Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Dohráno: Yoshi´s Island DS
Místo abych se po návratu z cesty vrátil k hraní na PC nebo velkých konzolích, nemohl jsem si pomoci (pokolikáté už?) a i v teple domova zahříval DS a dohrával Yoshi´s Island. Což se ukázalo být poněkud tuhým oříškem, ale o tom později. Yoshi´s Island DS je další z dlouhé řady recyklovaných plošinovek, které na hráče Nintendo neúnavně chrlí a které hráči nenasytně milují. První verze s úplným názvem Yoshi´s Island: Super Mario World 2 byla na SNESu považovaná za vůbec nejlepší hru svého žánru, úspěšný byl i přesný port z roku 2002 na GBA (na GameRankings 11. nejlépe hodnocená hra pro GBA). Také nový díl staví na stejných základech (prakticky totožný příběh, identický grafický styl i velká část stejného prostředí a nepřátel...), ovšem se zbrusu novými úrovněmi a zásadní novinkou v podobě různých postaviček, které může Yoshi nést na svých zádech. Zatímco dříve to byl pouze Mario, teď přibyli čtyři další (včetně mého oblíbeného Waria, i když ten tam působí trochu nepatřičně) a všichni mají své vlastní unikátní schopnosti.
Ačkoliv by zaměření hry (Yoshi zachraňuje mimina unesená Bowserem) mohlo napovídat, že jde o hru určenou pro děti, opak je pravdou a ve srovnání se Super Princess Peach, Kirby Squeak Squad nebo i New Super Mario Bros jde o značně komplexnější a rafinovanější plošinovku. Hráče neustále motivuje, předkládá před něj nové a nové překážky, šikovně se vyhýbá stereotypu a vyžaduje rozvážný a mnohdy i přemýšlivý postup, byť v jádru jde stále o "sběratelskou" hru, kde se snažíte sebrat co nejvíce mincí, hvězd či kytiček a úspěšně se dostat do cíle. Pro další informace si přečtěte recenze na Hrej, Tiscali, Doupěti či Bonuswebu, já musím říct, že jsem se skvěle bavil.
Bohužel, je tu jedno zásadní ale - od čtvrtého z pěti světů (každý má osm poměrně rozsáhlých úrovní) začíná jít do tuhého, dostavuje se nenápadná frustrace a pátý svět už je vysloveně drsná škola i pro ty nejostřílenější hráče plošinovek (u hry od Nintenda mě mimochodem něco takového šokovalo). Je pikantní, že autoři recenzí na Hrej i Tiscali zmiňují jednoduchost hry, v prvním případě dokonce jako kritiku s označením "extrémně nízká obtížnost", proti čemuž se ohrazuji. Yoshi´s Island DS byl pro mě jedním z nejobtížnějších herních zážítků poslední doby a vyrovnal se i hororové obtížnosti Pursuit Force na PSP. Systém hry je sice značně benevolentní s ohledem na smrt a také počet životů zpočátku závratně stoupá, ale k čemu mi je 150 životů, když pak některé části musím opakovat dvacetkrát, protože jsou plošinky neuvěřitelně uzoučké, neustále na mě dotírá nejrůznější havět a ještě obrazovka často nelítostně skroluje dál (a to jsem prosím už záhy ve čtvrtém světě rezignoval na jakékoliv sbírání mincí či bonusových předmětů) - zajímavé je, že se nechutná obtížnost netýká bossů, ti jsou spíše z kategorie jednodušších. Nevylučuji, že jde o mojí indispozici, ale spíš si troufám tvrdit, že oba autoři soudili podle první části hry, kde je to skutečně lážo plážo. Dejte vědět v komentářích, jaké máte zkušenosti vy.
Tak či onak, Yoshi´s Island DS (oficiální homepage) dostává palec nahoru. I kdyby mělo zůstat u těch prvních tří světů, vydrží vám déle než celý Kirby Squak Squad. Je to hodně povedená zábava (vůbec nevadí, že nijak nevyužívá dotekový displej) a když se do toho zakousnete a nakonec to dohrajete úplně, budete mít o to lepší pocit. Já ho mám. Je to ale škoda, být obtížnost vyváženější, mohl to být mistrovský kousek. Takhle jsou to místy spíše mistrovská muka. Uf!
PS: Mimochodem, může mi někdo vysvětlit, proč Nintendo v nových DS hrách (nevím zda ve všech, ale už jsem si toho všiml několikrát) neumožňuje vypnout hudbu? Tenhle nedostatek mi vadí čím dál tím více, nejvíce u Tetrisu DS.
