Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
Kdo neumí, čumí!
Nevím o nikom, kdo hraje hry pomaleji než já a dost bych se divil, kdyby někdo takový vůbec existoval. Obvykle si dávám po každé odehrané úrovni krátkou přestávku "na vstřebání" a hry hraji tak, aby mi nic neuteklo, takže rozvážně prozkoumávám všechny slepé chodby. Dohrát hru za víkend je pro mne (i při trendu rychle klesající délky průměrné hry) utopie a většinou se s nimi potýkám několikanásobně déle. Není to vlastně ani tak proto, že bych byl špatný hráč (i když už to samozřejmě není co bývalo...), spíš se nedokážu souvisle koncentrovat. Nedávno jsem se ale do jedné (raději nejmenované) hry dokázal zažrat tak, že přes víkend (a tedy nějakých 8-10 hodin čistého času) padla a já si říkal, že to vůbec nebyl špatný výkon. Letmý pohled na Speed Demos Archive mě nicméně utvrdil v tom, že jsem stále stejné máslo. Kdosi tam stejnou hru dohrál za necelé dvě "čisté" hodiny.
Co si pamatuji, o první razantní rozmach "rychlostního hraní" (Twin Galaxies se zabývají spíše bodovými rekordy) se postaral Doom - vedle své vysoké obliby také tím, že v něm jako v tuším vůbec první hře šlo ukládat herní nahrávky. Zakrátko vznikla dobře organizovaná soutěž Compet-N, kde se bojovalo v několika kategoriích (včetně kuriozní Pacifist s úkolem dohrát úroveň co nejrychleji bez jakéhokoliv zabitého monstra). Compet-N překvapivě funguje dodnes a je docela zajímavé, že tam aktivně (a velmi úspěšně - v národech jsme druzí!) působí řada českých doomerů (mají koneckonců vlastní českou soutěž Czech-N). Tak, zamáčkněme slzu a přesuňme se o deset let dopředu, kdy už je Speed Demos Archive (aktualizace několikrát týdně) dostatečně profláklý na to, aby někomu stálo za to dohrávat za skoro 8 hodin San Andreas a nahrávat z toho video.
Je to často zajímavá podívaná a designéři příslušných her musí trnout nad tím, jaké chyby ve hrách zanechali (nebo snad byla možnost dohrát Morrowind za 7 a půl minuty plánovaná?) a co všechno dokáží hráči přeskočit a obejít. Posledních pár dní jsem si pro zajímavost pár záznamů postahoval a zjistil jsem, že existuje ještě jeden mnohem zábavnější druh "speed runů". Jsou to videa z her, které běžný smrtelník absolutně nemá šanci dohrát (třeba kultovní shmupsy Gradius V, Ikaruga nebo Radiant Silvergun - viz tady), nebo na to potřebuje tisíc životů (Metal Slug bez continue tamtéž). Klipový remix nejlepších nahrávek v Super Monkey Ball (download - 90 MB) vypadá jak z jiného světa a působil na mne jako umělecké dílo (tedy kromě toho, že si budete nadávat, jak jste jen mohli přehlédnout tlačítko pro skok - jenže ono tam fakt nebylo, to jen ti šikulové s koulí dokáží chytře vyskočit pomocí obrubníků). Ale to už jsme se z rychlostních pokusů dostali do kategorie průzračného "skillu". Nevadí, pamětníky určitě zaujme MAME Action Replay Page, kde si můžete stáhnout rekordní nahrávky (k přehrání potřebujete speciální verzi MAME) ze stovek starých automatových her, takže se jakékoliv vaše představy o vlastních schopnostech ("jó, to za mého mládí jsem dokázal...") velmi rychle rozplynou. Mimochodem, partička Čechů a Slováků se na emux.esero.net už několik let navzájem překonává rovněž pomocí MAME v arkádách - záznamy sice nejsou k dispozici, ale pravidla jsou docela věrohodná, takže pokud vás téma zajímá (a máte čas trénovat), můžete se přidat.
Ale ještě k odkazům na videa - aby byl výčet užitečných linků na parádní výkony kompletní, musím zmínit i Video Game Ownage, Superplay Temple nebo Game Videos na Internet Archive (další určitě přibudou do komentářů). Snad jsem vás alespoň trochu navnadil - za normálních okolností nepatří sledování někoho jiného při hraní zrovna mezi mé oblíbené kratochvíle, ale těmto nahrávkám jsem přišel na chuť. Koneckonců, stejně jako je rozdíl sledovat náš prvoligový fotbal a finále MS, je obrovský rozdíl ve sledování hraní obyčejného hráče a někoho, kdo pět let nehraje nic jiného a zvládne finálního bosse třeba levačkou a poslepu. A ještě jeden postřeh - je zajímavé jak přímá úměra je mezi stářím hry a atraktivitou nahrávky. Jistě jsou výjimky, ale obvykle platí že čím starší hra, tím pohlednější je pohled na rekord. Důvod všichni známe, obtížnost dnešních her je nesrovnatelně nižší...ale o tom zase jindy.
PS: Angličan Crispin Jones si vytvořil speciální zařízení ZXZX, díky kterému je schopen dosáhnout rekordů ve hrách, které vyžadují co nejrychlejší opakované tisknutí stejných tlačítek (konkrétně atletickou arkádu Track & Field). Určitě se podívejte na fotky a na video. Také si pamatujete, jak se podobná zařízení (elektrické zubní kartáčky) používala v maringotkách už před lety? Zlaté české ručičky.
