Archivní kopie webu modrak.cz – obsah se již neaktualizuje. www.modrak.cz

Jan Modrák: Osobní deník (nejen) o videohrách

Off-topic | Pátek 07.09.2007, 10:21

Co já vím?

Přečetl jsem Formanovu nedávno rozšířenou autobiografii Co já vím? (ke koupi například na Kosmasu) a nemohu se nepodělit - je to jedna z nejlepších biografických knížek, které mi kdy prošly rukama! Nepřečetl jsem jich sice stovky, takže to není úplně reprezentativní názor, ale opravdu jsem z Formanova životního příběhu nadšený a myslím, že jeho osudové a emotivní vyprávění ocení nejen obdivovatelé jeho tvorby, mezi které se řadím. Autor navíc úžasným způsobem popisuje vznik svých filmů a věřte, že je to místy hodně neuvěřitelné čtení. Jen mě překvapilo, že Miloš Forman sám není příliš spokojen se svým předposledním filmem Muž na měsíci, který mám já osobně po Přeletu asi nejraději. Mimochodem, Forman tu velmi trefně popisuje podle mého názoru jednu z největších bolístek současného filmu - předvídatelnost a mizivou věrohodnost scénářů:

Jak já to vidím, psaní scénáře vychází z několika málo základních principů. Jsem přesvědčený o tom, že ve filmu musí každé slovo, každá reakce obsahovat psychologickou pravdivost. Rámec může být jakkoliv imaginativní a fantaskní, ale všechno, co je na plátně vidět a slyšet, musí být lidsky přesvědčivé. Všelijaké ty naoko efektní krkolomnosti v chování nebo motivacích divák prokoukne jako podvod a odvrátí se.

Jenomže pravda sama nestačí. Je-li servírovaná ve velkých dávkách, stane se příliš zřejmá a začne nudit. Proto je nesmírně důležité, aby byl divák neustále překvapován něčím novým. Dobrý scénář si s divákem tak trochu pohrává. Na něco ho navnadí, pak jeho očekávání zklame a posléze naplní zcela nečekaným způsobem. Jako by scénárista s divákem stále tak trochu ironicky rozmlouval. Druhou základní ingrediencí scénáristického řemesla je tedy určitá duchovní lehkost.

Forman ovšem vzápětí uznává, že něčeho podobného není jednoduché dosáhnout. Vypráví, jak se snažil z Wericha vymámit klíč k úspěchu, způsob, jakým Werich s Voskovcem psali své hry tak, aby zapadly do celistvého celku. Werich mu prý odpověděl: "Blbost. U nás to bylo vždycky akorát, kdo otevře dveře a co řekne." Bez talentu to zkrátka nejde.

PS: Forman nyní připravuje snímek Amarillo Slim o stejnojmenném slavném hráči pokeru. V hlavní roli má prý hrát Nicolas Cage - nevím jestli je to dobrý nebo špatný vtip, ale faktem je, že Cage by ten kamenný ksicht zvládnout mohl.