Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Retro poklad #13: Hráč
Dnes trochu jinak. Seriál o zapomenutých retro pokladech pokračuje tentokrát nikoliv hrou, nýbrž starými herními novinami. Přečtěte si můj starší článek o historii české herní žurnalistiky a dozvíte se, že to byly velmi svérázné časy. Časy palácových převratů, vzpour a těžko uvěřitelných obálek (například ta s obrovským nápisem "Excalibur bude státním časopisem?" přes celou stránku), ale také časy, kdy vám roční předplatné ve skutečnosti vydrželo dva a půl roku. Mezi těmito husarskými kousky (a že jich bylo...) však alespoň podle mého názoru vysoko ční záměr vydávat jednou měsíčně herní noviny tvořené z velké části samotnými hráči a obsahem zaměřené zejména na majitele 8-bitů. Samozřejmě netuším, co v lednu 1993 Martina Ludvíka vedlo k vydávání dalšího herního titulu. Částečně ho pravděpodobně zaujal levný tisk, částečně za tím možná vězí ta jeho slavná teorie vnitřní konkurence. Faktem je, že šestnáctistránkový Hráč vyšel všehovšudy dvakrát a jak se v úvodníku prvního čísla oslavoval skvělý nový projekt, tak už v druhém vydavatel smutně avizoval konec s kouzelným zdůvodněním - obchodníci prý Hráče nechtěli, protože byl černobílý. Martin Ludvík ovšem nelenil a ihned oznámil vznik dalšího titulu s názvem PC Formát, ze kterého se pak pokud vím stal Level.
Tohle ale neměl v žádném případě být výsměch. Právě naopak, má to být vzpomínka na tu úžasnou dobu, kdy byla grafika Wolfensteina označena za "téměř dokonalou iluzi trojrozměrného prostoru" (citace z druhého čísla Hráče) a kdy hry ještě za něco stály. Nebo si to tedy alespoň myslíme. Protože se scany Excaliburu už nějaký čas na internetu válí (třeba tady a najdete tam i první dvě Score), nepředpokládám že bude někomu vadit, když po bezmála patnácti letech zveřejním scany Hráče, prozatím kompletní první číslo (za pomoc s naskenováním děkuju Dimikovi). Stahujte, čtěte a vzpomínejte...
