
Dohráno: Syphon Filter: Dark Mirror

Jak jste už asi pochopili, nejsem velkým zastáncem 3D na handheld platformách a rozhodně to není jen kritika PSP - třeba takový Metroid Prime jsem na DS zkoušel rozjet mnohokrát, ale prostě to nešlo - ovládání bylo příliš komplikované, pomalé a vždy nepřekonatelně překáželo hratelnosti. Stejně to bylo s řadou her na PSP, které má prostě tu smůlu, že se na ní vývojáři vzhledem k vyššímu výkonu o 3D hry pokoušejí mnohem častěji. A víte co? Ono to teď vyšlo! Syphon Filter: Dark Mirror je velmi slušná akční adventure zcela ve stylu svých tří větších a starších brášků z PSone (a jednoho nevydařeného levobočka z PS2). Není to geniální dílko, nepřináší nic nového, ale prostě se dobře hraje. A to více než cokoliv jiného znamená v první řadě dobře zvládnuté ovládání (řešení: nebát se obětovat všechna hlavní tlačítka pro pohyb). Více o hře najdete v recenzi na Bonuswebu (podle mě přeci jen lehce přehodnocené) nebo na Eurogameru, kde se do mého názoru trefili přesněji - nic nového pod slunucem, ale zábavné.
Ostatně, mám pro Gabe Logana slabost - první dva díly na PSone jsem dohrál s velkou chutí (kvalitou jsem je tehdy dokonce řadil na úroveň MGS, i když z odstupu už je to asi jinak) a ačkoliv jsem se k těm ostatním už nedostal (což bylo asi dobře, trojka byla o něco slabší a PS2 verze už v podstatě odpad), dodnes patří Syphon Filter mezi moje nejoblíbenější PlayStation série. Nyní také díky Dark Mirroru.