Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Dohráno: HL2 Episode Two
Ačkoliv je Half-Life, jeho pokračování i Episode One všeobecně respektovanou sérií, na renomé, které má (podle většiny herních médií jedna z nejlepších her všech dob), je také nečekaně hodně kontroverzní a určitá část hráčů už další díly s takovým nadšením nepřijala. Osobně jsem velkým příznivcem celé série a uznávám jí jako geniální příklad dokonale zvládnuté naskriptované a striktně lineární hry, jakkoliv to není jediná správná cesta v rámci tohoto žánru. Na zmíněnou kontroverzi mám nicméně takovou teorii, která vychází z faktu, že většina kritiků uznává kvality prvního dílu - připadá mi zkrátka, že všichni čekají stále další a další revoluci, ačkoliv Valve každý díl poctivě zasazuje do stejného světa a staví na podobných pilířích. Je to trochu jako nějaká filmová série (řekněme Matrix nebo Vetřelec), kde jsou všechny díly vynikající, ale pokračování se logicky nemohou vyrovnat originálu. S jistými výhradami to chápu a akceptuji.
Episode Two do této teorie samozřejmě podle očekávání zapadá a ani ona není revolucí. Je to přece "epizoda", tak ani nic jiného čekat nelze! Řeknu to raději rovnou, aby bylo jasno - avizovaných osm hodin hratelnosti se rozhodně nekoná, byť je druhá část epizodické trilogie viditelně delší než první (řekl bych tak o dvě hodiny). A nekoná se ani slibovaná svobodná a nelineární hratelnost, tedy až na jednu Výjimku s velkým V. Hra je napěchovaná nejrůznějšími nápady, které jsou občas docela originální a občas i trochu otřepané, ale vždycky více či méně zábavné. Je zřetelné, že je tu vše podřízeno příběhu a ten hru do značné míry táhne kupředu, i když nebudu zastírat, že je to místy i kapánek nudné, někde na úrovni standardní podařené střílečky s hodnocení kolem 80%. Pak ale přijde závěrečný boj s Huntery se Stridery (bylo z něj i nějaké video, ale raději si nekažte překvapení), kterým se Episode Two vrací ke kormidlu žánru FPS. Kvůli podobným intenzivním okamžikům hry hraju a tato sekvence bohatě ospravedlnila na poměry Half-Life řekněme trochu obyčejnou hratelnost. Opravdu nepamatuji, kdy jsem ve střílečkách prožil tak intenzivních dvacet minut a věřte, že ta tolik očekávaná svoboda je to poslední, co tu oceníte.
Ještě musím pochválit úžasný "herecký výkon" Alyx, která je díl od dílu sympatičtější, jakkoliv to vždycky vypadá, že už to víc nejde. Nechápu jak je možné dosáhnout tak věrohodných animací zcela bez použití technologie motion capture (potvrzeno Valve). Holt kdo umí...
