
Now loading...
Pro multimediální zážitek při čtení tohoto příspěvku doporučuji nejprve kliknout na tento odkaz (otevřít v druhém okně). Už to hraje? Výborně, můžeme pokračovat. Bezmezná adorace všeho s nálepkou "retro" je pro pamětníky staré éry počítačových her vcelku obvyklá. Paměť je k nám velmi milosrdná, takže si nepamatujeme, že tehdy bylo stejně špatných titulů jako dnes a hudrujeme, že už ty hry nejsou co bývaly. Jsou ale samozřejmě věci, které by nechtěl vrátit snad ani sebevětši zarputilý fanda do retra. Třeba nahrávání her. Hráči odkojení na PC by si při vyprávění, jak dlouho se hry nahrávaly v 8-bitové éře, jistě ťukali na čelo. Dvacet minut byl běžný standard, občas jsme museli vytrpět i dvojnásobek (pokud si vzpomínám, v tomto ohledu vynikalo především Atari 800) a výjimkou nebyly ani hry, které zdlouhavě dohrávaly data po každé úrovni. O notorické nespolehlivosti kazetových přehrávačů ani nemluvě. Tehdy se zkrátka před hraním člověk musel obrnit trpělivostí (a šroubovákem)!
Dnes už je tahle doba naštěstí pryč a hráči se vztekají už při čekání delším než několik vteřin. I já se vztekám a je to jeden z důvodů, proč mám rád (i přes jejich nezanedbatelné nevýhody) cartridge u Nintendo konzolí, které prakticky neznají výraz "loading". A je to také jeden z důvodů, proč docela málo používám PSP, kde se musí často čekat na nahrání i přes minutu - důkazem budiž toto skvěle udělané video ze hry Smackdown vs Raw 2006, kde trvá neuvěřitelných 6 a půl minuty, než se propracujete k hlavnímu režimu hry. Cynik namítne, že si člověk za koupi wrestlingové hry nic jiného nezaslouží, ale faktem je, že u řady her (často i jinak dobrých - například Burnout Legends) pro PSP je doba nahrávání skutečně neúnosná. Problém je navíc spíše než v samotné konzoli v líných a neschopných vývojářích a betatesterech. Proč třeba takové GTA: Liberty City Stories může nahrát celé rozsáhlé město během několika málo vteřin?