
Back to Mine

Rozhodl jsem se lehce změnit koncept svého blogu a začít tu trochu více prezentovat své osobní názory - snad to nebude na úkor "běžných" zpráv, protože tím mám na mysli také věci, které nemají nic společného s hrami. Můj hudební vkus nebo názory na podobu ideální sestavy Sparty asi nebude zajímat úplně každého, ale někoho snad ano a mohly by z toho být zajímavé diskuze. Uvidíme. Začnu doporučením jedné vynikající a nepříliš známé série hudebních kompilací - Back to Mine.
Podtitulem Back to Mine (který jí zároveň docela přesně charakterizuje) je "personal collection for after hours grooving". Nenapadá mne žádný úderný a bryskní překlad - jde jednoduše o kompilace (resp. DJ sety) hudby, kterou posloucháte ráno po pařbě, když se vrátíte z klubu domů, hodíte sebou na pohovku a nechce se vám spát. Dalo by se říct, že jde o chillout, ale není to úplně přesné a je to skutečně všehochuť různých stylů, které jsou ale obvykle vzhledem k umění autorů propojeny do úžasně kompaktního celku. Ano, pointou Back to Mine je fakt, že kolekci nesestavuje nějaký vychytralý producent z aktuálně nejprofláklejších skladeb, ale více či méně proslulý a respektovaný interpret. S kompilací tedy dostáváte reprezentaci jejich vkusu, hudbu která je inspiruje a kterou milují. Což vzhledem k vytříbenosti jejich uší znamená, že drtivou většinu vybrané muziky nebudete znát a dokonce jen výjimečně narazíte na známého interpreta (samozřejmě pokud se tedy nejmenujete Sedloň). A přesto se to téměř bez výjimky poslouchá vážně skvěle!
Dosud už bylo vydáno jednadvacet dílů (první v roce 1998), mj. od kapel Morcheeba, Groove Armada, Orbital, Underworld nebo i Pet Shop Boys, ale třeba i od oblíbených DJů jako je MJ Cole, Carla Coxe nebo posledního Adama Freelanda (v lednu vyjde číslo #22 v podání Liama z Prodigy). Neslyšel jsem úplně všechny, ale většinu ano. A všechny do jednoho se mi líbily - některé jednotlivé skladby vás třeba neosloví, přesto ale oceníte jejich místo v kompaktním celku. Co si budeme namlouvat, pokud je někdo deset let fanouškem Underworld, pak ho určitě zajímá také jejich osobní hudební vkus - a je to často zjištění docela překvapivé, protože se kompilace od hudby samotných autorů mnohdy liší hodně výrazně (viz třeba reggae od Orbital). Přes dvě tři oblíbená jména (Underworld, MJ Cole a Groove Armada) jsem se takhle dostal i k výběrům interpretů, které jsem příliš neznal nebo je nemám v oblibě - a líbily se mi i ty! Koneckonců je to také skvělá cesta za poznáním nové hudby, jíž byste jinak hledali jen obtížně.
Pokud vás to alespoň trochu oslovilo, pak si něco sežeňte - vyberte si oblíbeného interpreta na oficiálních stránkách (za poslechu kvalitních ukázek) a pak zamiřte do libovolného online shopu. Pokoutně přes internet to bude trochu složitější (až na pár nejprofláklejších dílů nepatří Back to Mine na výměnných hubech zrovna mezi "bestsellery"), ale něco málo snad najdete a nakonec třeba také propadnete a budete si je chtít postupně koupit (u nás jsou v prodeji třeba v Radosti FX). Ostatně, nemalé kouzlo mají nádherně nakreslené obaly Tommy Pentona a hodnotné jsou i booklety, ve kterých se autoři obšírně vyjadřují ke svému výběru.
Jinak ovšem žádná diskuze - MP3 of the day!