
Premiéra PSP (podruhé)

Od české premiéry PSP nás dělí už jen pár dní a já tu slíbil zmínit svoje pocity z her. Vzhledem k solidnímu počtu českých recenzí na serverech Gamepro (Metal Gear Ac!d, Ridge Racer, WipEout Pure) a Bonusweb (Ape Academy, Untold Legends, Metal Gear Ac!d, World Rally Championship, World Tour Soccer a NFS Rivals) mi připadá zbytečné o nich psát nějak obšírněji - koneckonců také proto, že kromě Sony zatím žádné firmy u nás až na velmi vzácné výjimky nemají k dispozici preview a review kódy, takže si musím vystačit z vlastních zdrojů (koluje kolem mne naštěstí pár japonských a amerických verzí) a není to tedy bohužel hodnocení úplné.
Obecně musím říct, že nejsem z PSP her ani zklamaný, ani nadšený. Handheldu zatím chybí "killer" titul, ať už z pohledu atraktivity (tím do konce roku podle všeho bude jen GTA Liberty City Stories) nebo co do kvality (tady už je adeptů díkybohu více). Řada her se potýká s problematickým ovládáním (Fire Up!), několik jich má potíže s frameratem (Medievil), mnohdy jde jen o "malé verze" dobře známých PS2 her, ale tragické to zase není a pár her mne příjemně překvapilo. Závodní hry mne málokdy dostanou, ale WipEout Pure je hodně zajímavým uvedením do grafických schopností PSP, z logických her stojí za pokus Lumines a koneckonců i ten Medievil byl kromě občasného trhání a nesnadného ovládání dosti "použitelný". Bohužel jsem nehrál Virtua Tennis, Tony Hawk´s Underground a Dynasty Warriors, které mne lákají nejvíce, mají skvělé recenze a vycházejí rovněž v časném termínu (do září bude plynule rozděleno vydání snad třech nebo čtyř desítek her).
Srovnání s DS od Nintenda je hodně složité - myslím, že jsou na tom obě konzole zhruba stejně. Ani DS neměl při launchi s výjimkou SM64 DS (který byl ale nakonec také pouhou konverzí a i když geniální, sráželo jí pro mne trochu obtížné ovládání) žádné úchvatné hry, měl však proti PSP jednu neoddiskutovatelnou výhodu - nabízí lákavou inovaci v hratelnosti, díky kterému měly o zájem postaráno i jinak docela obyčejné hry. Phil Harrison ze Sony v této souvislosti tvrdí, že tahle výhoda rychle vyprchá a lidé na DS zapomenou - od jinak férového chlapíka nečekaně konfrontační komentář, ale určité nasycení prvotním nadšením majitelům DS určitě hrozí. Je skutečně otázkou, zda se Nintendu podaří zájem o DS udržet (při pohledu na line-up pro zbytek roku nemám strach - letos je proti PSP lepší), ale něco podobného hrozí i Sony. Nedávná úvaha amerického OPM se zamýšlí nad tím, že vyšel zatím jen nečekaně malý počet her, z nich vcelká část byly navíc porty nebo rychlokvašky. Ostatně, možná si také pamatujete na optimistické prohlášení Sony o tom, že nedopustí portování z PS2 a bude tvrdě vyžadovat původní hry - zdá se, že ze svých představ trochu slevila. Tady je nicméně obtížné hodnotit po pár měsících, uvidíme za rok, v přípravě je ostatně mnoho velmi zajímavých projektů. Dal jsem vám skoro více otázek než odpovědí, že? Tak tedy na závěr alespoň stručné názory na některé z PSP her, které jsem osobně hrál.
- Everybody´s Golf: Verzi pro PlayStation jsem hrál hodně, pak jsem si ale zvykl na geniální Mario Golf a začal vyžadovat více než kvalitní golfovou simulaci s pouhým odemykáním bonusů a v podstatě primitivním principem vylepšování postavy. Jinak nicméně hodně slušné - i proto, že se na PSP ideálně hodí.
- Medievil: Přečtěte si tuhle recenzi...a nebo raději ne, není totiž příliš dobrá. Tady možná nejsem zcela objektivní (první dva díly na PSone byly vynikající), ale Medievil se mi líbí. Grafika slušná a herně je to pěkné. Jen mi vadilo zmíněné trhání a ovládání. V tomto (mém oblíbeném) typu her vidím na PSP budoucnost.
- Lumines: Kolem Lumines je docela haló, protože tuhle hru lidé buď milují, nebo nenávidí. Všechno záleží na tom, zda budete mít na počátku dost času na to, abyste se do hry dostali - pak vás pohltí, nabídne hodně režimů a různorodou zábavu. Tetris to ale rozhodně není. Zdaleka!
- WipEout Pure: Už jsem to naznačil - vypadá úžasně, dotažené je to do posledního detailu, hraje se to také skvěle, ale za rok nikdo ani neštěkne. Typický launch titul. Pro fandy závodů a hlavně WipEoutu ale rozhodně nutnost. Minimálně se to totiž na rozdíl od řady jiných závodů výborně ovládá.
- Pursuit Force: Bonus na konec, Sony zapůjčila i preview verzi svých arkádových závodů, které mě nakonec pobavily více než většina hotových PSP her - řídíte vůz, střílíte na gangstery a přeskakujete z auta na auto. Je to svižné, je to svěží, je to super. A když už jsme u těch "S", mám jen strach, aby to nebylo také moc stereotypní.
A to je vše, v případě skutečně zajímavých PSP her vás v budoucnu budu samozřejmě informovat o mých dojmech. Pro další informace v každém případě znovu doporučuji zavítat na často aktualizovanou českou sajtu, starší ale stále užitečné dojmy na základě japonského importu zveřejnilo začátkem roku Tiscali.