svůj přístroj vyžadují od herních vydavatelů licenční poplatek. Jinak řečeno, konzole svým výrobcům peníze obvykle nevydělávají, vydělávají jim je hry (viz také obchodní model Gillette). Prakticky stejně to funguje už přes dvacet let a je to pro výrobce konzolí výnosný, byť zároveň i dosti riskantní byznys (viz Sega před lety a Sony dnes). Je důvod tuto zažitou praxi měnit? Co by se stalo?
Představa autora článku je, že si jednu univerzální konzoli bude moci vyrobit kdokoliv, vedle tří současných platform holderů třeba i výrobci spotřební elektroniky jako je Samsung. Tvrdí, že by tak díky unifikaci mohly být přístroje ještě levnější než dnes, ale to je omyl - bylo by tomu přesně naopak. Neexistovaly by licenční poplatky, takže by výrobci nemohli prodávat pod cenou a přístroje by byly podstatně dražší (jak známo, zejména v počátcích prodeje nových konzolí dosahuje dotování cen stovek dolarů), s čímž by nic neudělala ani vyšší konkurence - prostě byste za konzoli zaplatili totéž jako za nové PC. Jistě, jistou kompenzací by byla nutnost zakoupit jen jeden přístroj namísto tří (kolik takových lidí mimochodem je?), ale jsou tu i další "ale". Vydavatelé her by byli z něčeho takového nepochybně nadšení (viz nedávno vyjádření zástupce EA), protože by získali ohromnou svobodu. Nikdo by jim nediktoval, jaké hry mohou a nemohou vydávat a nemuseli by draze portovat hry na více platforem. Ale kde je zdravý konkurenční boj? Jak by bylo možné vytvořit originální koncepty jako je Wii (prodej her, které vyžadují nějakou periferii, je jak známo dosti problematický)? Kdo by měl zájem vytvářet inovativní hry vydávané spíše než kvůli zisku pro image? A co by vlastně nutilo společenství výrobců k vytvoření další generace univerzálního přístroje?
Onen neslavný výše zmíněný pokus se jmenuje 3DO. Na počátku devadesátých let si na konceptu univerzálního herního přístroje vylámal zuby samotný Trip Hawkins - jeho nápad licencovat svůj přístroj jakýmkoliv výrobcům a od herních vydavatelů vyžadovat výrazně nižší licenční poplatky, byl oslavován (Produkt roku 1994 časopisu Time), ale vysoká cena (700 dolarů) příliš nezabodovala a PlayStation konkurenci brzy převálcovala. Mimochodem, 3DO postupně vyráběli čtyři výrobci, vedle Panasonicu, Goldstaru a Sanya také Creative, který ho prodával jako rozšíření do PC.
Osobně tedy nejsem velkým příznivcem tohoto řešení - konkurence je nezbytná a nevěřím, že by tento záměr mohl ve výsledku fungovat ku prospěchu hráčů, byť uznávám, že má i své světlé stránky (v článku zmiňovanou konvergenci k nim mimochodem neřadím, nejsem její příznivec). Zároveň nevěřím, že by byl v dohledné době realizovatelný, protože by s ním museli souhlasit všichni výrobci a to takové Nintendo nikdy nedopustí. A kromě toho, nemáme tu od univerzální svobodné platformy náhodou PC? Na druhou stranu souhlasím, že by byla záhodná jistá forma spolupráce výrobců tak, jak ji zmiňuje tento článek na serveru Next-Gen. A také se mi docela zamlouvá jedna z myšlenek zástupce EA (viz link výše) - když lze teď Lair hrát na záchodě s PSP, časem bychom opravdu na hraní mohli potřebovat jen ovladač připojený k přístroji, který by HD obraz streamoval ze serveru u poskytovatele, kde by na nějakém "Made by NASA" počítači hra běžela. Ale nad tímhle sci-fi odmítám byť jen uvažovat dříve než za deset let.
