
Dohráno: Brothers in Arms DS

Nepřirozené a místy až bolestivé ovládání. Chyby v grafice. Velmi krátká délka. Multiplayer pouze multicard a bez wifi. Citáty při nahrávání mezi úrovněmi (největší klišé válečných stříleček - už je znám všechny nazpaměť). Striktně naskriptovaná hratelnost s občasnými vadami. Dost podobné starší verzi na mobilní telefony. Existuje řada velmi vážných důvodů proč Brothers in Arms na DS nenávidět, ale z nějakého masochistického důvodu mě přesto bavili a s chutí jsem je dohrál. Podobně to měl autor recenze na Eurogameru (verdikt 6/10), který to ostatně definoval velmi trefně: "Flawed but fun."
DS verze Brothers in Arms za těch 1299 korun rozhodně nestojí, ale pokud už se vám z nějakého důvodu dostane do ruky, není to tragédie. Dohrajete jí ovšem za slabé tři hodinky (každá z třinácti singleplayerových misích ve třech kampaních v průměru zabere maximálně 15 minut) a celou tu dobu budete proklínat ovládání. Osobně jsem přesvědčen (a přiznávám, trh si žádá opak), že 3D hry na DS jednoduše nepatří - ne snad proto, že by musely nutně vypadat zle (BIA ve skutečnosti vypadá i přes četné chyby a obrovské pixely na texturách při detailním pohledu docela obstojně), ale protože se prostě nedají moc dobře ovládat. Brothers in Arms se inspirovali klasickým PC ovládáním - vlevo na d-padu ovládáte pohyb postavy, stylusem na dolním displeji pohled. Problémy jsou dva. Za prvé: levou rukou (hra mimochodem obsahuje i nastavení pro leváky) zároveň střílíte, pohybujete se a ještě navíc držíte přístroj. Věřte mi, bolí to! Za druhé: míření jakž takž funguje, ale otáčení na rozdíl od myši trvá celou věčnost (je třeba několikrát stylusem přejet přes displej).
Toliko zásadní výtky, tím co vás tlačí dopředu je trochu paradoxně zmíněná naskriptovaná hratelnost. Co by na velké obrazovce už neobstálo, tady působí epickým dojmem a mise jsou napěchované akcí a rozmanitými úkoly. Snad proto je Brothers in Arms první 3D hra, kterou jsem na DS nějak zásadně rozehrál, natož dohrál (to se nepodařilo ani u Metroid Prime: Hunters či u Super Maria 64). Asi to o něčem svědčí, ale přesto - ani tentokrát jsem nebyl přesvědčen o tom, že se 3D hry na DS mohou dostat do první ligy.