
Filmy roku

V neděli se v LA rozdají Oskaři (zde jsou nominace), což je myslím dobrá příležitost k tomu, abych se podělil o svůj názor na nejlepší filmy roku 2004. Ačkoliv je konec února, podmínkou pro účast na ceremoniálu Americké akademie filmových umění a věd je alespoň týdenní promítání v jakémkoliv kině v Los Angeles od 1.1. do 31.12. ? takže i já jsem bral při svém hodnocení v potaz výhradně filmy promítané u nás vloni.
S filmy je to těžké, alespoň v mém případě. Strašně rychle totiž zapomínám. Někdy mi dobrý pocit vydrží jen do konce titulků, někdy (ale to už musí být...) ještě pár dalších dní. Mohu-li důvěřovat úplnosti seznamu premiér v ČR, který lze najít na stránkách české Unie filmových distributorů (excelový dokument), pak jsem vlonil kino navštívil zhruba 25krát a řadu dalších snímků jsem viděl na DVD. Nemyslím, že je to málo nebo moc ? z kina jsem odešel uprostřed promítání tuším jen jednou (většinou to nějak vydržím, ale s Kdysi dávno v Mexiku to nešlo) a vyloženě zklamaný jsem byl jen výjimečně (pečlivě si vybírám, takže to hrozí zpravidla jen když se nechám na něco zatáhnout ? to je případ úděsné Duše jako kaviár). Pár filmů mi také uteklo (třeba Invaze barbarů nebo Bournův mýtus), ale to se dá naštěstí napravit. A co takhle pár improvizovaných kategorií?
V kategorii Modrákův film roku nominuji snímky 21 gramů, Collateral, Věčný svit neposkvrněné mysli, Před soumrakem a Ztraceno v překladu. Výběr je to možná ?intelektuální?, ale letos mě zkrátka žádné ?popcornové? snímky dostatečně nezaujaly. A nebo už jsou pro mne opravdu mnohem důležitější emoce, optimismus a několikadenní dobrá nálada, kterou ze mne ani Pán Prstenů nemůže dostat tak, jako nějaký nezávislý snímek (i když třeba u 21 gramů asi o pozitivní náladě nemůže být řeč). Vítězem se stává ? tramtadadá ? jednoznačně Ztraceno v překladu. Je to vynikající film (takový pomalý, minimalistický, upřímný, vtipný, osobní a... ehm... multikulturní) a pokud jste ho ještě neviděli (jak vám závidím!), co nejdříve to napravte. Chcete-li vědět více, doporučuji k přečtení výbornou recenzi Cinemy (a pokud jste film už viděli, zkuste si jen tak pro legraci přečíst jinou, pro změnu velmi špatnou).
Když už jsem ale nakousnul ony ?popcornové? nebo spíše ?klasické hollywoodské? filmy, musím říci, že i tady se mi vloni pár věcí hodně líbilo. Hodně nadšený jsem byl z Úsvitu mrtvých, skvěle mne pobavili Starsky & Hutch a Škola rocku, nezklamal Spider-Man 2 nebo Kill Bill 2 a příjemně překvapil třeba i The Rock v Kráčející skále. Bohužel se nemohu vyjádřit ke každému jednotlivému filmu, takže rychle zpátky k soukromým kategoriím. Z hereckých výkonů (vzhledem k až letošním českým premiérám neberu v potaz Letce ani Raye ? oba hlavní výkony byly skvělé, ale každopádně doufám, že to zítra vyhmátne Jamie Foxx) bych asi opět vybíral z výše uvedené nominované pětky a po velkém přemýšlení bych patrně zvolil Seana Penna (21 gramů). A protože se to nějak protáhlo, zbytek už jen telegraficky ? z českých filmů mne nejvíce zaujalo Horem pádem (všechno ostatní nestálo za nic), z dalších neamerických filmů se mi hodně líbil norský Kámoš, za nejpřeceňovanější film považuji Fahrenheit 9/11, za největší osobní zklamání Dannyho parťáky 2, nejzbytečnější film roku Vesnici, největšího smolaře Toma Hankse (hrát umí a jinak ho mám rád, ale letos mu to nevyšlo ani jednou) a "nejlepší_film_který_tu_ještě_nepadl" Úžasňákovi. Tak nějak.