Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Konec PC hraní?
Ivo Lukačovič na svém blogu představil vlastní vizi budoucnosti počítačových her. Vzato kolem a kolem, neřekl nic, co by jen trochu vnímavý hráč nevěděl už dobré dva roky a v některých případech dokonce předpovídá něco, co už dávno platí. Nejsou hry už teď nesrovnatelně nákladnější než před dvěma či pěti lety? Nezbývá už nyní pár posledních nezávislých studií, které nespolklo několik málo gigantických vydavatelů? A především - nezmizela invence už před řadou let a hry jsou až na pár kreativních výjimek dávno jen variací nemnoha herních žánrů?
Ale budiž, jako "vize" člověka, který se hrami neživí a předpokládám je ani příliš nehraje, to není vůbec špatné. V určitých ohledech je ale Ivo Lukačovič přeci jen hodně odvážný. Tak třeba ono módní, ale ošemetné srovnání s filmovou branží. Je hezké, že se obrat herní branže už prakticky rovná filmovým "box office" příjmům, ty jsou ale (jak už jsem tu někde tuším psal) jen jedním z několika pilířů filmu a v konečném součtu hry stále hodně ztrácejí - třeba jen obrat z prodeje a půjčování DVD a VHS je v Severní Americe dvakrát větší než z lístků do kina. A konkrétní zisky? San Andreas prý vydělalo kolem 200 milionů dolarů. Filmů s podobným výsledkem bylo v roce 2004 hned šest. Dobrým příkladem srovnání obou segmentů zábavního průmyslu může být i vzájemné licencování. Zatímco převod her do filmů je i s vydatným přičiněním pracovitého Uwe Bolla stále spíše vzácný, naopak to už dávno funguje (a vydělává) na plné obrátky. I já si myslím, že hry budou v následujících letech mohutně stahovat náskok filmů, ale jsem velmi skeptický k tvrzení, že se jednou "filmovému průmyslu bude moci jen zdát o tržbách" herní branže. Dříve či později se totiž ukáže, že hry na rozdíl od filmu ze samotného principu nemohou být úplně pro všechny. Je to interaktivní zábava, a ta bude vždy svým způsobem náročnější a omezenější, než se po práci zabořit do gauče a mačkat tlačítka na dálkovém ovládání k televizi. A díky bohu za to! Je pěkné, že dnes mladí muži dávají před televizí přednost videohrám. Ale začnou jim někdy dávat přednost i mladé ženy, natož pak lidé ve středním věku (dál už raději nedomýšlím)? Bez toho hry totiž filmovou branži předeženou jen ztěží.
Ještě se chci zastavit u neradostné prognózy pro PC hry. Souhlasím s tím, že je nesmírným problémem počítačových her pirátství. Že by ale počítače nemohly konkurovat výkonu konzolí? Ve skutečnosti je to přesně naopak - pokud si dobře vzpomínám, historicky měly konzole navrch snad jen v okamžiku uvedení první PlayStation. Náskok ale PC zakrátko dohnalo a později dokonce i při premiéře PS2 dokázalo nabídnout srovnatelný výkon (nyní tomu v případě Xboxu 360 není jinak). A brzy i podstatně vyšší. Jistě, stojí to nesrovnatelně více peněz, ale co na tom? Ochota statisíců hráčů investovat obrovské částky do nových procesorů a grafických karet je důkazem dobré formy PC her. Paradoxně těží z přesného opaku toho, z čeho těží konzole. Počítače mají otevřenou architekturu a historicky plní roli průkopníka nejen v roli technologií (koneckonců, kdo vyvíjí grafický chip pro Nintendo, Sony a Microsoft?), ale do určité míry i v roli "formy" - viz například online hraní, díky němuž jsou mimochodem v posledních letech hry na PC v souhrnu tržeb na vzestupu. Navíc je vývoj na počítače nesrovnatelně jednodušší než na konzole, takže bude podle mého názoru i nadále fungovat dosavadní praxe, kdy na PC vycházejí mj. a) vylepšené konzolové hry, které si na sebe bohatě vydělaly na konzolích a nyní slíznou třešničku na PC dortu a vypadají tam mnohem lépe (San Andreas, KOTOR), b) exkluzivní hry, které těží z jednoduchého vývoje a později budou upraveny na konzole, kde tvůrcům přinesou další zisky (Quake IV, Call of Duty 2) nebo c) hry, které prostě na konzolích nefungují, nebo se tam neprodávají a na PC se bohatě uživí (Football Manager, Rome: Total War nebo Sims). Ať se na to zkrátka dívám z jakéhokoliv úhlu, na herním trhu bude v dohledné době prostor pro počítače i konzole, i když se možná podíl PC her ještě o něco zmenší. Pokud máte při pohledu na prodejní žebříčky pocit, že je špatný výkon PC her důkazem jejich úpadku, pak si uvědomte jednu věc - podobně je tomu od nepaměti. Stejně jako počítače odnepaměti nepatří do obýváku k televizi, ale do pokoje na pracovní stůl (a nikdy jim to nevadilo). Marná sláva, PC hry tu byly, jsou a budou.
A nakonec. Je mi líto, ale nemyslím, že bychom právě teď prožívali prehistorii počítačových her. Že by se rodily nové žánry? Vznikaly nové legendy? Popravdě řečeno, už dlouho si na něco takového nepamatuji. A přesto, i když si tak rádi postěžujeme, nás ty hry stále baví. A budou i nadále - užijme si to.
