Postřehy a aktuality
Právě hraju
Viděl jsem
Slyšel jsem
Četl jsem
Koupil jsem na iOS
Anketa
Login
Vyhledávání
Rubriky
Články
RSS
Nejčtenější
Co je Play Forever?
PSP - vlastní dojmy
Konečně jsem našel chvilku, abych se s vámi podělil o osobní dojmy z PlayStation Portable. Nebudu zdržovat popisem funkcí přístroje a technickými údaji - nepředpokládám, že můj web čte někdo, kdo neví co PSP je a všichni máte vše potřebné jistě dávno načtené (třeba z prvních českých dojmů na Tiscali nebo ze slibně se rozjíždějící české fan-stránky), takže se budu soustředit výhradně na můj vlastní názor na přístroj...
Je trochu rozporuplný. Ani není divu, patřím totiž mezi staromódní hráče, kteří tvrdí, že se kvalita hardware odvíjí od kvality software. K PSP jsem měl k dispozici čtyři hry a vzhledem k tomu, že bylo PSP importované z Japonska, musel jsem překonávat více či méně složitá menu a metodou pokus/omyl zjišťovat jak postupovat dále. Trpělivost nepatří mezi mé silné stránky, ale i kdyby patřila, u Metal Gear Ac!du by mi to nebylo nic platné - tahle hra se v japonštině hrát zkrátka nedá. Graficky se jevila někde na úrovni MGS2 (a tedy velmi slušně), hratelnost zatím nemohu posuzovat, ale skutečnost, že i samotný pohyb probíhá pomocí tahů a složitých karetních menu, mne optimismem příliš nenaplňuje. Zklamaný jsem byl i z Lumines, ačkoliv dosavadní biografie jeho autora (Tetsuya Mizuguchi má na svědomí fantastické hudební hry Rez a Space Channel 5) byla příslibem něčeho zajímavého - ve skutečnosti jde o sotva průměrný klon Tetrisu, přičemž vliv hraní na hudbu je minimální. O něco lépe to dopadlo s Ridge Racerem, který plní stejnou roli jako první díl hry při premiéře PlayStation 1. Hra výtečně prezentuje grafické schopnosti konzole a přestože údajně nevyužívá maximální frekvenci procesoru, "wow-efekt" jí nelze upřít. Graficky opět připomíná PS2 verzi (díky hezčím efektům a výraznějším barvám je snad ještě trochu lepší, ale za tím může být i malý displej), ale bohužel se to také stejně hraje. Mě osobně tahle série nic neříká, projíždění zatáček naprosto nerealistickým driftováním považuji za zcestné a jako celou sérii i PSP díl dohrajete sotva za víkend. Nejlépe tedy nakonec v mých očích dopadl původní outsider Ape Escape, který je kolekcí miniher s motivem známé plošinovkové série. Pár hezkých nápadů (například multiplayer ve dvou současně na jednom přístroji) a originálních miniher mne dost pobavilo, ale ruku na srdce - jestli někdo vládne tomuto žánru, je to Nintendo se sériemi Wario Ware a Mario Party. Na opravdové killer aplikace bude nutné ještě nějaký čas počkat, ale nic jiného jsme snad ani nečekali. Výhled vypadá slušně a už evropský launch (aktuálně to vypadá na květen, ale možná opravdu až v létě - pár takových nepotvrzených zvěstí jsem už zaslechl) by měl nabídnout několik nadějných projektů, o GTA nemluvě.
A co přístroj? Jedna báseň! Design působí opulentně, atraktivně a uhlazeně a nebojím se ho svou výjimečností přirovnat k iPodu. Právě tady získává proti DS důležité body (o něm více během pár dní), protože Nintendo udělalo pár kroků zpátky a po docela hezkém SP je design DS spíše průměrný. PlayStation Portable není tak "přenosná" jako GBA SP a její váha a velikost je přeci jen trochu omezující - k hraní a sledování filmů to asi nevadí, ale řekl bych že jako hudební přehrávač to příliš nezabere, protože boule v náprsní kapse bude příliš velká a lidé dají přednost běžným hudebním zařízením. Jenže to asi nikoho příliš netankuje, na rozdíl od baterie, která byla snad nejdiskutovanější "součástkou" PSP. Čekal jsem to horší a byl jsem nakonec příjemně překvapený - i v případě nejvyšší úrovně jasu (zvolit si můžete ze tří nastavení a už na tu prostřední vypadá displej g-e-n-i-á-l-n-ě) a hlasitým reproduktorem mi Ridge Racer vydržel odhadem kolem pěti hodin a to je (s výjimkou transkontinenálních letů :-) doba více než dostatečná. Možná je ale na místě s optimismem počkat až na výkonově náročnější hry - pokud bude třeba zmíněné GTA fungovat stejně jako na PS2 pomocí neustálého streamování dat, jsem na kapacitu baterie hodně zvědavý. Podobně spornou otázkou je nahrávání z disku, kde si hráči zvyklí na cartridge u GBA budou muset zvyklou na mnohem delší prodlevy. S výjimkou Ape Escape, kde se každá úroveň nahrávala nesmyslně dlouho, to bylo ale poměrně snesitelné a za zmínku stojí i tlačítko "hold", kterým můžete snadno přerušit hraní a přístroj vypnout, abyste později kdykoliv pokračovali ze stejného místa bez jakýchkoliv prodlev. Pochválit musím i skvělá tlačítka (snad s výjimkou lacině působících postranních buttonů) v čele se zajímavě řešeným analogem.
PSP na mne zapůsobilo fantastickým displejem, což jsem čekal, ale nezklamal ani v ostatních ohledech, přičemž některé věci jsem navíc zatím ani neměl příležitost vyzkoušet (například slibný multiplayer nebo přehrávání videa). Těším se na kvalitní hry, které Sony dříve či později určitě vydá. Jasně, byl bych nerad, kdyby PSP získalo monopolní postavení na trhu s přenosnými herními systémy, ale na to to zatím naštěstí ani nevypadá - jsem tedy rád, že tu je a že má hodně co nabídnout. Případné dotazy zodpovím v komentářích.
