
Všeobecné | Sobota 20.10.2007, 19:58
Bejvalo líp?

A je tu další příspěvek na vděčné téma "ty hry už nejsou co bejvaly". Inspirovala mě diskuze pod články o výstavě bytu ze socialistické éry, která dnes skončila (ta výstava). Zhusta se v ní objevují názory typu "jako mladí manželé jsme si mohli byt snadno pořídit, dnes se naše děti musí zadlužit na dvacet let". Nic nového pod sluncem: lidé mají tendenci zapomínat především na to špatné a minulost si idealizují. Kromě toho, co si dnes asi pomyslí teenager, když mu nějaký pamětník vypráví o dokonalých hrách jako je System Shock, Elite nebo Dungeon Master? Byla to opravdu tak úžasná éra? Pojďme to vzít z druhé strany...
- Hry se nahrávaly z kazet a trvalo to třeba i deset minut, navíc s nejistým výsledkem (při nahrávání jste obvykle drželi v ruce šroubovák). Později se hrálo z disket, přičemž rozsáhlejší tituly měly běžně šest i více disket, které bylo často nepochopitelně nutné neustále prohazovat. Harddisk měli jen vyvolení, takže tahle anabáze nastala pokaždé, kdy jste si hru chtěli zahrát.
- Hry sice nebyly tak dlouhé jako dnes, ale zato byly bezpochyby obtížnější - dohrát hru, to už (zejména na 8-bitech) něco znamenalo, daleko častěji jste vůbec nevěděli co máte dělat a mnohdy jste se nedostali z první obrazovky. Ukládání pozice neexistovalo, až na výjimky (zadávání hesla) bylo nutné hrát hezky znovu od úplného začátku. Klidně i několik hodin. A když už jste hru dohráli, objevil se nápis "congratulations" a... to bylo vše.
- V první fázi bylo nemožné koupit originální hru, kopírovalo se načerno (v lepší případě výměna, v horším za nemalé peníze), ale bez internetu to tak či onak bylo složitější než dnes. A když se tu pak s velkou slávou objevily obchody? Hry stály často i přes dva tisíce korun (při průměrném platu 8 tisíc Kč), budgety byly výjimkou a technická podpora neexistovala.
- Hry v češtině? V posledních letech samozřejmá věc, v minulém století totální science fiction. Když ne dabing, tak alespoň české titulky? Nenechte se vysmát, není to tak dávno co se zdejší vydavatelé chlubili přeloženým manuálem. Kromě původních českých her se všechno hrálo v původním znění. V 8-bitové a 16-bitové éře byly i amatérské lokalizace vzácné.
- Že jsou dnes počítače drahé a je lepší si koupit levnou konzoli? Že je zbytečné vyhazovat 30 tisíc za špičkový počítač s monitorem? Co bychom za něj před deseti lety dali! Tenhle ceník ze září 1994 nabízí tehdy kvalitní sestavu za 33 tisíc bez daně, o půl roku později tamtéž nabízeli horkou novinku Pentium 90 za 54 tisíc bez DPH! Při průměrném platu 8 tisíc Kč!
- A nakonec časopisy. Ten první vycházel jako občasník jednou za dva nebo tři měsíce a předplatitelé jej dostali o týden dva později. Měl 32 stran, věnoval se mj. i naprostým hovadinám a navzdory dnešní představě byla kvalita psaní hodně "sporná" (spoilery, chyby, povrchnost ap). Ti nejlepší sice uměli psát originálně (i když, zajímala by dnes někoho půlka stránkové recenze na téma "co jsem měl dnes k obědu"?), většina ostatních k tomu ale měla daleko. Tak třeba tahle perla:
